Talayot

Popis

Talayot je věžovitá kamenná stavba, nejtypičtější památka na Mallorce, zčásti také na Menorce (Baleárské ostrovy, Španělsko). Díky talayotům a jejich četnému výskytu se na ostrovech říká tehdejšímu dějinnému období talayotická kultura. Začíná zhruba kolem r. 1300 př. n. l. a končí r. 123 př. n . l. obsazením Baleár Římany. 

Na Mallorce a Menorce neexistují o talayotech písemné zprávy, protože místní psané záznamy z té doby ještě neexistovaly, ale ve starých dokumentech z Říma se o nich píše.

Mají obvykle kruhový půdorys, ale existují i stavby s půdorysem čtvercovým, obdélníkovým nebo nepravidelným. Většina z nich byla postavena na počátku talayotické éry, mezi roky 1000 - 800 l. př. n. l.  Byly vybudovány jako velmi trvanlivé stavby, takže se jich hodně dochovalo, ale přitom se měnilo jejich využití. Některé byly rekonstruovány, jen část byla zničena. Ale neví se s jistotou, k čemu sloužily původně. 

Bylo vysloveno mnoho hypotéz. Mohly to být obranné věže, strážní věže, domy kmenových náčelníků, pohřebiště. Nejnovější výzkumy spíše ukazují, že mohlo jít o reprezentativní stavby dokládající moc a bohatství původního majitele nebo někoho, kdo přišel vymezit nové území. Jisté je, že počátek staveb talayotů přichází se zásadní změnou společenského uspořádání na Baleárských ostrovech. Původní rodinná společenství žádné takové stavby nepotřebovala. Jakmile se společnost rozvrstvila na bohaté a chudé, pak ti první se potřebovali právě těmito stavbami odlišit. 

V té souvislosti vědci přišli se dvěma hypotézami. 

Invaze - Mírumilovná skupina je v určité lokalitě nahrazena bojechtivými a mocnějšími lidmi anebo lidmi, kteří byli vyhnáni z původního domova. K této myšlence se vědci odkazují vzhledem k tomu, že ve východním Středomoří se kolem roku 1200 př. n.l. odehrálo hned několik válek na pobřeží. To vedlo k masové migraci obyvatelstva. Ve prospěch hypotézy invaze mluví i fakt, že stavby na Korsice (píšeme o nich např. pod heslem Filitosa) nebo na Sardinii (píšeme o nich např. pod heslem Nuraghe Padagghiu) z téže doby jsou velmi podobné stavbám na Mallorce. 

Evoluce - Přeměna původně rodinných společenství do hierarchicky dělené společnosti byly důsledkem přirozeného vývoje. Ostrov byl přelidněný tváří v tvář omezeným přírodním zdrojům. Přitom silnější rodiny zničily rodiny slabší, ale odehrálo se to bez vstupu kohokoliv z jiných ostrovů. Ve prospěch této myšlenky hovoří fakt, že nikde na Mallorce nebyl nalezen hrnčířský kruh, který obyvatelé východního Středomoří v té době již znali. A také, že změny probíhaly velmi dlouhou dobu - po dvě staletí. Přívrženci hypotézy evoluce také dokládají, že podobnost staveb na Korsice, Sardinii a na Mallorce není až tak výrazná. Nuragy na Sardinii mají jiné zastřešení a jsou starší, mnohdy s odstupem několika staletí. 

Určitě se někdy dočkáme rozřešení jedné z největších archeologických záhad Středomoří. A pokud ne, tak si alespoň vychutnejte výpravy za tajemnem. 

Podle:

www.talayots.es/intro/div1esp.htm, 20. 2. 2022