Na Voskopě

Pojmenování území    

Mezi obcemi Koněprusy a Suchomasty se až do 90. let 20. století rozprostíral plošně docela velký les místními zvaný "Hory", ačkoli mapy uváděly toto území jako "Na Voskopě" s vrcholem Újezdce. V Suchomastech se ale Voskopem vždy mínilo nízké návrší východně od rybníka.

Ponechme stranou názvoslovný rozpor mezi místními obyvateli a kartografy a věnujme se střetávání zájmů hospodářských se zájmy ochrany přírody, které se mezi obcemi Tmaň, Suchomasty a Koněprusy dlouhou dobu dělo. 

Historie

Kopec zvaný Zlatý kůň u Koněprus je prvohorním mořským útesem a byl vytvořen asi 500 druhy živočichů, dnes tento útes je význačnou ukázkou vápencového souvrství z období prvohor, přesně řečeno devonu. Vápenec ze Zlatého koně obsahuje vysoké procento kalcitu a v některých vrstvách je bez příměsí, je velmi čistý. Vápenec odpradávna zaujímal místní i vzdálenější občany  a podnikatele jako významná surovina pro stavebnictví. Hlavní město bylo relativně blízko a proto není divu, že na úbočí Zlatého koně vznikla, nejdříve od r. 1891 a pak  hlavně za 1. republiky celá řada menších lomů. Drobné lomy byly i v lese zvaném Hory, či jak praví mapy - Na Voskopě, v činnosti byl až do r. 1929 nedaleký lom Kobyla.

Období těsně po II. světové válce přineslo dva zásadní dějové momenty. V r. 1950 byly na jižním úbočí Zlatého koně objeveny při odstřelu v lomu Koněpruské jeskyně. Představitelé tehdejšího režimu rozhodli, že tak cenný přírodní klenot zachrání a že těžba okolních lomů nesmí jeskyně ohrozit. Kdyby nebylo objevu jeskyní, je velmi pravděpodobné, že dnes by byl Zlatý kůň vytěžen a rozemlet do vápna a cementu. Současně rozhodli, že postupně budou uzavřeny drobné vápencové lomy v celém Českém krasu (i jinde v tehdejší ČSR) a těžba pro narůstající spotřebu socialistického stavebnictví bude koncentrována do několika velkých provozů. Od 60. let se takto postupně mezi vrcholem Zlatý kůň a Kotýzem rozšiřoval a zahluboval jeden z nejrozsáhlejších vápencových dobývacích prostorů v Evropě - Velkolom Čertovy schody - západ. Přiznejme, že ochranáři toto rozhodnutí v podstatě uvítali, byla tím zachráněna cenná území ohrožená mnoha lomy po celém Československu. Soužití prašného Velkolomu Čertovy schody a okolí ale bylo až do konce 90. let 20. stol. velmi problematické.

Od r. 1975 byl schválen pro blízkou vápenku další dobývací prostor, jižně od Zlatého koně, směrem k obci Suchomasty. Schválený dobývací prostor je dokonce 4 krát rozlehlejší než Velkolom Čertovy schody - západ a dostal pojmenování Velkolom Čertovy schody - východ (někdy též jihovýchod). V 90. letech se tady rozeběhla těžba,  zatímco těžba ve Velkolomu západ byla r. 1999 ukončena (alespoň tak praví dobové dokumenty, ale r. 2013 se dle svědectví členů redakce tohoto webu v lomu Západ těžilo).

Ovšem těžba ve Velkolomu východ zdaleka nepostihla celý schválený dobývací prostor. Jednak spotřeba vápence stále klesá, takže otevírat nové etáže a rozšiřovat těžbu v lomu není třeba a jednak ochranáři v lese, kde těžba ještě nezačala, začali zhruba od r. 1997 objevovat velmi vzácné přírodní jevy. Začali jednat s vedením lomu jakožto s majitelem dotčených pozemků a po 15 letech snahy se podařilo v dobývacím prostoru těsně u hranic současného Velkolomu Čertovy schody - východ vyhlásit přírodní rezervaci Na Voskopě. Ve statutu rezervace se mj. praví, že těžba nerostů se smí v rezervaci provádět jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody.

Jaké přírodní jevy se na Voskopě vyskytují? Jaké hodnoty ochrany přírody tedy zatím vedou před zájmy průmyslu?

Geologický podklad

Geologický podklad je tvořen mělkovodními koněpruskými vápenci spodního devonu (prvohory). Ve spodním devonu se území, na němž dnes žijeme, nacházelo blízko rovníku. Zlatý kůň si můžeme představit jako útes v tropickém moři, území, označované dnes Na Voskopě bylo nejspíše na okraji útesu, v jeho tzv. osypové části.  Koněpruské vápence v rezervaci nevystupují na povrch, ale můžete je vidět v několika drobných lomech, např. při silnici Koněprusy - Bykoš. Vápence jsou silně zkrasovělé, často tvoří k povrchu otevřené krasové kapsy, které jsou vyplněny novějším materiálem, pravděpodobně druhohorním, třetihorním i čtvrtohorním. Jsou to obvykle písky a jíly. Pokud byste se do území vydali, povšimnete si terénních nerovností, závrtů o průměru až desítky metrů, jednoho slepého údolí, což svědčí o tom, že pod Voskopem existují podzemní krasové jevy, tedy jeskyně a propasti. Koneckonců, důkazy jsou hned vedle. Při těžbě ve Velkolomu Čertovy schody - východ bylo několik jeskynních prostor objeveno, ty však po zdokumentování padly za oběť těžbě.
     
Mykologické nálezy

Co však při průzkumech území odborníky překvapí, je obrovský počet nálezů vzácných a kriticky ohrožených hub. Jedná se o jedno z nejbohatších nalezišť Českého krasu až celých středních Čech. Dosud zde bylo objeveno 315 (!) druhů hub. Jmenujme alespoň tyto zástupce:
pavučinec lví (Cortinarius leochrous), pavučinec proměnlivý (Cortinarius multiformis). hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), hřib. královský (Boletus regius), hřib satan (Boletus satanas), hřib zavalitý (Boletus torosus), hřib Queletův (Boletus queletii), hřib kaštanový (Gyroporus castaneus), kyjanka růžová (Clavaria rosea), čirůvka černošupinatá (Tricholoma atrosquamosum), čirůvka růžovotřenná (Tricholoma basirubens), holubinka hájová (Russula decipiens), ryzec krvomléčný (Lactarius sanguifluus), šťavnatka básnická (Hygrophorus poetarum) a šťavnatka dvoubarvá (Hygrophorus persoonii). 

Rostlinstvo

Většinu území pokrývá dubohabrový les, který místy střídají zbytky vápencových borů anebo rozvolněných lesů, kde se dříve pásl dobytek. V těchto porostech najdeme např. tyto rostliny: sasanku lesní (Anemone sylvestris) a kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), což je silně ohrožený druh.

Jinde se rostlinstvo liší podle orientace svahu a podle převládajících dřevin.

V severní a střední části rezervace na vlhčích místech, převážně na svazích obrácených k severu, rostou buky s orchidejí okroticí červenou (Cephalanthera rubra), tam, kde je les rozvolněn, se vyskytuje pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a také ohrožený zimostrázek nízký (Polygala chamaebuxus). 

Svahy s orientací na jih a západ pokrývají teplomilné doubravy s výskytem ohroženého dřínu obecného (Cornus mas) a dubu pýřitého (Quercus pubescens). Doubrava obrácená směrem k silnici spojující lom Homolák s Velkolomem Čertovy schody místně přechází v lesostep.

Na Voskopě najdete také silně ohrožený koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a ohroženou chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), rostou tu i  kostřava walliská (Festuca valesiaca), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), devaterník tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) a tařice horská (Alyssum montanum).

Živočišstvo

Území rezervace při průzkumech překvapilo zoology nesmírně pestrým a druhově bohatým zastoupením živočichů. 

Bylo tu zjištěno 753  (!) druhů motýlů, např. ohrožení vřetenuška chrastavcová (Zygaena osterodensis), lišejníkovec malý (Setina roscida) a přástevník užankový (Hyphoraia aulica).

Byly tu zjištěni ohrožení čmeláci Bombus lapidarius, B. pascuorum, B. soroensis, B. sylvarum a B. terrestris, vzácné druhy pavouků – slíďáci Alopecosa sulzeri, A. trabalis, Arctosa figurata a Pardosa bifasciata, pavučenky Abacoproeces saltuum, Panamomops affinis a Walckenaeria simplex, křižák Cercidia prominens, šestiočka Dysdera erythrina, teplomil Titanoeca quadriguttata, skálovka Drassyllus villicus a běžník Xysticus ninnii, dále reliktní brouci (dřepčíci Aphtona herbigrada, Longitarsus helvolus a Psylliodes instabilis, nosatci Acalles echinatus a Ruteria hypocrita, větevníček Choragus sheppardi).

Les Na Voskopě je bohatý výskytem ptáků, např. hnízdí tu krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ojediněle i holub doupňák (Columba oenas). Z plazů se zmíníme o malé populaci užovky hladké (Coronella austriaca).

Závěr

Rokem 2012 se završila dlouhodobá jednání mezi zástupci průmyslu a ochranáři, která vyústila ve vyhlášení chráněného území. Kopec Újezdce a na Voskopě mezi obcemi Koněprusy a Suchomasty obsahuje v geologickém podloží v evropském měřítku nebývale mohutné zásoby vápence a současně na povrchu nebývale pestré geologické jevy a velmi zajímavé a ohrožené rostlinstvo a živočišstvo. Protože turistický ruch ani místní lidé toto území neberou útokem a protože vyhlášení rezervace je skutečností, je jisté, že neobyčejná pestrost území Na Voskopě bude zachována a tento kopec nebude rozemlet do vápna a cementu.