Osada Kato Zakros patří k nejizolovanějším místům východní Kréty. Vládci staré mínojské civilizace tady postavili palác, který se od ostatních krétských objevů liší.
1) Vykopávky tady byly učiněny mnohem později než v centru ostrova, takže archeologové mohli použít k výzkumu novější metody, což jim umožnilo učinit přesnější závěry.
2) Palác poblíž břehu moře fungoval především jako základna obchodu, nikoli jako zemědělské centrum.
3) Díky izolované poloze se mínojští vládci dostali na východní Krétu ke stavbě mnohem později než na severu ostrova.
4) Vzhledem k obchodnímu charakteru jim stačila stavba mnohem menší než např. Knóssos, Faistos nebo Malia.
5) Na rozdíl od mnoha jiných památek na Krétě i jinde v Řecku tento nebyl nikdy vykraden.
Pojďme se do mínojského paláce v Kato Zakros podívat. Co do velikosti je mezi památkami svého druhu na ostrově čtvrtý. Byl chráněn horami před severními větry a v zálivu, takže lodě tady kotvící nebyly ohroženy přírodními vlivy.
První vykopávky tady učinil D. G. Howarth z Britské školy v Jeruzalémě. Po něm od r. 1961 pokračoval v archeologických objevech Nikolaos Platon. Výzkumy stále pokračují. Na lokalitě se především našlo velké množství předmětů z Blízkého východu, podle nichž badatelé usoudili, že Kato Zakros sloužilo jako základna pro dálkový obchod. Mezi nálezy byly například i sloní kly a keramika typická pro tuto část Asie.
Během své existence byl palác několikrát přestavován, nejvýznamnější přestavba se uskutečnila kolem r. 1600 př. n. l. Roku 1450 př. n. l. byly budovy zničeny zemětřesením. Destrukce byla natolik silná, že z obyvatel asi nikdo nepřežil, artefakty zůstaly na místě a v další budoucnosti nebylo nikoho, kdo by je použil nebo odnesl.
Palác se rozkládal na 8 000 metrech čtverečních, bylo v něm 150 místností. O to víc překvapuje nepatrná rozloha centrálního nádvoří: pouhých 30 x 12 metrů.
Trosky přístavu i města se našly severně od paláce. Byly s ním spojeny silnicí, do zámku se vcházelo severovýchodní bránou, která ale nebyla jediným vstupem do komplexu. Ale badatelé mají za to, že byla bránou hlavní. Jejich myšlenku podporuje i nález kamenných bloků ze západní fasády, které jsou celkově hruběji opracované než na východě, nejsou tedy tak honosné a už vůbec se nedají porovnat svým vzhledem k hladkým blokům ze západních fasád jiných paláců. Platon interpretoval další nálezy ze západní části paláce jako artefakty z tehdejších řemesel. Například se tady barvily látky.
Při procházce palácem se můžeme orientovat podle čísel nálezů, které jim přidělili archeologové.
V severním křídle se nachází sál XXXII, který byl jídelnou. V přilehlých místnostech L - LIV se jídlo připravovalo. Na východ odtud se nachází velké umyvadlo, nyní zastřešené. Byly tady mj. nalezeny dvojité sekery a rohy, patrně posvátné.
Západní křídlo mělo pouze tři přístupové body. V nejsevernějším vede cesta přímo do Mínojského sálu, druhý ústí do oblasti XXX zvané pilířová krypta. Sklady v severozápadním rohu mají označení II až VIII, administrativní oblast byla soustředěna kolem místnosti XVI a slavnostních místností XXIV-XXIX. Nejzajímavější je tady Ceremoniální síň XXVIII, o níž ale vlastně nevíme, k čemu sloužila. Mohly se v odehrávat slavnostní aktivity nebo rituály. Lustral Basin možná byly domácí koupelny, ale v nádržích se našlo velké množství sádry, kterou by voda rozpustila, což podporuje myšlenku, že při koupelích či rituálech měli Mínojci vodou zaplněno jen dno. V archivní místnosti XVI se našlo více tabulek lineárního písma A. Místnost XXV už Platon pojmenoval Pokladnicí svatyně, ačkoliv samotná svatyně XXIII leží odtud na sever a mezi ní a Pokladnicí není přímé propojení. Kromě "běžných" nálezů se západní křídlo stalo známé objevy důležitých nádob, z nichž jedna byla vyrobena z křišťálu, ostatní byly kamenné.
Ve východním křídle se nacházely místnosti pro královskou rodinu. Dva sály sloužily patrně královně, větší na jihu králi. Nachází se tady celá řada vodních prvků, které jinde chybějí. Příkladem je studna u fontány LXX a cisterna LXII. Není zřejmé, zda se jednalo o okrasné prvky anebo zda je palácová elita využívala i ke koupání.
V jižním křídle byl vstup do paláce přes chodbu XLIX. Ale nebyl přímo hlavním vstupem, neboť postrádá velkolepou honosnost jako vstup v Knóssu. Napravo od chodby se nacházela skupina dílen XLII-XLVIII. Pracovali tady tkalci a keramici, kteří již v té době uměli použít i glazury.
Palác byl obklopen městem se 30 domy, často rozlehlými, které byly postaveny jakožto malé komory kolem velké místnosti s lavicí a s centrální podpěrou. Kromě domů tady byly nalezeny dva lisy na olej a víno, které se vyváželo na Kyklady. Pec na keramiku v této části archeologického naleziště svou mohutností patrně patřila k nejdůležitějším v této části Středomoří.
Podle:
Kato Zakros Beach, Kato Zakro village, Kato zakro Palace, Crete, Greece (angelfire.com), 1. 9. 2024
The Minoan Palace of Zakros (minoancrete.com), 1. 9. 2024
Umístění
35°5'51.373"N, 26°15'38.197"E
Adresa
ZakrosSitia 72300
- Nadmořská výška
- 5 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Palác v Kato Zakros měl rozlohu 8000 metrů čtverečních.
Přístup
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Kato Zakros jezdí v sezoně bus ze Sitie 2 krát denně, alespoň to tvrdí turistický průvodce. V osadě jsme ale zastávku nikde neviděli.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na okraji osady.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze na okraji osady. Návrat do vnitrozemí jedině po téže silnici, kudy jste přijeli. Další z parkovišť je přímo u vstupu.
Přístup pěšky
Od parkoviště na jížním konci osady jděte pěšinou asi 200 m na západ. Okolo naleziště vede přístupová cesta do Údolí mrtvých, která je částí pěší magistrály E4. Ta vede od západu na východ napříč celou Krétou.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz příjezd pro auta.
Poznámky pro vozíčkáře
K pohybu po nalezišti si raději vezměte doprovod, ale ani tak se nedostanete na všechna místa.