Labské vodopády

Dva efektní skoky evropského veletoku


Na Labi v Krkonoších jsou vodopády dva – první pouhý kilometr od pramene pod Labskou boudou se nazývá Labský, druhý v Labském dole bývá označován Malý Labský.

Ledovcový karový Labský vodopád padá z mělkého úvalovitého údolí na náhorní pláni Krkonoš do úzké a hluboké Labské rokle, která je pokračováním ledovcového Labského dolu. Za počátek Labského vodopádu se považují peřeje pod hrázkou umělé vodní nádrže, která v minulosti sloužila ke zvyšování průtoku vodopádu s cílem zatraktivnit za nízkých vodních stavů nevšední přírodní lokalitu turistům. Peřejnatý úsek má délku zhruba 12 m, pak se vodní tok láme do vlastní vodopádové stěny. Voda stéká po jejím povrchu bez zahloubení a vějířovitě se rozšiřuje – zatímco na horní hraně má vodní proud šířku 2,5 m, při úpatí je to 10 až 12 m. Pokud se výška vodopádu počítá od úpatí umělé vodní nádrže, pak platí hodnota 35 m, v případě, že se uvažuje pouze hlavní skalní stupeň, výška činí rovných 30 m. V detailní modelaci vodopádové stěny se projevuje kvádrovitý systém puklin v podložní žule. Lze tu rozeznat pukliny podélné, příčné i ložní (vodorovné), jež podmiňují kaskádovitý vzhled vodopádu a rozstřikování vody na dílčích stupíncích. Za pozornost stojí i šikmé pukliny způsobující postupné boční přepadávání vody a odklon hlavního proudu směrem na jih (při čelním pohledu směrem vlevo).

Širokoproudý, tektonicky podmíněný Malý Labský vodopád se nachází se na dně Labského dolu, asi 400 m pod soutokem Labe s Pudlavou. Nevyniká sice výškou (5 m), patří však k nejvodnatějším vodopádům nejen v Krkonoších. Vznik Malého Labského vodopádu podmínila nestejnoměrná ledovcová modelace údolního dna, která odstranila méně odolné, převážně silně rozpukané partie žulového podloží, zatímco erozi lépe vzdorující partie horniny „nechala být“ a ty dnes vystupují jako terénní nerovnosti. K nim patří i vodopádový stupeň Malého Labského vodopádu.

Vodopád má nepravidelný tvar a v podélném směru jej lze rozdělit na tři odlišné části. Levý, nejstrmější úsek je pravidelný a voda přes něj přepadává téměř parabolicky. Střední část skalního stupně představuje nepravidelně členěný ostrůvek, kterému se voda za nižších stavů vyhýbá anebo přes něj přetéká několika menšími stružkami. Pravý stupeň má díky silnému zastoupení mírně ukloněného puklinového systému nejnižší spád a podobá se skluzavce.

Podle:

Janoška, M. (2008): Nejkrásnější vodopády České republiky. Academia Praha.

Autor příspěvku: Martin Janoška


Umístění

GPS souřadnice

50°46'15.971"N, 15°32'50.568"E

Adresa

Bedřichov
Špindlerův Mlýn 543 51

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Bedřichov v Krkonoších
Nadmořská výška
1280 m.n.m.
Základní číselné údaje
Výška vodopádů: Labský vodopád 35 m; Malý Labský vodopád 5 m
Kategorie chráněného území
Krkonošský národní park, I. zóna (Labský vdp.) a II. zóna (Malý Labský vdp.)

Přístup

Příjezd vlakem

Pro návštěvu Labských vodopádů lze zvolit dvě cílové železniční stanice: Vrchlabí (trať 044), kde navazují autobusové spoje do Špindlerova Mlýna, anebo Jilemnice (trať 042), odkud jezdí autobusové spoje na Horní Mísečky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Nejvíce autobusových spojů jezdí z různých měst ČR po celý rok do Špindlerova Mlýna. Dalším vhodným východiskem jsou Horní Mísečky, kam jezdí autobusy hlavně z Jilemnice. V letní sezóně lze vyjet autobusem až na Zlaté návrší ve výšce téměř 1400 m nebo na Špindlerovku (cca 1200 m), což jsou za příznivého počasí rovněž vhodná nástupní místa k návštěvě obou Labských vodopádů.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkoviště pro osobní automobily jsou ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách. Blíže k vodopádům se autem nedostanete.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkoviště pro autobusy jsou ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách. Blíže k vodopádům se zájezdovým autobusem nedostanete.

Přístup pěšky

Zdola, tedy ze Špindlerova Mlýna půjdete po modré turistické značce stále nahoru Labským dolem směrem k Labské boudě. Celá délka trasy činí 9 km. Nejdříve projdete kolem Malého Labského vodopádu (cca 5 km z centra Špindlerova Mlýna), pak pod Pančavským vodopádem zamíříte k uzávěru Labského dolu, kde se ukrývá Labský vodopád. Ten se však bohužel nachází mimo značenou cestu v nepřístupné I. zóně Krkonošského národního parku. Z trasy není dokonce ani vidět. Podívat na vodopád se můžete pouze z horní vyhlídky pod Labskou boudou, odkud však  příliš dobře vidět není. 

Půjdete-li z opačné strany, tedy shora, pak se k Labskému vodopádu nejsnáze dostanete po červené značce ze Zlatého návrší (1 km), resp. Horních Míseček ( 5 km) nebo po hřebenových trasách ze Špindlerovky přes Labskou boudu (9-11 km).

Příjezd na kole, parkování kol

Na kole je možné dojet z Horních Míseček přes Zlaté návrší k Labské boudě (cyklotrasa K13), odkud je nutné vrátit se po stejné cestě zpět. Labským dolem vede ze Špindlerova Mlýna cyklotrasa K14, která končí kousek nad Malým Labským vodopádem. I v tomto případě je nutné se vrátit po stejné cestě zpět.

Poznámky pro vozíčkáře

 Vozíčkáři se mohou dostat tamtéž, kam cyklisté. Viz Příjezd na kole.

Rady a tipy

V blízkém okolí Labského vodopádu a Labské boudy je řada dalších přitažlivých cílů: pramen Labe, Pančavský vodopád, Sněžné jámy, Hančův pomník. Doporučujeme jít ze Špindlerova Mlýna Labským dolem ráno nahoru a pak se vracet dolů přes Zlaté návrší nebo Špindlerovku.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu