Grasel, Johann Georg

Popis

Johann Georg Grasel se narodil ve velmi chudé rodině, v neradostném prostředí. Rodiče se živili žebrotou a krádežemi, otec býval vězněn, Johann často vídal žebráky, tuláky, dezertéry a další lidi z okraje společnosti. Matka byla vězněna v l. 1792 - 99 pro podezření z krádeže a pro potulku. Již v devíti letech byl Jan Jiří  odsouzen za drobné krádeže na 14 dní vězení a byl zmrskán metlou. Na živobytí si začal Grasel prostředky shánět loupežemi. První provedl již v 16 letech v Raabsu. Když se r. 1809 vrátil jeho otec z vězení na brněnském Špilberku, bylo mu 19 let. Otec předtím strávil ve vězení 17 let.

Otec Thomas a syn Johann Georg začali „pracovat“ společně a založili loupežnickou bandu, která měla nezvykle rozsáhlý „operační“ prostor. Prováděli jednotlivé i rozsáhlé akce na jižní Moravě, v jižních Čechách a v Dolním Rakousku. Grasel přitom zvládal vedení lidí, není divu, že se stal vůdcem bandy. Bylo mu naprosto jedno, koho obral či přepadl. Jeho oběťmi se stávali kupci, sedláci, mlynáři, vdovy, duchovní i další. Bral naprosto všem, chudým i bohatým. Typickým jevem graselových činů byla brutalita, bezohlednost, mnoho loupeží on i jeho kumpáni spáchali pro zábavu, také pod vlivem alkoholu. Mnohé loupeže nemuseli provést vůbec, neboť netrpěli hmotnou nouzí. Johann Georg také v červnu 1812 usmrtil v Obergrünbachu hostinského Michaela Witzmanna, roku 1814 umlátil ve Zwettlu železnou tyčí 66 letou Annu Marii Schindlerovou, protože mu odmítla sdělit, kde má schované peníze.

V řídce obydlené, lesnaté krajině česko-rakouského pomezí lupič unikal všem nástrahám. Měl přitom výborné styky se společenstvím místních rasů, lidí, jimiž ostatní opovrhovali a nemluvili s nimi. U nich přespával a verboval mezi nimi nové členy bandy. Věrným Graselovým pomocníkem byl vojenský dezertér Ignác Stangl z vesnice Vlastkovec. 

Jak už to k příběhu loupežníků patří, měl Grasel milenku. Jmenovala se Saerl Eignerová, pocházela ze Stálkova, byla dcerou pohodného a s Graselem měla dvě děti, samozřejmě nemanželské.

Jen jednou Grasel změnil způsob živobytí. R. 1815 odešel do Prahy a nechal se naverbovat k dělostřelcům. Moc dlouho u vojska nevydržel, již po 6 týdnech služby od vojáků utekl a začal znovu loupit. Tentokráte ne na dlouho.

Je pravdou, že u běžných lidí vzbuzovalo jméno Grasel strach. Vrchnost i běžní lidé chtěli, aby byl dopaden. Jednou se to r. 1815 málem ve Studnici u Jindřichova Hradce podařilo. Grasel šel se společníkem Zottlem koupit do místního obchodu kořalku a lidé ho poznali.  Protože jich bylo hodně, chtěli ho zadržet, ale podařilo se jim přemoci jen Zottla, Grasel uprchl.

V listopadu byl všude po Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích vyvěšen zatykač na Grasela. Za spolupráci byla slíbena astronomické odměna: 500 zlatých za oznámení pobytu, 4000 zlatých za dopadení.

Brněnský policejní ředitel von Okacz připravil na Grasela důmyslnou léčku. Ke spolupráci získal  Davida Mayera a bývalou zlodějku Penkhartovou. Oba zinscenovaně uvěznil v Drosendorfu, kde si již odpykávala svůj trest jedna z Graselových milenek Terezie Hambergerová. Mayer jí "pomohl" utéct z vězení. Tím si získal její naprostou důvěru. Terezie mu pak pomohla setkat se s Graselem. Za dramatických okolností  byl Grasel zatčen 18. listopadu 1816 v hospodě v rakouském Mörtersdorfu, 7 km od Hornu. Při zatýkání pomohli Mayerovi Grasela přemoci okolní hosté podniku.

Následoval dlouhý soudní proces. Protokol o výslechu Grasela má 568 stran, do případu bylo zapleteno 214 osob, 59 jich bylo odsouzeno. Na konci procesu stál trest smrti pro Grasela oběšením za 205 zločinů, z toho dvou vražd. Rozsudek byl dne 31. ledna 1818 vykonán. Spolu s ním byli popraveni Ignác Stangel a Jakub Fähding.

Grasel nevědomky obohatil češtinu. Slovem grázl se označuje člověk charakterově špatný člověk, lump, darebák, lotr, ničema. V ústním lidovém podání vznikly pověsti o Grázlových jeskyních na českém i rakouském území, kde se loupežník ukrýval, někde pravděpodobně, někde určitě. Nejznámější Graselova sluj se nachází v lese u Stálkova. A také se šířily lidovým podáním zprávy o pozorovatelnách známého lumpa, nejznámější je Graselova vyhlídka u Vratěnína.

Podle:

Jerová, O (1985): Loupežník Jan Jiří Grasel v literatuře a v ústní lidové tradici na jihozápadní Moravě, In: Vlastivědný věstník moravský 1985/1. s. 43

http://kriminalistika.eu/muzeumzla/grasel/grasel.html, 16. 8: 2014

Naučná tabule u Graselovy sluje u Stálkova, 31. 7. 2014