Grabner, Leopold
Jeden z prvních vedoucích lesníků v adamovských lesích, který se zapsal do místní historie jako opravdová osobnost
- Datum a místo narození
- 1802-07-21, Breitenfurt (Dolní Rakousy)
- Datum a místo smrti
- 1864-11-04, Wien
Popis
Leopold Grabner se narodil v Dolních Rakousích, gymnázium navštěvoval ve Vídni a poté nastoupil na Lesnický ústav v Marianbrunnu, který absolvoval r. 1823. Poté r. 1827 se stal zatímním lesním a písařem nadlesnictví v Purkersdorfu, od r. 1830 pak lesním inženýrem a taxátorem c.k. lesního úřadu ve Vídni. Od r. 1833 se vrací do Marianbrunnu, ale tentokráte jako provizorní profesor přírodovědy na lesnickou akademii, o 4 roky později je jmenován profesorem lesnictví definitivně.
Zásadním zlomem v jeho životě se stává rok 1847, kdy nastupuje do liechstensteinských služeb jako generální ředitel. Lesy adamovského polesí v té době sloužily jako zdroj palivového dříví i jako surovina pro výrobu dřevěného uhlí pro hamry, hutě, železárny, sklárny a draslárny. Dosavadní metody pěstování lesa a těžby dřeva přestaly postačovat zejména pro potřeby adamovských železáren.
Grabner ihned po příchodu vydal instrukci, kterou zavedl saskou plochovou staťovou soustavu včetně výnosové úpravy. Podle ní se v adamovských lesích hospodařilo až do r. 1897. Grabnerovi se např. podařilo zavést probírky a tím část porostů ušetřit před mýtní těžbou. Po smrti Leopolda Grabnera se současně vyčerpala ložiska železné rudy v Moravském krasu. Adamovské železárny zanikly, klesla poptávka po dřevěném uhlí, protože po nové železnici se údolím Svitavy začalo dovážet uhlí kamenné. Nejbližší ložiska byla v Oslavanech. Začalo být poptáváno dřevo pro nová odvětví – stavebnictví, zpracování dřeva na pilách. Za těchto okolností poměrně dlouho po smrti Leopolda Grabnera nastupuje na lichtensteinské panství r. 1895 Julius Wiehl.
Grabnerův pomník najdete nedaleko Máchova pomníku u Olomučan.