Holubovské hadce

Ještě než Křemžský potok pod Holubovem jižně od Českých Budějovic předá pod zříceninou Dívčí Kámen své vody Vltavě, teče velmi zajímavým, přírodovědně hodnotným územím. 

Oba břehy Křemžského potoka jsou pod Holubovem tvořeny horninou - hadcem, který se vyskytuje v krajině vždy ostrůvkovitě a má specifické složení. Je to přeměněná hornina (vzniklá z původní vyřelé horniny přeměnou ve velkých hloubkách za vysokého tlaku) s vysokým podílem hořčíku, tedy silně zásadité (ultrabazické) povahy, a přitom neobsahující vápník, uhličitany, sírany a sloučeniny draslíku. Hadce se často vyskytují s rudami mědi, niklu, kobaltu a chrómu. Půdy vznikající na hadcích jsou tmavé, suché, chudé na živiny a přitom jsou plné velkých kamenů.

Horninu hadec nesnášejí rostliny, které k životu mají rády vápník. Avšak půdy vzniklé na vápencích i hadcích jsou vždy zásadité povahy, takže na nich mohou růst stejné druhy rostlin. Tady jde o zásaditost geologického podkladu, nikoli o podíl vápníku v něm.

Současně je třeba říci, že hadcový podklad nemusí být všude stejně "intenzívní" a může v něm být různý podíl těžkých kovů, takže na různých hadcových lokalitách z tohoto důvodu bývá i různé rostlinstvo. 

Na geologických ostrůvcích hadců v českých podmínkách obvykle rostou dřeviny, které se v okolí nevyskytují. Bývá to hlavně borovice lesní nebo dub letní. 

A jak je to na obou březích Křemžského potoka pod Holubovem v přírodní rezervaci Holubovské hadce?

Severní část (levý břeh potoka) tvoří plošina s roklinami orientovanými na jih. Jižní část (pravý břeh)  tvoří nízký hřbet orientovaný východozápadním směrem a povlovnější svah orientovaný k jihu, a dále hlubší, stinný severní svah. Na svazích jižní expozice se nejvíce projevuje vliv hadcového podloží, které tady místy vystupuje na povrch v podobě nízkých skalek. Kromě hadců (s vysokým podílem hořčíku, niklu, chromu a kobaltu) se v podloží vyskytují i další horniny vzniklé přeměnou původních vyvřelin: ortoruly a granulity. Na geologickém podkladu se vytvořily mělké půdy trpící suchem, vlhko je jen v údolí potoka. 

Převažující dřevinou na stráních nad Křemžským potokem je borovice lesní (Pinus sylvestris), pro kterou jsou hadce přijatelné, vtroušeny jsou smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur) aj. Zdravotní stav porostů je hodnocen jako velmi dobrý, stromy velmi dobře zmlazují.  V bylinném patře je hlavním důvodem ochrany území silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a kriticky ohrožený taxon hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). 

Území Holubovských hadců mají poměrně dobře prozkoumáno zoologové. Ve štěrbinách skalek žije závornatka drsná (Clausilia dubia), což je reliktní plž. Významný je výskyt chráněného střevlíka Carabus arcensis, dále Carabus convexus a Pterostichus aethiops. Z obratlovců zde žije užovka hladká (Coronella austriaca).

Holubovské hadce si nejlépe prohlédnete z cesty, která vede osou údolí z obce Holubov ke zřícenině hradu Dívčí Kámen. 

O územích s hadci píšeme též pod hesly Borecká skalka a lom Borek, Křížky a Mohelenská hadcová step. 

Podle:

Informační tabule u přírodní rezervace, září 2021

Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 2. 5. 2023

Hadcový fenomén a rostliny | BOTANY.cz, 2. 5. 2023