Klonk

Klonk je název pro skalnatou stráň v katastru obce Suchomasty, kde geologové nalezli prvohorní souvrství, tvořené především vápenci a břidlicemi. Na Klonku stanovili světový standardní profil (stratotyp) hranice mezi silurem a devonem. 

Připomeňme, že prvohory (podle klasifikace platné do r. 2013) se dělí na starší a mladší. Starší prvohory dělíme na 4 období: kambrium, ordovik, silur, devon, mladší na karbon a perm. Na Klonku se vyskytují vrstvy z období siluru a z období devonu. Pozoruhodné je, že vrstvy se tu dají neobyčejně dobře zkoumat, protože probíhají téměř vodorovně, nejsou zvrásněné, nejsou v nich zlomy, vrstevní sled pokrývá bez přerušení na české poměry neobyčejně dlouhou geologickou minulost a celý odkryv vrstev je přirozený, nebyl vytvořen např. lomem - žádný lom na Klonku nikdy nebyl.

Paleontologové zjistili, že ve všech vrstvách Klonku se vyskytuje významné množství zkamenělin, z nichž jedna se v geologické historii v siluru nevyskytuje, v devonu již tento živočich žil. Tím živočichem je graptolit Monograptus uniformis. Po zjištění této skutečnosti geologové v 60. a 70. letech 20. stol. na Klonku stanovili hranici mezi silurem a devonem. Vrstvy vápenců a vápencových břidlic jsou na Klonku očíslovány od 1 do 124, přičemž hranice mezi silurem a devonem probíhá ve vrstvě č. 20, tzn. Monograptus uniformis se jako zkamenělina Klonku vyskytuje směrem nahoru od vrstvy 20 (v devonu), směrem dolů od vrstvy 20 (v siluru) nikoliv.

Tento úspěch české vědy byl završen roku 1972 na geologickém kongresu v Montrealu, kde byl Klonk  vyhlášen jako mezinárodní stratotyp (profil) hranice mezi silurem a devonem. Tomuto rozhodnutí předcházela mezinárodní diskuse a cesty geologických týmů po celém světě po podobných stratotypech. Klonk byl nakonec vybrán jako opravdu reprezentativní příklad a jako první stratotyp hranice mezi geologickými útvary. 

Roku 1977 byl v Suchomastech vyhlášen chráněný přírodní výtvor Klonk a u této příležitosti byl u okraje vesnické zástavby odhalen první geologický pomník na světě. Autor, akademický sochař Jiří Novotný, použil zbuzanský mramor, přičemž tvar pomníku do písmene X symbolizuje sepětí vrstev. Podotkněme, že místní materiály z Klonku byly pro tvorbu pomníku nevhodné (nejsou pevné) a místo pro stavbu pomníku dovoluje odtud návštěvníkům zhlédnout Klonk z dálky velmi přehledně. Nevadí tedy, že pomník nestojí na Klonku samotném.

Popis lokality:

Klonk je příkrá skalnatá stráň na pravém břehu Suchomastského potoka. Při pohledu od pomníku je její pravá část (jižní)  rozlohou menší, strmější a je tvořena vápenci a tufitickými břidlicemi. Pro určení hranice mezi silurem a devonem je ale významná část levá, severní. Je rozlohou větší, nikoli tak strmá, a při pozorném sledování od pomníku v její pravé části spatříte bílou vodorovnou lať, kterou je hranice v terénu zdůrazněna. Horniny jsou v této části zastoupeny jemnozrnnými deskovitými vápenci, které se střídají s vápnitými břidlicemi. Na první pohled hranici mezi silurem a devonem nepoznáte. Oba geologické útvary na Klonku vypadají shodně, odborník by řekl, že jsou shodně litologicky vyvinuty.

Klonk jako rozhledové místo:

Pokud na Klonk vylezete, budete překvapeni, že se tam obvykle ocitnete sami. Přes mezinárodní význam je Klonk vyhledáván turisty jen zřídka. Míří sem jen občasné geologické exkurze odborníků či studentů. Druhým překvapením bude rozhled, který si v klidu, bez tlačenic s jinými lidmi vychutnáte. Dole je vidět vesnice Suchomasty s osadou Borek na kopci v pozadí (s kostelem sv. Mikuláše), přímo před očima se zvedá kopec Lejškov, vpravo na severu  v pozadí Koukolova hora, za níž horizont za dobré dohlednosti tvoří kopce křivoklátských lesů. Na západě jsou vidět kopce okolo Hořovic, na jihu Hřebeny, na jihozápadě Brdy. Pro mnohé turisty je překvapením, jak blízko odtud se zdá být Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi a jak nápadně se pod Zlatým koněm do krajiny zakousl Velkolom Čertovy schody.

Zkameněliny:

Laik v břidlicích a vápencích na Klonku mnoho zkamenělin neobjeví, ale oko odborníka je nadšeno. Kromě graptolitů jsou zde fosilie dalších stratigraficky významných skupin živočichů, jejichž společný výskyt mohou odborníci sledovat a v mezinárodním měřítku kontrolovat a porovnávat. Jsou to hlavně trilobiti,  např. druh Warburgella rugulosa, konodonti druhu Icriodus woschmidti a Angochitina chlupaci. Tyto vůdčí druhy provází  další fauna - loděnkovití, další graptoliti, trilobiti, mlži, plži, ramenonožci, korýši atd. Vzácně je možno nalézt i zbytky suchozemských rostlin. 

Ochrana přírody a střet zájmů na Klonku:

Klonk je vyhlášen jako národní přírodní památka. Má svým způsobem štěstí, že těžaře místní vápence a břidlice nikdy nezajímaly, že místní lidé sem na vycházky moc nechodí a že turisté Klonk zatím neobjevili. Takže ochrana přírody na Klonku prozatím vítězí a střet zájmů odborníci ani místní lidé nezaznamenávají.

Bezpečnost pohybu na Klonku:

Pohyb po srázu v okolí profilu z hlediska jeho ochrany a z hlediska bezpečnosti nedoporučujeme, vápence a břidlice jsou místy značně zvětralé a hrozí nebezpečí pádu. Bezpečný je pohyb pouze pod srázem nebo nad ním.

Podle:

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 122