V údolí potoka Vrutice v lomu Vápenice a v dalších lomech v okolí mezi pražskými městskými částmi Slivenec a Velká Chuchle se od druhé poloviny 19. století dost intenzivně těžil vápenec, který se nejdříve zpracovával v blízké Pacoldově vápence, později i jinde. V lomu geologové našli profil mezi dvěma obdobími v rámci devonu, mezi stupni lochkov a prag.
Abyste pochopili, co vlastně slova lochkov a prag znamenají, můžete se podívat na tabulku, která tato období vymezuje jako dva stupně spodního devonu, což je období v paleozoiku (prvohorách). Pro českou geologii je obrovským úspěchem, že hranici mezi lochkovem a pragem uznávají geologové z celého světa a že celá období devonu jsou pojmenována názvy, které mají původ v češtině.
Ještě větší význam má stanovení světového stratotypu hranice mezi silurem a devonem na stráni Klonk u Suchomast.
Geologové hranici mezi jednotlivými časovými obdobími stanovují podle nálezů zkamenělin. V lomu pod Homolkou jsou vrstvy stupně lochkov uloženy níže. Prag je nad ním. Začíná tam, kde geologové našli první výskyt konodonta Eognathodus sulcatus praesulcatus. Hraniční vrstvou je vrstva s číslem 12.
Konodonti byli živočichové připomínající červy až několik decimetrů dlouhé. Vyskytovali se od kambria do spodního triasu, kdy vymřeli. Měli velkou hlavu a na ní nápadný orgán, nejspíše oči. Je jich popsáno asi 500 druhů. V horninách se nacházejí jako mikroskopické fosilie jejich zuby, málokdy se najde celý zkamenělý konodont. Celý se poprvé našel až roku 1983, i když zuby paleontologové nalézali jednotlivě dávno předtím a dlouho tuto skupinu živočichů nedokázali zařadit.
V lomu pod Homolkou je hranice mezi stupni lochkov a prag označena vysvětlující tabulí.
Kromě světového významu je lom pod Homolkou geologicky zajímavý i dalšími jevy.
Je tu odkryta silně asymetrická vrása - brachysynklinála (vysvětlení viz obr. zde) ve dvorecko-prokopských vápencích ve stupni prag, který známe z předchozího výkladu. Ve východním křídle této struktury jsou vrstvy postaveny svisle, dokonce jsou překoceny, západní křídlo má mnohem mírnější sklon vrstev k jihovýchodu.
V lomu není příliš hojná makrofauna, sběr zkamenělin je zakázán s ohledem na světový význam přírodní rezervace.
Podle:
Conodonta – Wikipedie, 9. 6. 2025
Devon (geologie) – Wikipedie, 9. 6. 2025
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 78
Umístění
50°0'52.740"N, 14°22'21.355"E
Adresa
V DolíchPraha-Velká Chuchle
Praha 159 00
- Katastrální území
- Velká Chuchle
- Nadmořská výška
- 240 m.n.m. - 295 m.n.m.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Český kras Přírodní rezervace Homolka
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žel. zast. Praha-Velká Chuchle.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
K lomu jezdí od konečné tramvají Slivenec bus 104. Vystupte na zastávce Pacoldova vápenka.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze u Pacoldovy vápenky.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
U lomu ani v blízkém okolí bus nemůže parkovat.
Přístup pěšky
Okolo lomu vede modrá značka Slivenec - Velká Chuchle. K profilu ale nevede žádná značená odbočka.
Příjezd na kole, parkování kol
Příjezd je možný po silnici Slivenec - Velká Chuchle.
Poznámky pro vozíčkáře
Profil s tabulí není pro vozíčkáře dostupný.