Obřanský hrad

Nad levým břehem Svitavy severně od Brna-Obřan na výrazné ostrožně, která odděluje údolí řeky od sousedního Těsnohlídkova údolí, nalezneme zbytky hradu. Ten stál v místech, kde navazoval na osídlení z dřívější doby. Archivní prameny vztahující se k hradu nejsou bohaté, mimo jiné nejspíše také proto, že existence hradu byla krátká.

Hrad patrně postavil Gerhart z Obřan, příbuzný rodu pánů z Kunštátu, před rokem 1278. Je známo, že právě r. 1278 Gerhard z Obřan přidal svoji pečeť ke královu listu, který byl vydán na Špilberku. Králem byl samozřejmě Přemysl Otakar II., král "železný a zlatý" a rok je také z českých dějin znám jako významný. Král tehdy shromažďoval v Brně vojsko před bitvou proti Rudolfu Habsburskému. Přemysl v bitvě padl, pak tedy dokumenty, které na Špilberku vydal, patří k posledním písemnostem jeho života.

Můžeme spekulovat o tom, že po r. 1278 Gerhard z Obřan cítil po smrti krále příležitost při bezvládí. Je totiž známo, že podnikal z hradu loupežné výpravy. Tím samozřejmě porušoval úmysl, s jakým hrady Přemysl Otakar II. budoval. Hrady při cestách měly poskytovat kupcům bezpečí, ochranu, útulek a ozbrojený doprovod. R. 1281 byl vsazen do vězení a v pramenech jeho stopu objevujeme zase až r. 1283. Pak r. 1286 je donucen novým králem Václavem II. donucen ke slibu poslušnosti. Poznamenejme, že tento slib se asi Gerhardovi nedával lehce, protože králi tehdy bylo pouhých 15 let, nicméně zcela jistě cítil sílu šlechtice, který za králem stál - Záviše z Falkenštejna.

Gerhardův syn Smil, který se psal podle Obřan, stál proti Janu Lucemburskému, později ale prchl do Rakouska, kde nejspíše také zemřel. Stalo se tak patrně r. 1313.

Po jeho smrti hrad připadl králi Janu Lucemburskému, od něhož jej později získal Jindřich z Lipé. V době sporu mezi králem a Jindřichem posádka hradu stojící na straně Jindřichově přepadala brněnské obchodníky, tím ohrožovala chod města a připravovala o zisky královskou pokladnu. R. 1315 nebo 1316, tedy v době, kdy byl spor nejostřejší (Jindřich z Lipé byl dokonce půl roku vězněn na Týřově a spor měl charakter povstání šlechty proti králi) hrad dobyli a rozbořili brněnští měšťané. Stáli na straně krále. Jan Lucemburský jim zbořeniště 31. března 1316 se vším příslušenstvím daroval. Nakonec však Obřany přece jen zůstaly Jindřichu z Lipé (ten mezitím r. 1318 podepsal s králem Janem mír), který 16. listopadu 1324 věnoval lesy v sousedství cisterciačkám na Starém Brně. Hrad Jindřich z Lipé daroval synům Hynkovi a Čeňkovi (druhému jmenovanému patřil dům č. 6 na dnešním nám. Svobody - tedy dnešní dům pánů z Lipé). 

Poté byl hrad (snad) opraven, ale znovu zanikl na přelomu 14. a 15. stol., tedy v neklidné době bojů moravských Lucemburků (Prokop proti Joštovi).

Dochované zbytky zdiva byly objeveny při vykopávkách r. 1957. Při pozdějších výzkumech se ukázalo, že hrad měl volně stojící útočnou věž - bergfrit. Horní část věže obklopoval ochoz na kamenných krakorcích. Ve směru přístupové cesty byl hrad chráněn příkopem a zdí nad ním (=parkánem). Brána měla padací most. Nádvoří vzhledem ke stísněným terénním poměrům bylo úzké, na jižní straně stál palác, na severní hospodářské budovy. V západní části hradu je patrná studna.

Jihovýchodně od hradu se rozkládalo malé předhradí oddělené příkopem.

Podle:

http://www.hrady.cz/index.php?OID=665, 13. 3. 2012

Naučná tabule č. 4 instalovaná u zbytků hradu

Vrbická, J. (nedatováno): Zájezd do Bílovic nad Svitavou a okolí, osobní poznámky v pozůstalosti