Kontaktní informace
jaromerice@brno.npu.cz
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří
k nejúchvatnějším a nejrozlehlejším barokním stavbám v Česku.
Jaroměřice byly původně v zeměpanské držbě. R. 1329 je
do zástavy získává Raimund z Lichtenburka. Tento rod pak vlastnil
Jaroměřice po celé 14. a 15. století. Nejspíše tady postavili tvrz. R. 1498
ji předává král Vladislav II. spolu s městečkem a dalšími statky Václavu
z Ludanic. K dalším majitelům patřil Jan z Pernštejna a dále rod
Meziříčských z Lomnice, který nechává tvrz přestavět na renesanční
trojkřídlý zámek. Příslušnice tohoto rodu, Kateřina Meziříčská prodává r. 1609
zámek s městečkem a dalšími majetky Zikmundovi z Tiefenbachu. Podle jednoho
z dochovaných dobových obrazů víme, že budovu obklopovala na východě a na
jihu zahrada s pravidelnou geometrickou kompozicí a sítí přímých cest,
která sahala k říčce Rokytné a která byla vymezena hradební zdí se
střílnami a baštami.
Po bitvě na Bílé hoře panství získávají Quenstenberkové. Jan
Adam z Quenstenberka (1678-1752) renesanční zámek nechává přebudovat
v honosné a monumentální barokní sídlo, v té době jedno
z nejrozlehlejších v Evropě. Projekt zpracoval rakouský architekt
Jakub Prandtauer (1658-1726). Přestavba začala r. 1700 a skončila až r. 1737.
Byl při ní částečně zachován půdorys renesančního zámku, z něhož se
dochovaly obvodové zdi. Novým se stalo dvoupatrové hlavní křídlo s hlavním
sálem. Lemují ho příčná křídla. Nově byl přestavěn také děkanský kostel sv.
Markéty, který se stejně jako nově koncipovaná zahrada stal součástí zámeckého
areálu.
Na výzdobu Jan Adam pozval vynikající umělce. Pracovali tady
štukatéři Girolamo Alfieri a Josef Canoni z Prahy. Iluzívní nástropní
fresku v hlavním sále namaloval boloňský umělec Francesco Maria Francia.
Ve východní části bočního křídla stavebník nechal vybudovat
divadlo, hudební a taneční sál, knihovnu, zámeckou galerii a čínský kabinet.
Kulisy pro divadlo tvořili Giuseppe Bibiena-Gali, výtvarník vídeňské dvorské
opery a Domenico Francia, bratr autora výzdoby interiéru. Vídeňský sochař
Casler pracoval na výzdobě knihovního sálu. Roku 1734 Quenstenberkové svoji
vídeňskou knihovnu převezli do Jaroměřic.
V nově uspořádané rozlehlé zahradě se objevila
sochařská výzdoba od Kašpara Obera.
Při přestavbě kostel splynul se zámkem v jeden celek.
V něm fresku v kupoli s námětem Krista ve shromáždění svatých
namaloval K. F. Töpper, ostatní díla v kostele vytvořil malíř Seglioni.
Oltářní obraz nejspíše S. Gionimo, plastiky sochař Caspar.
Mimořádně vzdělaný a zcestovalý Jan Adam z Quenstenberka si
mohl dovolit na zámku provozovat nejen běžná potěšení své doby, ale jeho
zásluhou v Jaroměřicích vzkvétalo i divadlo. Majitel zámku zval významné
umělce z Vídně, známou zámeckou kapelu vedl přední český pozdně barokní
hudební skladatel František Václav Míča.
Po smrti Jana Adama kulturní aktivity na zámku utichají. Majitelé
se pak často střídali.
Od roku 1945 je vlastníkem zámku stát.
Zámek je veřejnosti přístupný. Nabízí tři prohlídkové okruhy. Instalace zachycuje interiéry podle stavu z 19. století i z doby baroka. Místnosti jsou navráceny dřívějším účelům. Návštěvníci uvidí mimo jiné dobové hudební nástroje. Nejúchvatnější místností je bezesporu hlavní sál na I. návštěvním okruhu.
Otevírací doba:
IV., X. So, Ne, 9 - 15
V., VI., IX. Út - Ne, 9 - 16
VII.-VIII. Út - Ne 9 - 17
Základní vstupné:
I. okruh 180 Kč (r. 2025), II. okruh 140 Kč, III. okruh (výstava hraček) 80 Kč
Podle:
Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Svoboda Praha, s. 112
Vstupné - Jaroměřice nad Rokytnou, 8. 7. 2025
Umístění
49°5'37.470"N, 15°53'32.130"E
Adresa
náměstí Míru 1Jaroměřice nad Rokytnou 675 51
- Katastrální území
- Jaroměřice nad Rokytnou
- Nadmořská výška
- 422 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Barokní podoba zámku vznikla v l. 1700-37.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Jaroměřice nad Rokytnou na trati Znojmo - Okříšky. Nádraží se nachází dost daleko od centra, 2,5 km od zámku.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Jaroměřic se dostanete autobusy například ze Třebíče, Dačic, Dukovan nebo Moravských Budějovic. Autobusové nádraží najdete severozápadně od centra v ulici Kapinusově. O víkendu je tady provoz slabý.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze buď na náměstí Míru před zámkem nebo u parku v ulici Poděbradově.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkovat lze u parku v ulici Poděbradově.
Přístup pěšky
U zámku začínají (nebo končí) dvě dálkové trasy: červená značka z Telče (43,5 km) a žlutá značka údolím Rokytné z Moravského Krumlova (53,5 km).
Příjezd na kole, parkování kol
Přes Jaroměřice vede dálková cyklotrasa č. 16 Jihlava - Třebíč - Raabs, která má na mnohých úsecích oddělený provoz cyklistů a motorové dopravy.
Poznámky pro vozíčkáře
Bezbariérový je II. návštěvní okruh.