Lom Velká Amerika

Lom Velká Amerika je jedním z nejvýznačnějších krajinných fenoménů západně od Prahy. Opuštěný těžební prostor byl nejdříve rájem trampů a dobrodruhů, nyní je cílem výletníků všeho druhu. Je typickým důkazem, že zájmy ochrany přírody, a zájmy bezpečnosti návštěvníků se dlouhodobě nedaří skloubit se zvědavostí, právem na svobodu pohybu a turistickým ruchem obecně. 

V dějinách lomu zaznamenáváme 4 výrazně odlišná období. 

Do roku 1890 se v blízké Praze sice hodně stavělo, ale potřebu dovozu vápence, hlavní stavební suroviny, stačily pokrýt malé lomy rozeseté v celém jihozápadním okolí města. Velké lomy, jako například Čertovy schody, Velká Amerika a další zdaleka neexistovaly. 

Pak přichází zlom.

Do Čech přichází výroba železa a oceli ve vysokých pecích. Provozy se začaly otevírat hlavně v Kladně (Pražská železářská společnost). Měly tehdy v okolí k výrobě vše, co bylo potřeba: místní koksovatelné černé uhlí, ložiska železné rudy např. v Nučicích, v Chrustenicích a u Nového Jáchymova. Vápenec jakožto struskotvorná přísada pro tavbu železa z rudy byl také blízko, těžil se u Tachlovic, ale ložisko by narůstající spotřebě nestačilo. U Mořiny byly zásoby větší, jenže bylo potřeba otevřít lomy a do Kladna surovinu dopravit. Za tím účelem byla nejdříve prodloužena Kladensko-nučická dráha z Hořelic (dnes území města Rudná) na jih k lomu u Trněného Újezdu (r. 1891), později r. 1900 k Mořině. Trať z Kladna do Hořelic byla r. 1968 zrušena (přesněji řečeno úsek Pletený Újezd - Hořelice), ale úsek Hořelice - Mořina slouží dodnes pro nákladní dopravu. 

Těžba v prostoru dnešního lomu Velká Amerika začala r. 1900. Samotný název pochází až z pozdější doby, kdy lom pojmenovali trampové podle místní samoty s názvem Amerika. 

Tím začíná druhé období existence lomu - využívání ložiska.

K tomu je třeba vysvětlit si, co se zde vlastně těžilo. Samozřejmě vápence z období devonu, nicméně zajímavě uložené. Ze školních let si možná pamatujete geologický pojem synklinála, kterým se označuje souvrství mohutně prohnuté do tvaru písmene U. Na Velké Americe vystupuje k povrchu jižní konec takového obrovského U, tzn., že vrstvy vápenců tady jsou svislé. Navíc jsou tektonicky značně narušeny množstvím trhlin, podél kterých postupovala srážková voda a led, čímž docházelo k erozi vápenců a tvorbě krasových kapes, které byly druhotně zaplněny jílovitými nebo hlinitými usazeninami. 

Těžaři zvolili postupné dobývání nerostné suroviny od východu, tj. od Kozolup, kde bylo i nákladiště. Lom se jmenoval Kozolupy. Současně byl od západu otevřen lom dnes zvaný Mexiko (též Trestanecký lom), ale tehdy dostal název Amerika. Železnice sem byla zavedena později, zde je také dnes hlavní závod Lomů Mořina. 

S postupující hloubkou lomu Kozolupy těžaři museli provádět změny technologie těžby. Ve východní stěně lomu od Kozolup prorazili tunel. Postupně budovali rozsáhlý systém štol, který dnešní Velkou Ameriku v několika patrech spojuje s lomem Mexiko, dále byl vybudovány dopravní mezipatrové úpadnice, svážné i kolmé jámy. Až do konce II. světové války byla vytěžena celá západní část lomu Amerika, tj. dnešní lom Mexiko. Uvažovalo se také o umístění zbrojní výroby ve štolách, nikdy k tomu ale nedošlo.

Naopak z té doby pochází pověsti o Hansi Hagenovi, německém vojákovi, který se údajně ve štolách skrývá. Různé verze líčí, jak Hagen zachází s návštěvníky, kteří narušují jeho klid.

V Trestaneckém lomu fungoval za II. světové války tábor pro zločince a po ní v l. 1949-53 pro politické vězně. Pracovní a pobytové podmínky v něm byly velmi kruté.  

Ke spojení Ameriky a Lomu Kozolupy nikdy nedošlo, dodnes je mezi nimi asi 150 m široký kus "pevniny". 

Po válce se v jámě Lomu Kozolupy pokračovalo v těžbě ve svislém směru do hloubky, využívání ložiska neprobíhalo po etážích, jako například dnes ve Velkolomu Čertovy schody. Těžaři naráželi velmi často na geologické zlomy a na krasové kapsy, které jim činily značné technologické potíže. Pražská železářská společnost byla znárodněna. Začala se jmenovat Středočeské uhelné a železnorudné doly se sídlem v Kladně. Od r. 1950 byl vytvořen nový podnik Železnorudné doly, národní podnik Nučice, jehož součástí byla také těžba u Mořiny. 

Těžba železné rudy u Nučic se ale ukazovala jako ztrátová, ale v Ejpovicích u Plzně se v těžbě rudy pokračovalo. Proto r. 1958 došlo k zastavení využívání železnorudného ložiska v Nučicích a těžba vápence u Mořiny začala spadat k podniku Železnorudné doly a hrudkovny, národní podnik Ejpovice. Pamětníci si jistě vzpomenou, jak vypadala v 60. letech 20. století krajina u Ejpovic (ale také u Králova Dvora), kde se v hrudkovnách upravovala železná ruda, než vůbec mohla být vsazena do pecí. Hluk a prach byly denním chlebem tamějších obyvatel. 

Technologie těžby v lomu, který se už opravdu začal jmenovat Amerika, začala být při dobývání z velkých hloubek drahá. Proto se více začalo využívat ložisko v lomu na Čeřince jižně od Bubovic (a severně od Ameriky). Roku 1963 těžba v lomu Amerika skončila, ale na Čeřínce pokračovala a trvá dodnes. 

Mezi milovníky přírody na Americe nastalo třetí, patrně nejzajímavější období. 

Nejdříve se mezi lidmi ustálilo pojmenování Velká Amerika pro hlavní těžební jámu severně od Mořiny, Mexiko pro bývalý Trestanecký lom a Malá Amerika pro menší jámový lom západně odtud v lese. Dodejme, že svá jména dostalo mnoho malých lomů roztroušených v lese hlavně u Malé Ameriky. Název Kanada pro lom v dnešním průmyslovém provozu Lomů Mořina se objevuje až mnohem později. 

Na Velké i Malé Americe začalo být živo. Cestu si sem nacházeli hlavně romantici a trampové, kteří občas používali i pojmenování Český Grand Canyon, i když přirovnání k americkému kaňonu vzniklému přirozenými geologickými pochody hodně "kulhá", ale přesto na něj veřejnost zvláště v 90. letech začala slyšet. Málokdo mezi roky 1963 - 1989 přijížděl autem, většina výletníků použila vlak s výstupem v Karlštejně nebo v Srbsku. Tomu také odpovídala situace v pátek odpoledne a v sobotu ráno na železniční stanici Praha - Smíchov. Do Českého krasu mířily až tisíce trampů, výletníků a chatařů. 

Do lomů byl vyhlášen zákaz vstupu. Nebylo tu bezpečno. Lomové stěny nebyly zajištěny proti pádu kamenů. Ale obrovským lákadlem byla neobyčejně čistá voda v lomu, zvláště pak na Velké Americe, která činila lom fotogenickým a lákala ke koupání. Trampové si ze západního okraje lomu spustili lana a k hladině za jejich pomoci slézali přes hrozbu pokut. Ve vodě se většina návštěvníků koupala na Adama a Evu. Mnoho návštěvníků nelegálně prolézalo štoly. V nich vůbec nebylo bezpečno, protože v nich hrozily závaly. 

Mnoho návštěvníků doplatilo na svou neopatrnost a při překračování zákazů vstupu se buď zranili nebo zemřeli. Někteří se utopili, jiní spadli z okraje lomové stěny. Pokuty ani technické zábrany nepomohly. Ale romantici, kteří se sem vypravili, mají zážitky na celý život, ať už zákazy porušovali nebo se chovali "normálně".

Po roce 1989 začíná čtvrté období. 

Mezi veřejnost pronikla informace o lomech. K Velké i Malé Americe začali chodit návštěvníci, kteří by o tyto zajímavosti předtím ani nezavadili. Prostory na východním konci lomu Velká Amerika musely být upraveny na parkoviště, protože jiný druh návštěvníků znamenal i jiný druh dopravy. Občas se tady objeví i prodejce zmrzlin nebo jiné známky komerce. Lom Velká Amerika se začal využívat jako filmová lokace (viz např. zde) ale běžným návštěvníkům je vstup na jeho dno nadále zakázán. Klub českých turistů ale vyznačil stezku, která sem nikdy předtím nevedla. Dnes je trasa žluté značky tato: Dub sedmi bratří - Lom Malá Amerika - Lom Mexiko - Lom Velká Amerika - Mořina. Během jara a léta pohyb na stezce připomíná množstvím lidí Staroměstské náměstí. Nemusíme asi dodávat, že pravověrní trampové už na Velkou Ameriku nejezdí. 

Ale kdo jste Velkou Ameriku nikdy neviděli, rozhodně ji ke zhlédnutí doporučujeme. Dbejte přitom osobní bezpečnosti, protože většina vyhlídek do lomu není zajištěna technickými prostředky. 

Kdo chce zažít průchod štolami, může se obrátit na společnost Hagen, jejichž kontakt uvádíme níže. 

Budoucí využití Velké Ameriky jakožto přírodní a technické památky evropského významu není definováno vzhledem k protichůdným názorům veřejnosti i odborníků. 

Ještě dodejme, že z Lomů Mořina, tedy přesně řečeno z jeho provozu na Čeřince, se vozí vlakem vápenec pro odsíření tepelných elektráren v severních Čechách. Nakládka se provádí v provozu, který není veřejnosti přístupný a surovina se sem z lomu dopravuje nákladními auty. 

Podle:

Amerika (vápencové lomy) – Wikipedie (wikipedia.org), 21. 7. 2022

Velká Amerika – Wikipedie (wikipedia.org), 21. 7. 2022

Lomy Amerika- Oficiální stránky OS HAGEN - Hlavní stránka | Facebook, 21. 7. 2022

Lomy Ameriky (cuni.cz), 21. 7. 2022

Geologické lokality - Vyhledávání - Lom Amerika (geology.cz), 22. 7. 2022

Kladensko-nučická dráha – Wikipedie (wikipedia.org), 22. 7. 2022