Lomy Plešivec a Homolák

Mezi vesnicemi Koněprusy, Měňany, Vinařice a Suchomasty v Českém krasu se od dávných dob těžil vápenec ve dvou dobývacích prostorech, které spolu těsně sousedí.

Lom Plešivec je z obou lokalit rozlohou menší. Byl otevřen na jižním a západním úbočí vrchu Plešivec (453 m.n.m.) a během své existence z něho "ukousl" ze spodnodevonských koněpruských vápenců zdaleka viditelný kus v několika etážích. Lom již není v činnosti.

Lom na Plešivci je významnou, druhově a početně neobyčejně bohatou paleontologickou lokalitou s faunou koněpruských vápenců. Hojní jsou zejména  trilobiti, brachiopodi, mechovky, krinoidi, gastropodi, hlavonožci, mlži a další.

V těsné blízkosti lomu na severozápadním úbočí Plešivce vystupují na povrch jako výplň rozsedliny suchomastské vápence, v nichž se dají nalézt zejména trilobité.

Východní část  vrchu Plešivec až k odkryvům východně od bývalé měňanské hájovny obsahuje zejméa vinařické vápence a je též klasickou paleontologickou Už od dob Joachima Barranda zde jsou sbírány zvláště trilobité, zvláště pak společenstvo Platyscutellum - Kolihapeltis. Jde o jednu z druhově nejbohatších trilobitových lokalit v Evropě.

Vstup do lomu obecně nelze doporučit, neboť se jedná o soukromý majetek společnosti provozující mj. Velkolom Čertovy schody. Pokud už do lomu přes zákaz vstoupíte, dbejte osobní bezpečnosti, nevstupujte na okraje lomových stěn a pod jejich zvětralé části. Nebezpečí v lomu Plešivec ale není tak velké jako v sousedním lomu Homolák.

Geologickým a paleontologickým výzkumem v lomu Plešivec se především zabýval jeden z nejlepších českých vědců Ivo Chlupáč. Škoda, že ve slavné populárně vědecké knize Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí  ani lom Homolák, ani Plešivec nepopisuje.

Lom Homolák je oproti etážovému lomu Plešivec lomem jámovým. Jeho rozloha je větší, ale jsou v ní započítány i plochy okolních výsypek.

Lom zažíval největší těžařskou "slávu" v 70.-80 letech 20. stol., kdy zdejší vápence byly odváženy ve velkém množství ke konečnému zpracování do Velkolomu Čertovy schody. Doprava se děla nákladními auty, pro která byla dokonce vystavěna speciální  silnice v sousedství dnešního chráněného území Na Voskopě, které ale tehdy ještě nebylo vyhlášeno ani se o tom neuvažovalo.

Po změně režimu r. 1989 klesla poptávka po stavebních materiálech a ukázalo se, že pro potřeby stavebnictví je možno nechat v provozu jen několik větších vápencových  lomů pro celou ČR, a proto byla těžba v lomu Homolák zastavena. Těžební zařízení byla rozebrána a odvezena, avšak lomové stěny nebyly nijak zajištěny. Lom zůstal stále ve správě těžařů, kteří jej provizorně oplotili. Během krátké doby do plotů návštěvníci udělali obrovské díry, takže oplocení dnes vlastně ani moc neexistuje.

Do nejhlubší etáže pronikla spodní voda, jejíž hladinu dříve kontrolovala čerpadla a která dala vzniknout nádhernému jezeru. Těžaři opuštěný lom se stal útočištěm vzácných živočichů, především netopýra vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který tu v jedné jeskyni zimuje, občas zde hnízdí výr velký (Bubo bubo), v jezeře se úspěšně rozmnožuje čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a v periodických tůňkách ropucha zelená (Bufo viridis). Přírodně-technická scenérie sem ovšem nalákala milovníky koupání, kteří sem chodí přes zákazu vstupu a podstupují značné riziko. Jak jsme napsali, stěny lomu nejsou nijak zajištěné a hrozí jejich řícení. R. 2007 v lomu údajně zahynul dvacetiletý muž. Voda má značnou hloubku, proto si na překonání lomového jezera mohou troufnout jen dobří plavci. Nemluvě o tom, že příjezd po silnicích do lomu je zatarasen velkými balvany i závorami, takže sem motorizovaní návštěvníci někdy jezdí loukami. . Takže tu máme poněkud bizarní střet zájmů: těžaři x bezpečnost x ochrana vzácné fauny x koupání.

Když těžaři opustili lom jako dobývací prostor a stále jsou jeho majiteli, začali lom zavážet různým materiálem, nejčastěji nedopalky z pecí ve vápence Čertovy schody nebo hlušinou. Milovníci přírody i koupání zuří, protože místo s jedinečnou přírodní scenérií je devastováno. Část lomu již zavezena materiálem je, ale další velké devastování se od r. 2010 neděje (stav leden 2014). Hladina vody v jezeře stoupla díky navážkám asi o 2 m, nicméně i přes zákazy a zhoršení estetické kvality okolí sem milovníci koupání stále míří. Kromě nich sem ale zamířila další silná zájmová skupina.

Navezené haldy odpadového materiálu a dno lomu objevili milovníci terénních motorek. O víkendu se jich sem někdy sjedou i desítky a vesele překonávají za silného řevu motorů terénní překážky, které jim lom nachystal. A občas dorazí stanaři a divocí kempaři, kteří rozbalí u lomu nefalšovanou technoparty.

Bizarní střet zájmů v lomech Plešivec a Homolák si dovolíme naznačit schématem: těžaři x bezpečnost x ochrana vzácné fauny x pláž x ochrana geologické a paleontologické lokality x možnost rekultivace lomu jeho zavezením x možnost vyřádit se na motorce a na technoparty = řešení pro ochranáře, policii, báňský úřad, místní správu, majitele pozemků? Kdo tento složitý propletenec rozetne?

Přes naznačená negativa se redakce domnívá, že lomy Plešivec a Homolák stojí za návštěvu a že si je lze bezpečně (a to i zpoza plotu) prohlédnout.  

R. 2019 jsme učinili v Homoláku redakční návštěvu, která potvrdila neustálé zavážení lomu materiálem, který zbývá z těžby vápence ve Velkolomu Čertovy schody. 

Podle:    

Tabule naučné stezky Klonk poblíž lomu Homolák, 14. 1. 2014

http://kazkamen.cz/index.php?clanek=plesivec-u-koneprus, 14. 1. 2014

http://lokality.geology.cz/181, 14. 1. 2014