V údolí Dlouhé řeky nedaleko Smraďavky u Buchlovic najdeme tajemné místo. Nápis v němčině na deskovém kříži hlásá: "Postůj poutníče a čti! Tuto skončil běh života Jindřich Prakšický ze Zástřizl od svého zbrojnoše úkladně proboden 25. července 1582. Nyní jdi dále, varuj se hříchu a přej mu život věčný."
Nedaleko Buchlovic byl opravdu nalezen mrtvý vlivný šlechtic, tehdejší majitel nedalekého hradu Buchlova. Byla to vražda, protože oběť byla probodena vlastním kopím. Co se tehdy ve Chřibech stalo? Kdo byl vrah? Kdo byl objednavatelem tohoto zločinu?
Kriminalisté v současnosti mají někdy velké potíže s odhalením pachatele vraždy. Historici to mají ještě horší. Nemohou vyslýchat svědky, mohou pouze pátrat v archívech. Mohou sestavovat hypotézy a přiklánět se k pravděpodobnému řešení. V případě vraždy ve Chřibech z roku 1582 se dostali jen k domněnkám. Vrah zůstává zatím neodhalen, přikrývá ho mlčení a časový interval dlouhý přes 400 let.
Kdo mohl chtít, aby Jindřich Prakšický ze Zástřizl byl zavražděn?
Majitel hradu Buchlova Jindřich Prakšický ze Zástřizl odjel na lov, patrně posilněn alkoholem a jeho manželka Kateřina Rájecká z Mírova byla možná ráda, že ho nějakou dobu neuvidí. V jejích očích příliš velikosti nezískal. Ona, pravověrná katolička jím pohrdala, neboť se hlásil k myšlenkám Jednoty bratrské, navíc byl na manželku hrubý. To Vilém Zoubek ze Zdětína, majitel zámku Habrovany, byl kavalírem. Některé historické prameny tvrdí, že Vilém a Kateřina byli milenci.
Jindřich Prakšický se z lovu nevrátil. U Smraďavky je nalezeno jeho tělo probodené jeho vlastním kordem. Tehdejší světská spravedlnost ukázala na údajného vraha pánova zbrojnoše Jiřího Vlčka, který se sice bránil, že je nevinný, ale byl popraven. Paní Kateřina prý nad ztrátou manžela neuronila ani slzu. Viléma si skutečně později vzala za muže. Ale až za šest let.
Dodejme, že podle některých historiků měl Jiří Vlček předtím krýt pytláka Václava Pekaře. Důvěru Jindřicha Prakšického ztratil. Měl za to být odsouzen k trestu smrti. U soudu se bránil argumentem, že může zasadit lípu korunou dolů. Pokud se na jaře zazelená, bude nevinen. Prý se tak skutečně stalo, Jindřich Prakšický znovu Vlčkovi začal věřit a nechal ho osvobodit. Jenže si od podzimu do jara odpykal půl roku ve vězení, takže se mohl pánovi pomstít za nelidské podmínky při dočasné ztrátě svobody.
Jindřich ovšem měl špatné vztahy nejen se svou vlastní manželkou, ale i se sousedy. Hned, když se r. 1581 ujal správy panství, pohádal se o vlastnictví pozemků s opatem kláštera na Velehradě Jakubem Bílským z Bělé. Oba muži se také neshodli na tom, zda Jindřich může soudit obyvatele, kteří pracují pro velehradského opata. Mohl mít opat zájem na tom, aby Jindřich opustil tento svět?
Ani místní lapkové nemají Jindřicha rádi, protože ten nechal popravit jejich náčelníka Jana Šerého. Mohli být lapkové vrazi?
Historici pracují hlavně s hypotézou, podle níž zbrojnoš nebo někdo další byl pouze vykonavatelem vraždy. Objednávku možná učinila osoba z vyšších pater politiky.
Na lov s Jindřichem totiž vyrazil i jeho host, s nímž se již dva dny náramně dobře bavil, Vilím Rym. Ten se z lovu vrací živý. Podle jedné z domněnek se Rym s Jindřichem pohádali a při souboji Rym svého hostiltele zabil. Nebo Rymovi někdo za smrt šlechtice dobře zaplatil?
Po smrti manžela zůstal vdově Kateřině maličký syn Jiří Zikmund. Kateřina ho ale opustila jako půlroční nemluvně. O dítě se začal starat Jindřichův bratr Václav Morkovský ze Zástřizl. Kateřině nevadilo ani to, že opustila dítě, ale také skutečnost, že její milenec a pozdější manžel byl také protestant. Ke katolíkům konvertoval až r. 1600. Ale to už byla Kateřina o smrti, zemřela r. 1593.
