Löw-Beerova vila v Brně

Pod jedinou brněnskou památkou zapsanou na seznam UNESCO - vilou Tugendhat - stojí další neméně zajímavý objekt taktéž spojený s průmyslníky židovského původu. Je to Löw-Beerova vila.

V poslední třetině 19. století se v Brně začala realizovat rozsáhlá zástavba ve čtvrti Černá Pole. Patrně podle projektů vídeňského architekta Heinricha Ferstela tady brněnský stavitel Josef Arnold nechal svůj rukopis na řadě nových domů mezi ulicemi Drobného a Černopolní. Činžovní domy vznikly v ulicích Antonína Slavíka a Helfertově, velkolepé projekty byly uskutečněny v ulici Schodové. Do roku 1939 všechno doplnila individuální i družstevní výstavba, takže vznikla hezká část města dodnes vyhledávaná k bydlení. 

Nemovitost v Drobného ulici 22 (dřívější jméno Sadová, Parkstrasse) se v 19. století skládala ze dvou stavebních parcel a ze dvou pozemků s vinohradem a zahradou. R. 1903 tuto skupinu parcel od c.k. eráru koupil podnikatel Moritz Fuhrmann (1850-1910) a nechal tu pro sebe postavit rodinnou vilu, která měla 4 byty a celkem 14 pokojů, 7 kabinetů, 3 kuchyně, 2 koupelny a 6 záchodů. Autorem projektu byl vídeňský architekt Alexander Neumann (1861-1947). Uliční průčelí bylo charakteristické dvěma bočními rizality, v pravém byl hlavní vstup do domu. Jeho jádro tvoří velká hala s horním vstupem přirozeného světla. Zahradnímu průčelí předchází schodiště s terasou. Obě průčelí zdobí dekory s rostlinnými motivy. Podobné dekory se vyskytují i v interiéru na truhlářských konstrukcích, kovovém zábradlí a keramické dlažbě. Naopak velmi střídmá jsou dřevěná obložení stěn, schodiště a světlíku v hale.  

Fuhrmann r. 1913 umírá a jeho dědicové vilu prodávají textilnímu továrníkovi Alfredu Löw-Beerovi (1872-1939). Nový majitel nechal vilu ve 30. letech částečně stavebně upravit, hlavně v centrální hale. Vše asi podle projektu vídeňského architekta Rudolfa Baumfelda (1903-1988), rozsah úprav ale není znám.

Alfred Löw-Beer byl velmi úspěšným podnikatelem v oborech zpracování vlny, výroby cukru a lihu. Vlastnil mj. nemovitosti ve Vídni a dvě vily ve Svitávce. Manželka se jmenovala Mariana, rozená Wiedmannová, děti měli tři: Maxe, Gretu a Hanse. Gretě r. 1929 věnoval otec pozemek nad vilou, na němž později vyrostla vila Tugendhat. 

Většina rodiny po okupaci r. 1939 prchá před nacisty do Velké Británie. Alfréd zůstal o něco déle, aby zachránil co nejvíce majetku, ale o Velikonocích 1939 byl nalezen mrtev na železniční trati u Stříbra. Okolnosti smrti nebyly nikdy objasněny. Potomci rodiny žijí na několika místech v Evropě a v USA. 

R. 1940 vilu zabavili Němci pro potřeby gestapa. Po válce r. 1946 byla nad objektem stanovena národní správa, krátkou dobu se tady promítaly americké dokumentární filmy, konaly se přednášky s "americkou" tematikou či oslavy Dne nezávislosti. R. 1954 vilu přebírá československý stát, který tady zřizuje internát. Domov mládeže fungoval až do r. 2012. Stavba ale dlouhou dobu trpí špatnou údržbou a nedostatkem peněz. 

V současnosti vilu spravuje Muzeum Brněnska. Instalaci muzejní expozice předcházela v l. 2013 - 14 rozsáhlá rekonstrukce vily i zahradního domku, tzv. Celnice. Do podoby 30. let 20. století byla regenerována zahrada. 

Zájemci mají možnost prohlídek, které se konají volně bez průvodce, ale každou celou hodinu si můžete poslechnout úvodní výklad. 

Otevírací doba:

Út - Ne 10 - 18

Základní vstupné: 160 Kč (r. 2024), Galerie a zahrada mají vstup volný. 

Podle:

https://www.vilalowbeer.cz/, 15. 9. 2024

Sedlák, J. a kol. (2008): Slavné brněnské vily, Foibos Praha, str. 27