Lom Vápenice

Světový stratotyp hranice mezi stupni lochkov a prag u Velké Chuchle


V údolí potoka Vrutice v lomu Vápenice a v dalších lomech v okolí mezi pražskými městskými částmi Slivenec a Velká Chuchle se od druhé poloviny 19. století dost intenzivně těžil vápenec, který se nejdříve zpracovával v blízké Pacoldově vápence, později i jinde. V lomu geologové našli profil mezi dvěma obdobími v rámci devonu, mezi stupni lochkov a prag. 

Abyste pochopili, co vlastně slova lochkov a prag znamenají, můžete se podívat na tabulku, která tato období vymezuje jako dva stupně spodního devonu, což je období v paleozoiku (prvohorách). Pro českou geologii je obrovským úspěchem, že hranici mezi lochkovem a pragem uznávají geologové z celého světa a že celá období devonu jsou pojmenována názvy, které mají původ v češtině. 

Ještě větší význam má stanovení světového stratotypu hranice mezi silurem a devonem na stráni Klonk u Suchomast

Geologové hranici mezi jednotlivými časovými obdobími stanovují podle nálezů zkamenělin. V lomu pod Homolkou jsou vrstvy stupně lochkov uloženy níže. Prag je nad ním. Začíná tam, kde geologové našli první výskyt konodonta Eognathodus sulcatus praesulcatus. Hraniční vrstvou je vrstva s číslem 12. 

Konodonti byli živočichové připomínající červy až několik decimetrů dlouhé. Vyskytovali se od kambria do spodního triasu, kdy vymřeli. Měli velkou hlavu a na ní nápadný orgán, nejspíše oči. Je jich popsáno asi 500 druhů. V horninách se nacházejí jako mikroskopické fosilie jejich zuby, málokdy se najde celý zkamenělý konodont. Celý se poprvé našel až roku 1983, i když zuby paleontologové nalézali jednotlivě dávno předtím a dlouho tuto skupinu živočichů nedokázali zařadit. 

V lomu pod Homolkou je hranice mezi stupni lochkov a prag označena vysvětlující tabulí

Kromě světového významu je lom pod Homolkou geologicky zajímavý i dalšími jevy. 

Je tu odkryta silně asymetrická vrása - brachysynklinála (vysvětlení viz obr. zde) ve dvorecko-prokopských vápencích ve stupni prag, který známe z předchozího výkladu. Ve východním křídle této struktury jsou vrstvy postaveny svisle, dokonce jsou překoceny, západní křídlo má mnohem mírnější sklon vrstev k jihovýchodu. 

V lomu není příliš hojná makrofauna, sběr zkamenělin je zakázán s ohledem na světový význam přírodní rezervace.


Podle:

Conodonta – Wikipedie, 9. 6. 2025

Devon (geologie) – Wikipedie, 9. 6. 2025

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 78


Umístění

GPS souřadnice

50°0'52.740"N, 14°22'21.355"E

Adresa

V Dolích
Praha-Velká Chuchle
Praha 159 00
Katastrální území
Velká Chuchle
Nadmořská výška
240 m.n.m. - 295 m.n.m.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Český kras Přírodní rezervace Homolka

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žel. zast. Praha-Velká Chuchle.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

K lomu jezdí od konečné tramvají Slivenec bus 104. Vystupte na zastávce Pacoldova vápenka. 

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze u Pacoldovy vápenky. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

U lomu ani v blízkém okolí bus nemůže parkovat. 

Přístup pěšky

Okolo lomu vede modrá značka Slivenec - Velká Chuchle. K profilu ale nevede žádná značená odbočka.  

Příjezd na kole, parkování kol

Příjezd je možný po silnici Slivenec - Velká Chuchle. 

Poznámky pro vozíčkáře

Profil s tabulí není pro vozíčkáře dostupný. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu