Pirámides de Güímar

Roku 1994 se do města Güímar na ostrově Tenerife přistěhoval dobrodruh a jeden z největších archeologů své doby Thor Heyerdahl. Již po 4 letech pobytu v jeho novém působišti po domluvě s představiteli místní samosprávy zřizuje a otevírá rozsáhlé muzeum, v němž dnes najdete několik zdařilých etnografických expozic a překrásné botanické zahrady.

Hlavním důvodem, který Heyerdahla přitahoval k výzkumům, dobrodružství a cestování, byly starověké civilizace. Jejich poznávacím znakem byly mj. různé megalomanské stavby, hlavně pyramidy. V Güímaru se také našly. Nápadná podobnost těchto staveb s Mexikem, Mezopotámií, Polynésií a Peru nadchla nového občana města a přiměla ho k jejich prozkoumání. Pyramidy se staly součástí muzejního okruhu a nikomu vůbec nevadí, že se starověkem nemají společného vůbec nic. Viz dále.

Před příchodem Thora Heyerdahla na Tenerife pyramidy v Güímaru byly známou lokalitou, ale nikdo se nezabýval vysvětlením jejich původu a tak existovaly na okraji města celkem bez povšimnutí. 

Heyerdahl nejdříve předpokládal jejich časovou podobnost se stavbami v Evropě i v Americe. Jiní výzkumníci předpokládali, že obyvatelé pyramidy naskládali z kamenů, které odnášeli z polí, aby jim nepřekážely při obdělávání pozemků. Ani Heyerdahl, ani ostatní ale nevysvětlili, proč by obyvatelé pro ulehčení práce na poli kameny skládali do dokonalých tvarů pyramidy, když stačilo je prostě odklidit na okraj pozemku. První vykopávky z r. 1991 ukázaly stáří pyramid na polovinu 19. století. Thor Heyeradahl ale předpokládal spojitost kultur na Tenerife s kulturami v Americe, kdy existují podobné pyramidy. Nález v Güímaru pečlivě zkoumal, na své teorii trval, ale správného řešení se nedožil. 

A nyní pojďme do nedávné historie. Roku 1854 kupuje pozemek, kde dnes pyramidy stojí, jistý Antonio Diaz-Flores. V dokumentech o koupi není ani zmínka o existenci stupňovitých staveb. Závěť sepsaná Diaz-Floresem r. 1872 pyramidy na jeho pozemku uvádí. Pokud uznáme, že by těžko r. 1854 kupující i prodávající na pyramidy zapomněli, pak stavitelem pyramid je majitel pozemku. Vybudoval (nebo spíše nechal je vybudovat) je v relativně krátké době a my je bereme jako důkaz řemeslné šikovnosti, obecně řečeno je to svědectví o znalostech lidí na Tenerife v 19. století. 

Od roku 1998 se muzeum rozvíjí, ale Heyerdahl se jeho konečné podoby nedočkal. Umírá v Itálii r. 2002 ve věku 88 let. Kdyby žil, měl by radost, jak jeho následovníci expozice zařídili. Dnes jsou Pirámides de Güímar rozsáhlou expozicí na ploše 6,4 ha. Můžeme ji nazvat etnografickým parkem, kde středem zájmu jsou samozřejmě pyramidy, ale ještě větší pozornost je věnována dvěma fenoménům:

Za prvé: Na více místech se dozvíme naprosto originální informace o historii a životě dávných kultur v lokalitách, které zkoumal Heyerdahl, např. v Tichomoří. Také se dozvíte hodně o Thoru Heyerdahlovi samotném i o Kanárských ostrovech.

Za druhé: Celý areál je zasazen do překrásného přírodního prostředí tak, že připomíná tropickou botanickou zahradu a dokonce od roku 2017 oficiálně botanickou zahradou je. Když k tomu připočteme nádherné výhledy do okolí, dokonce až na ostrov Gran Canaria, pak máme dohromady hned několik pádných důvodů, proč expozici navštívit. Strávit tady můžete hodinu nebo i celý den. 

Nyní k některým expozicím jednotlivě:

Pyramidy si můžete prohlédnout jen ze vzdálenosti asi 15 m, vstup k nim nebo dokonce na ně není dovolen. 

Botanické zajímavosti můžete vidět podél všech tras. Asi největší pozornost návštěvníků vzbuzují druhy makaronéské oblasti. Dodejme, že Makarenosií se rozumí Kanárské ostrovy, Madeira, Kapverdy, Azory a další drobné ostrovy v Atlantiku. Krajiny na těchto ostrovech jsou obvykle tvořeny sopečným geologickým podkladem a jsou typické obrovskými výškovými rozdíly. Tomu odpovídá i rostlinstvo, které je na všech ostrovech velmi pestré, neboť existencí i vzrůstem reaguje na pestré životní podmínky. Některé rostliny na ostrovech jsou endemické, nikam jinam se nerozšířily. Na Kanárských ostrovech jsou to např. palma kanárská (Phoenix canariensis), cardón (Euphorbia canariensis), guadyl (Convolvulus floridus), drago (Dracaena draco) a borovice kanárská (Pinus canariensis). Všechny tyto rostliny v Güímaru uvidíte. 

