Chadt-Ševětínský, Jan Evangelista

Popis

Jan Evangelista Chadt-Ševětínský se do českých dějin zapsal zejména jako vynikající lesník, lesnický spisovatel a zastánce názorů, které bychom mohli označit jako trvale udržitelné hospodaření v lese. Zabýval se zejména dějinami lesnictví, soupisem památných stromů a také obsáhlými soupisy jmen rostlin, místních jmen, je autorem dokumentace k vyhlášení Boubína jako chráněného území. Sepsal obrovskou řadu kritikou kladně hodnocených děl a článků.

Narodil se v myslivně na Kubově Huti na Šumavě. Jeho otec byl revírníkem ve schwarzenberských službách. Měl čtyři sourozence, dva bratři byli stejně jako on lesníci. 

Do obecné školy chodil v Ševětíně (u Hluboké nad Vltavou), což se mu vrylo do vzpomínek natolik, že si příjmení Ševětínský zvolil jako literární pseudonym. V l. 1872-79 vystudoval střední lesnické učiliště v Písku. Vysoká škola pro lesníky tehdy ještě neexistovala. 

Od mládí se jeho milovanou zálibou stala zejména botanika a přírodní vědy všeobecně. Učil se u svého otce, r. 1881 vykonal nižší státní lesnickou zkoušku a hned poté pracoval jako adjunkt na polesí Zátoň na Šumavě.

Dostal na starost lesy, kde jeho předchůdce Josef John někdy v polovině 19. stol. dostal od svého schwarzenberského zaměstnavatele ústní souhlas k tomu, aby část pozemků vyjmul z běžného lesního hospodaření a ponechal je přirozenému vývoji. Chadt při svém nástupu objevil zařizovací elaboráty z l. 1858 – 1873 a 1873 – 1882 a žádnou zmínku o připravované rezervaci nenašel. Ve všech porostech byly předepsány těžební zásahy. Jako 21letý mladík si dovolil troufalost. Napsal:  „Roku 1858 byly od J. J. kníž. ze Schwarzenbergu pro věčné časy lesní oddíly 31b, 35a, 34b co zbytkové někdejších pralesů za prales ustaveny. Zde se nesmí žádné dříví porážet, vůbec žádná práce vykonávat a jest nyní úplně sám sobě ponechán.“ A pak v zařizovacím elaborátu pro léta 1883 – 1892 uvedená oddělení shrnul pod číslo 31 a napsal: „Výrokem Jeho Jasnosti panujícícho pána Jana Adolfa ze Schwarzenbergu má být oddělení 31, které zaujímá prales, vyňato z jakéhokoliv obhospodařování, má býti ponecháno pouze působení přírodních sil a tak má být prales zachován jako takový na věčné časy.“ Od té doby se letopočet 1858 považuje za rok, kdy byla ustanovena ochrana Boubínského pralesa.

V l. 1882-89 pracoval na lovosickém panství v Kamýku a pak zhruba půl roku na odlehlé myslivně na Březníku na Šumavě. Vystřídal pak řadu dalších míst, ale k srdci mu nejvíce přirostl 20letý pobyt v polesí Obora na hájence Kozojedy na Lounsku (1902-23). Některé prameny dokonce udávají roky 1898-1923. Zde ve Vinařicích se také stal starostou místního Sokola. Přitom samostatného lesnického místa dosáhl neobvykle pozdě, až když mu bylo 37 let a také se poměrně pozdě ženil. Viktorii Schultzovou z Vimperka si bere za manželku jako 38 letý.

Chadt-Ševětínský byl jedním z nejplodnějších českých lesnických autorů všech dob. Středem jeho odborného zájmu byla myšlenka zakládání porostů, které by na daném místě měly růst přirozeně a také zdůrazňoval správný původ semene stromů. Je to základ dnešního pojmu trvale udržitelného hospodaření v lese. Chadt za tím účelem do nesmírné hloubky studoval lesnickou historii. To mu pomohlo určovat, které dřeviny jsou na různých stanovištích původní. Také sepisoval památné stromy a při tehdejším nedostatku jiné literatury a metodou terénního průzkumu došel k číslu přes 150. V další publikační činnosti se zabýval botanikou, půdoznalstvím, myslivostí a soupisy místních jmen. V odborném tisku mu vyšlo přibližně 500 (!) článků. Vrcholem jeho činnosti byly publikace z lesnické a myslivecké historie od dob nejstarších po současnost. Protože málokdy našel nakladatele, publikoval často nákladem vlastním.         

Jeho prvním spisem je r. 1883 vydaný Průvodce do pralesa a na Boubín. Není ani divu, když Chadt patří k „zakladatelům“ Boubína.   

