Roussillon

Roussillon by byla pravděpodobně naprosto nenápadná vesnice v Provence. Ložisko jemnozrnných písků a jílů ji však proslavilo daleko za hranicemi Francie. Dříve se z horniny pestrých odstínů získávalo barvivo okr, dnes do famózního lomu míří zástupy turistů. 

Roussillon leží v oblasti, kterou vyhledávají turisté pro příjemné středomořské klima, historické památky, přírodní zajímavosti na vápencovém reliéfu, vyhlášené gastronomické pochoutky a hojnost výborného vína. 

Ale vesnice nabízí ještě bonus navíc. 

Již staré Římany zaujala barva písků a jílů v této oblasti. Přechází od žluté přes oranžovou a červenou až do tmavě červené a fialové. Hornina obsahuje značný podíl oxidů železa, které ji zabarvují. O průmyslové využívání lokality se postaral Jean-Etienne Astier, který v l. 1780-85 studoval vlastnosti písků na svém pozemku a zjistil, že proplachováním horniny lze získat čisté barvivo. To mělo nejčastěji okrovou barvu. Otevřeným těžebním místům se začalo říkat Okrové lomy. Barvivo se vyrábělo v několika provozovnách u vesnice a používalo se zejména k barvení látek, keramiky, kosmetiky a omítek. Jedna z továren, která byla v provozu v l. 1870-1901, se zachovala dodnes a slouží jako muzeum. 

Při postupném vývoji chemie byla barviva postupně vyráběna synteticky a význam okrových dolů poklesl. Roku 1980 byly uzavřeny. Postupně začaly zarůstat keři a stromy, ale mezitím někoho napadlo využít ložisko druhotně jako objekt turistického ruchu. Lomem vedou dva naučné okruhy (Le sentier des ocres = Okrová stezka) vhodné i pro méně zdatné turisty. 

Roussillon se záhy stal "povinnou" zastávkou při cestách do Provence. Návštěvníků sem chodí opravdu hodně. Cestu lomy můžete absolvovat po zaplacení mírného poplatku. Budete obdivovat zbytky různobarevných lomových stěn v kontrastu se zelenou barvou vegetace. Neberte si slavnostní oblečení ani překrásnou obuv. Při suchém počasí vám může vítr všude nafoukat červený prach. Za mokra si můžete užít pestrobarevného bláta. 

Ve vesnici si všimněte, že růžová či žlutá barva tady pronikla do stavebnictví. Kameny zdejších staveb jsou pospojovány maltou v odstínech, které jste viděli v lomech. 

Zatímco věda si vyložila okrové odstíny za pomoci oxidů železa, ústní lidová slovesnost vidí barvy jinak. Podle pověsti žila ve středověku dívka Sermonde, která se vdala za pána Roussillonu, Raymonda z Avignonu. Manželství Sermonde moc nebavilo, protože Raymond se místo ní věnoval lovům. Zamilovala se do mladého trubadúra Williama. 

A teď pozor, pověst uvádí hororový závěr milostného trojúhelníku. Raymond na nevěru přišel, trubadúra probodl a jeho srdce uvařil. Předložil ho Sermond k jídlu (srdce k srdci). Sermonde všechno došlo a vrhla se ze skalnatého výběžku dolů. Země zčervenala její krví a zůstala tak zabarvena navždy. Některé verze příběhu uvádějí, že Sermonde skočila z věže hradu, ale podstata je stejná.

Okrová stezka bývá otevřena od poloviny února do konce ledna, doba se liší podle délky slunečního svitu, např. v červenci to je až do 19:30 hod. Vstupné je 2,50 euro. Pro délku prohlídky neplatí žádné časové omezení. Stezka může být uzavřena v případě silného deště.  

Kromě Okrové stezky v Roussillonu doporučujeme navštívit kostel sv. Michala, vyhlídkové místo, kde kdysi stával hrad a projít se křivolakými uličkami. 

Muzeum věnované těžbě okru se nachází v bývalé továrně Usine Mathieu. Jmenuje se Conservatoire des Ocres. 

Podle:

Roussillon a legenda o vzniku okrové barvy | CK CestoMilové, 5. 9. 2025

Rousillion - Okrová stezka … - Přírodní park | Turistika.cz, 5. 9. 2025