Tropicarium je krásná část botanické zahrady, kde se budete kochat pohledem na místní rostliny a jejich strategii přežití. Hlavně se jedná o masožravé rostliny a orchideje. Přístupno jen s průvodcem. 

Expozice jedovatých rostlin flóru nejen ukazuje, ale dozvíte se tady i mnoho informací o jejím využití při výrobě léků, o zeměpisném rozšíření i o stupni toxicity. Při prohlídce si ani neuvědomíte, že se nacházíte v blízkosti smrtelného nebezpečí, protože plocha s rostlinami je jednoduše řečeno - krásná. 

Udržitelná zahrada představuje mj. úhoře říčního, jedinou sladkovodní rybu, se kterou se na Kanárských ostrovech můžete setkat. Na chvíli se ocitnete v rokli s vodním tokem a s rostlinnými druhy charakteristickými pro toto prostředí. 

Exportní trasa je část expozice zaměřená na produkty, které byly z Kanárských ostrovů vyvezeny od jejich dobytí Španěly. Jsou to cukrová třtina, vinná réva, banány nebo rajčata. Určitě vás nadchnou dobové fotografie. 

Kulturní trasa je část, kde se dozvíte zajímavé údaje o zemědělství Kanárských ostrovů, o řemeslech, o získávání a využívání vody, o tradičních krojích, mytologii, o slavných návštěvách, o dobytí ostrovů, o hospodářských zvířatech a rybolovu, o domorodých sportech, o pirátech i církvi. 

Jeskyně Chacona je dutina ve vulkanických horninách, kterou proslavily archeologické nálezy. Při prohlídce areálu ji najdete v prostoru pod pyramidami. 

Casa Chacona je dům v areálu, který je vymezen pro muzejní účely. Hned u vchodu symbolicky drží stráž replika sochy Kon Tiki, předinckého boha slunce. V první místnosti uvidíte příklady soch a rytin s dalšími bohy Mexika a Peru. Druhá místnost je odkazem na základní myšlenku propagovanou Thorem Heyerdahlem - teorii paralelismu. Autor myšlenky a jeho následovníci v muzeu ukazují příklady stavebních a kulturních objektů, které existovaly na obou stranách Atlantského oceánu, ačkoli obyvatelé těchto končin se vzájemně nestýkali. Tedy alespoň o tom dosud nevíme. Ale jedna z vyobrazených map vyobrazuje mořské proudy v oceánu, které dávní obyvatelé mohli využít a kontaktovat se. 

Ve třetí místnosti si můžete prohlédnout lodě, které stavěli příslušníci starověkých civilizací v Egyptě, Mezopotámii, Peru a na Velikonočním ostrově. Také tady uvidíte mapu s rozmístěním stupňovitých pyramid na celém světě. 

Na nádvoří a v přilehlých prostorách se muzeum chlubí ucelenou sbírkou fotografií pyramid a podobných staveb z celé planety. Jsou zastoupeny i "menší" příklady - např. talayoty na Baleárských ostrovech. Zvláštní pozornost je věnována informacím z místního archeologického naleziště, konstrukční detaily Pirámides i výsledky vykopávek z jeskyně Chacona pod nimi. 

Přednášková síň je umístěna v polopodzemní budově. Má kapacitu 164 míst. 

Stálá expozice o Thoru Heyerdahlovi navazuje na prostory přednáškové síně. Celkově tady můžete zkoumat život a dílo slavného dobrodruha, archeologa a antropologa. Určitě vás nadchnou dokumenty vztahující se k expedicím tohoto muže, zvláště pak k výpravě, kdy se 6člennou posádkou bez větších problémů na voru Kon Tiki za 101 dní přeplul r. 1947 Tichý oceán. 

Polynésie, expozice v obřím stanu vás zavede do Tichého oceánu a na Velikonoční ostrov. Ukazuje se zde, jak se Polynésanům podařilo s primitivními prostředky a v izolaci od okolního světa obsadit obrovskou část planety. Je tady i česká stopa - zmínka o českém inženýru Pavlu Pavlovi ze Strakonic, kterého Thor Heyerdahl pozval na Velikonoční ostrov, aby vyřešil záhadu, jak Polynésané dopravili obří sochy Moai vyrobené v lomu na místo, kde shlíží na krajinu. Pavel Pavel vše vyzkoušel na malých modelech, pak na velkém betonovém modelu ve Strakonicích a nakonec sochy Moai znovu za pomoci lan a 16 lidí naučil chodit přímo na Velikonočním ostrově. Ukázal tak celému světu možnost, jak domorodci mohli sochy přemisťovat. Nevíme ale, zda postup objevený českým inženýrem ze Strakonic opravdu používali. 

Otevírací doba muzea je denně od 10 do 18 h. Vstupné se řídí podle počtu a druhu expozic, které si zvolíte k prohlídce. 

Podle:

Domov. Güímarovy pyramidy (piramidesdeguimar.es), 31. 5. 2023