 V době svého zaměstnání v Třeboni měl takřka na dohled tamější rozsáhlý archiv a stal se jeho pravidelným návštěvníkem, což přispělo k jeho dalšímu směřování k lesnické historii. R. 1895 vydává v Písku Dějiny lesů v Čechách; poté následují v l. 1895 – 1913 dílčí spisy a přípravné dějepisné a lesnické články. Následovala dvě souborná díla, první se jmenovalo Dějiny lovu a lovectví (myslivosti) v zemích českých (r. 1909), které ilustrovali mj. Stanislav Lolek a Mikoláš Aleš, druhé je pak životním dílem: Dějiny lesů a lesnictví, které autor vydal vlastním nákladem r. 1914 v Písku. Chadt zde s láskou a nadšením na 1 121 (!) stranách uložil výsledky své dlouholeté pečlivé práce, které zmapovala dějiny lesů a lesnictví v českých zemích. Dílo je jedinečné nejen pro lesníky, ale i pro kulturní historiky. Je také zajímavé, že Chadt správně hodnotí příčiny lesních kalamit a dává doporučení pro správné hospodaření v lese blízké dnešním názorům o ochraně přírody a udržitelném rozvoji. Hlavním jeho názorem bylo to, že lesníci by měli udržovat porosty s vícero druhy dřevin a s různým věkem stromů, protože lépe takto les odolává škůdcům a kalamitám. Nutno podotknout, že to ani nebyla jeho myšlenka, jen ji zjistil studiem historie lesů a zápisů od svých „historicky starších“ kolegů. Tím nepochybně předběhl svou dobu. Je až s podivem, jak velké množství lesníků zásady udržitelného rozvoje ještě dnes neuplatňuje ve své praxi. 

Zajímavý pohled přinesl ve dvou bibliografických spisech. V díle České lovecké písemnictví z r. 1910 podává soupis veškeré myslivecké literatury vydané do r. 1910 a v díle České lesnické písemnictví mapuje totéž pro lesníky k r. 1914, respektive s doplňkem k r. 1919.   

 Velmi cenné jsou jeho soupisy místních jmen lesů, slovanských místních jmen u nás a místních názvů na Lounsku.       V roce 1920 v nové republice byl povolán přednášet dějiny lesnictví a myslivosti na lesnické fakultě v Praze. Totéž mu nabídli i v Brně, což však pro pokročilý věk a značnou vzdálenost nepřijal.  V dubnu 1923 mu udělilo ministerstvo zemědělství honorář ve výši 10 000 Kč za jeho spisovatelskou činnost v oboru lesnickém a mysliveckém. Po odchodu do výslužby (1923) se Chadt těší, že se plně začne věnovat literární práci, ale r. 1925 ho zastihla náhlá smrt mozkovou mrtvicí. Byl pohřben na Olšanech dne 19. března 1925. Jeho hrob je velmi nenápadný a obsahuje text: Docent vysoké školy lesního inženýrství Jan Evang. Chadt (Ševětínský) odborný spisovatel a vrchní lesní správce v. v. *26.2.1860 +15.3.1925. Pokoj popeli jeho!

Někteří lesníci jsou toho názoru, že Chadt-Švětínský by asi nebyl spokojen s jejich počínáním Viz myšlenky o trvale udržitelném hospodaření. Je sice pravda, že mu věnovali strom, který byl dokonce prohlášen r. 2004 za památný. Je jím smrk v bývalé oboře u Lysic na Blanensku. Strom je už nahoře proschlý a dožívající, nicméně je opravdu mohutný, má obvod 432 cm, výšku 39 m, stáří se odhaduje na 170 let. Koruna dosahuje téměř k zemi, ale větve v minulosti byly z jedné strany z neznámého důvodu větve ořezány. Chadt-Ševětínský věděl, že v těchto nadmořských výškách a na této lokalitě smrky nejsou původní dřevinou, takže označení lysického smrku jeho jménem je poněkud v kontrastu s jeho celoživotní filozofií.    

 Pomník Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského najdou jeho příznivci na odbočce červené značky mezi Olomučany a Rudicí v tzv. Lesnickém Slavíně. Na myslivně Obora u Vinařic na Lounsku je již od r. 1931 umístěna pamětní deska. V Horní Vltavici na budově bývalé lesní správy, kde najdete mj. malé lesnické muzeum, je také umístěna pamětní deska, která připomíná zdejší Chadtovo působení v l. 1881-82. Desku pořídila Česká lesnická společnost r. 1995.  

Mnohé akademie věd, umění a slovesnosti, např. v Petrohradě, Krakově, Záhřebu, Kodani, Uppsale, Paříži, Londýně mají Chadtovy spisy ve svých knihovnách.
         

Podle:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Chadt-%C5%A0ev%C4%9Bt%C3%ADnsk%C3%BD, 16. 11. 2013

http://www.mezistromy.cz/cz/les/galerie-lesniku/chadt-sevetinsky-jan-evangelista, 16. 11.. 2013

http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-7-04/j-e-chadt-sevetinsky-a-jeho-vzkaz-soucasnym-lesnikum, 16. 11. 2013   

http://www.vejr.cz/regiz/archiv/osobnosti/chadt_sevetinsky.html, 16. 11. 2013

http://www.rozhlas.cz/sever/pribehyzkalendare/_zprava/pribehy-z-kalendare-jan-evangelista-chadtsevet..., 16. 11. 2013

http://www.chadt.unas.cz/jechadt.htm, 16. 11.  2013