Zámek Praha-Ďáblice

V historii se udává jméno Ďáblice (původně Ďávlice) v listině krále Václava I. R. 1235, v níž vesnici daroval špitálu sv. Františka (což byli křížovníci s červenou hvězdou u dnešního Karlova mostu). Husité Ďáblice zabrali pro své účely a pak se na majetku dvora střídali především pražští měšťané. Koncem 15. století se vesnice znovu dostává do majetku křížovníků, kteří si ves udrželi, i když podlehla požáru. Tehdejší řádový velmistr Václav z Hradešína nařídil znovu ji postavit. Asi byla výnosná, neboť podle zápisu z r. 1600 víme, že tu byla mj. kovárna, krčma a panský dvůr, ve kterém se mohlo chovat až 100 kusů hovězího a 60 kusů vepřového dobytka, dále značná výměra zemědělských pozemků, na nichž se pěstoval i chmel s výnosem 140 balíků. Nevíme ale, jak vypadal a kolik vážil tehdejší balík.

R. 1620 majetek zkonfiskovali křížovníkům stavové a pak se vlastníkem stává spolu s okolními mlýny, dvory, tvrzí a vesnicí Březiněves člen rady Starého Města pražského Jan nejstarší Petráček z Vokounštejna. V zápise o prodeji se mimo jiné zmiňuje i zdejší tvrz. Po bitvě na Bílé hoře ale Petráček musel celý majetek vrátit dřívějšímu majiteli. Za třicetileté války byla tvrz a vesnice zpustošena. Z r. 1659 sice máme od křížovníků zprávu o dvoru s tvrzí, o samotné tvrzi ale nevíme nic. Jediný popis tvrze se objevuje až koncem 17. století. Byla to soustava hospodářských budov s věží uprostřed. Spíše než o tvrz se tedy jednalo o dvůr.

Roku 1740 dvůr zničil požár, ale vrchnost jej znovu postavila. Přitom se křížovníci rozhodli, že v průčelí dvora postaví malý zámek. Podle zprávy z r. 1755 víme, že tehdy ho měli ještě rozestavěný. Byla to dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s delším postranní křídlem po pravé straně. Zachovala se v podstatě dodnes. Má mansardovou střechu a věžičku uprostřed průčelí. V jeho fasádě se objevují na nárožích rustikové pásy, do ulice mírně vystupuje střední rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem se sochami andělů a sv. Václava.

Do zámecké kaple na obdélném půdoryse a se čtvercovou lodí, která zabírá přízemí a první patro, vedl vchod umístěný v rizalitu. Loď je sklenuta plackou, ostatní prostory valenou klenbou. Hlavní oltář vytvořil r. 1755 pravděpodobně Ignác Raab.

Nad průjezdem do vnitřního nádvoří je umístěn znak křížovíků - kříž a šesticípá hvězda.

V dobách socialismu zámek užíval Statní statek hlavního města Prahy. Současný majitel jej užívá hlavně jako bydlení a skladové prostory. Objekt není veřejnosti přístupný. 

Podle:

zámek - Památkový Katalog, 29. 7. 2025

Holec, F. a kol.(1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 29