Ziegler, Josef Liboslav

Popis

Josef Ziegler se v dětství po brzké smrti otce a novém sňatku maminky stěhoval z Hradce Králové do Chrudimi. V Hradci Králové vystudoval gymnázium, již zde se zajímal o historii a literaturu. V Praze studoval filozofii a teologii, navštěvoval přednášky české řeči a literatury a také se věnoval studiu slovanských jazyků. Studium zakončil a na kněze byl vysvěcen r. 1806.

Na prvním působišti kaplana v Dobrušce se spřátelil s F. V. Hekem (pozdější Jiráskův F. L. Věk), poté byl knězem v Českém Meziříčí a v l.1809-17 v Dobřanech (pod Orlickými horami). V době jeho působení se dobřanská  fara stala střediskem obrozenců, viz též i pamětní deska umístěná na budově fary. I Alios Jirásek si všiml Zieglerova působení v Dobřanech a popsal ho ve vzpomínkové skice Na dobřanské faře. 

Začal používat tzv. vlastenecký křest, tj. třetí, vlastenecké jméno a začal se psát jako Jozef Liboslaw Ziegler, k podobnému činu inspiroval i další podobně vlastenecky naIaděné přátele. 

Později získal uvolněné místo profesora bohoslovectví na semináři v Hradci Králové. Spolupracoval s řadou vlastenců a národních buditelů, překládal z němčiny, z antických jazyků. Od roku 1817 zahájil přednášky z jazyka českého a literatury na bohosloveckém semináři v Hradci Králové. Vydával mluvnické příručky, vyvíjel osvětovou činnost.

Od r. 1817 se spolu s Vilímem Věnceslavem Havelkou  pustili do rozsáhlého překladu díla známého německého lesníka Georga Ludwiga Hartiga, kde Ziegler měl nejpíše na starosti "většinový" překlad a Havelka nejspíše organizaci a odborné termíny. Viz též heslo Vilím Věnceslav Havelka.

V roce 1818 spoluzaložil České muzeum a získal doktorát z bohosloví. Řídil časopis Přítel mládeže a v semináři založil pro studenty českou knihovnu. Přispíval i do jiných tehdejších časopisů.

Ve svých 44 letech je jmenován děkanem v Chrudimi místo zesnulého F. Urbana a z Hradce Králové odchází. Chrudim ho považuje za svého rodáka, setrval tu až do své smrti. 

R. 1832 začal vykonávat úřad vikáře a vrchního školního dozorce na Chrudimsku. Učitele školil v pedagogice, v českém jazyce a historii českého národa. Hodně překládal např. z latiny, psal články povahou historické, zeměpisné, filozofické, geologické a náboženské. 

S magistrátem v Chrudimi vedl dlouholetý spor o nadační jmění tzv. Talacovského dvora ve městě. Spor vyhrál. V témže městě zachránil Cereghettiho kroniku. Svou knihovnu ve své závěti odkázal Chrudimi.  Na kostele sv. Michala je pamětní deska u domnělého Zieglerova hrobu.

Josef Liboslav Ziegler a Vilím Věnceslav Havelka mají společný pomník na palouku U Luže poblíž Bílovic nad Svitavou.

Podle:

http://www.mezistromy.cz/cz/les/galerie-lesniku/havelka-vilem-venceslav, 1. 4. 2013

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Liboslav_Ziegler, 1. 4. 2013

http://www.knihovna-cr.cz/osobnosti-chrudimska/ziegler-josef-liboslav, 1. 4. 2013

Truhlář, J. (2003): Památníky adamovských lesů, Primus Praha, s. 25