Historici ale mají ještě jeden tip. Objednavatelem vraždy mohla být osoba regionu Buchlovic geograficky vzdálená.
Jan Šembera Černohorský z Boskovic.
Jeden z nejbohatších moravských šlechticů konce 16. století, stavitel zámku v Bučovicích. Vlivný muž se zálibou v dobrém jídle, pití, v koních a - v ženách. Proslul četnými soudními spory. A také je znám tím, že nařkl Jindřichova staršího bratra Zikmunda, že má nemanželské dítě se švagrovou, tedy s Kateřinou. Zikmund vyzval Šemberu v dubnu 1581 v Brně na souboj, ale zemřel při něm. Jindřich chce Zikmunda pomstít. Šemberu zažaloval u soudu. Hrozilo, že Šembera prohraje, a proto mohl mít motivaci sprovodit ze světa jediného žalobce, Jindřicha Prakšického. Udělal by to? Podle tehdejších zákonů a průběhu události, tedy sporu se Zikmundem mu hrozil maximálně peněžitý trest.
Pohodlnější bylo vraždu si objednat.
K tomu existují dvě nepřímé indicie.
Sestra obou mrtvých bratrů Johanka Prakšická žádá zemského hejtmana, aby jí svěřil do opatrovnictví malého Zikmunda, kterého opustila Kateřina Rájecká. V žádosti píše, že vrahem byl Rym, tedy host Jindřicha Prakšického. Stejnou informaci uvádí také Jiří Bartošek, měšťan z Uherského Brodu, ve své kronice. Dodejme, že po smrti Jindřicha Prakšického byl soudní spor, v němž byl žalovanou stranou Šembera, zastaven.
Důkazy o spojení Šembery coby objednavatele a Ryma coby vraha historie nemá. Tak alespoň můžete při procházce údolím Dlouhé řeky u Smraďavky u deskového kříže popřemýšlet, zda na světě existuje spravedlnost a na hradě Buchlově si prohlédnout vrahovu zbraň.
Kateřina Rájecká se od té doby zjevuje na Buchlově v "pokoji mrtvých" jako černá paní.
Podle:
Informační tabule u pomníku, duben 2022
Neobjasněná vražda na hradě Buchlov: Čí ruka propíchla pruďasa Jindřicha Prakšického? – Epochaplus.cz, 30. 4. 2022
Umístění
49°4'51.141"N, 17°18'5.015"E
Adresa
Buchlovice 687 08- Katastrální území
- Buchlovice
- Nadmořská výška
- 244 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Pomník připomíná tragickou událost z r. 1582.
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší stanice se jmenuje Staré Město u Uherského Hradiště. Je na trati Přerov - Břeclav a zastavují v ní osobní vlaky i rychlíky.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Buchlovice leží při významné silnici I/50, na které jezdí velké množství dálkových autobusových linek, mj. z Prahy, Brna, Trenčína, Banské Bystrice, Zlína atd. Tyto linky jezdí v pracovní dny i o víkendech a zastavují na zastávce Buchlovice, rozc. na obchvatu obce. Odtud je to do centra obce a k zámku asi 0,5 km. Místní autobusy jezdí obvykle z Uherského Hradiště a také od železniční stanice Staré Město u Uherského Hradiště přes centrum obce Buchlovice. Většina z nich je v provozu v pracovní dny, jen málo spojů jezdí i o víkendu.
Přímo na Smraďavku jezdí z Buchlovic jediná krátká linka, a to jen v době letních prázdnin, obvykle ve všední dny dvakrát, o víkendu čtyřikrát denně (r. 2017). Výstupní zastávka se jmenuje Buchlovice, Smraďavka.
Příjezd osobním autem, parkování
Zaparkovat lze přímo před zámečkem na Smraďavce, ale úzkou silničkou po levé straně údolí (levou stranu myslíme geograficky, tj. při pohledu po proudu vodního toku) lze dojet až k pomníku, dál ve směru do lesa už je zákaz vjezdu.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Zaparkovat lze přímo před zámečkem na Smraďavce, dál nejezděte, silnice je příliš úzká bez možností k otáčení.
Přístup pěšky
Kolem pomníku vede žlutá turistická značka ze Smraďavky.
Příjezd na kole, parkování kol
Jeďte ze Smraďavky podél Dlouhé řeky silničkou po levé straně údolí. Levou stranu míníme geograficky, tj. v pohledu po směru toku.
Poznámky pro vozíčkáře
Ať dojedete k pomníku od Smraďavky autem nebo s vozíčkem, můžete si památné místo celkem pohodlně prohlédnout.