V plochém údolí potoka Říčanky v území mezi
pražskými městskými částmi Dubeč a Běchovice stával kdysi kostel, tvrz a
vesnice Lítožnice. Je historickou záhadou, proč Lítožnice existovaly
v historii jen velmi krátkou dobu a proč zanikly.
Zmínka o kostele sv. Gottharda a vsi Lítožnice se objevuje
až r. 1351. Archeologické nálezy ale ukazují, že osídlení tady bylo nepochybně
starší a ves mohla vzniknout v době svatogotthardského kultu
v polovině 30. let 12. století.
Nejstarší historická zmínka udává, že r. 1351 vdova po
Ulmanovi ves prodala Mikuláši Rokycanskému, měšťanu ze Starého Města pražského.
V l. 1358-59 na ní sídlil vladyka Nevlas z Lítožnic a po něm nejspíše
Pešek z Příboje a Lítožnic, zakladatel kaple Všech svatých v kostele
sv. Haštala na Starém Městě pražském. Neznámým způsobem se pak majitelem stává
Pecman z Babic a Frenclin z Kotvic a z Buben, přitom Pecman byl r.
1417 vlastníkem poloviny majetku.
Na konci května 1420 tady tábořil Zikmund a jeho vojsko.
Když obdržel zprávu o blížících se husitech, odtáhl ke Staré Boleslavi.
Další majitelé ovládali poloviny rozdílně, ale po nějaké
době se vlastníkem celku stal Štěpán z Novosedel a Lítožnic. Ten ves
postupuje své manželce Ludmile z Charvatec. Poté se ujímají majetku r.
1481 jejich synové Zachař a Jan a protože Jan umírá, je poté jediným majitelem
Zachař.
Ves byla někdy před r. 1508 za neznámých okolností zničena a
pozemky přešly podle tehdejších zápisů k dubečskému panství.
Polohu zaniklé vsi zjistil na levém břehu Říčanského potoka
nedaleko hráze Litožnického rybníku už r. 1874 V. Trnka. Vědecké následovníky
měl až po uplynutí téměř 100 let. Roku 1969 provedli výzkum odborníci S. Vencl
a Z. Smetánka z Archeologického ústavu ČSAV. Ti určili rozsah a vnitřní
členění vsi. Další výzkum pod vedením P. Sommera se konal r. 1975. Ukázalo se,
že východně od zaniklé vsi stávala na vyvýšeném místě malá věžovitá tvrz o
čtvercovém půdorysu asi 6 x 6 m. K ní byla přičleněna ještě menší stavba.
Tvrz byla obehnána příkopem.
Dnes jsou zbytky vsi jen málo patrny v křoví u
turistické stezky s modrou značku a jsou dost obtížně přístupné. A tak se
viditelnější a lákavější atrakcí pro znalce turistiky stal Lítožnický rybník a
uměle obnovené meandry Říčanského potoka pod ním.
Podle:
Fiala, Z. a kol. (1988): Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí, Svoboda Praha,
s. 49
Umístění
50°4'20.308"N, 14°36'32.103"E
Adresa
Praha - DubečPraha 107 00
- Katastrální území
- Dubeč
- Nadmořská výška
- 235 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Ves Lítožnice se poprvé objevuje v písemných pramenech r. 1351. Zanikla před r. 1508.
Přístup
Příjezd vlakem
Výlet do Dubče můžete začít v žst Praha - Uhříněves na trati Praha - Benešov nebo v žst Praha - Běchovice na trati Praha - Poříčany - Kolín.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Dubče můžete přijet od stanice metra Háje nebo Černý Most busem č. 240, od žst Praha - Uhříněves busem 228 nebo od stanice metra Skalka busem č. 111. Vystupte v zastávce Dubeč nebo Škola Dubeč.
Příjezd osobním autem, parkování
Auto můžete nechat na parkovišti nad Panskou zahradou v Dubči.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Bus můžete nechat např. v ulici U Dubečské tvrze nebo na parkovišti pro osobní auta, bude-li tu místo.
Přístup pěšky
Doporučujeme krásný výlet ze žst Praha - Uhříněves k lomu Rohožník, přes Panskou zahradu a pak do žst Praha - Běchovice po modré značce. Celkem asi 11 km.
Ze žst Praha - Běchovice je to po modré značce k zaniklé vsi 2,8 km.
Ze žst Praha - Uhříněves je to po modré značce k zaniklé vsi 8,2 km.
Příjezd na kole, parkování kol
Viz výlet pro pěší, jen v úseku mezi Podleským rybníkem a Dubčí jeďte nikoli údolím Říčanky, ale zkratkou okolo Hraničního dubu, vede tu nádherná šotolinová cesta.
Stezka okolo bývalé vsi ještě donedávna byla velmi bahnitá, nyní je zbudována z jemné šotoliny a sjízdná pro všechny druhy kol.
Poznámky pro vozíčkáře
Stezka okolo bývalé vsi je pro vozíčkáře velmi dobře dostupná, ale pro jistotu si vezměte doprovod na úseky, kde se přechází potok po hrubším povrchu.