Pískovec

Popis

Pískovec je zpevněný klastický sediment (tj. úlomkovitá usazená hornina), která je složena z písku, tj. zrn o velkosti 0,06 až 2 mm a materiálu, který je spojuje a zpevňuje. Pískových zrn je v hornině nejméně 25 % (podle některých klasifikací až 50 %, pojivem je jíl nebo o něco "hrubozrnnější", ale přesto stále ještě jemný silt. Občas se v pískovci nacházejí i částice větší než 2 mm a také fosilie, např. úlomky schránek živočichů. 

Rozeznávání a klasifikace pískovců jsou značně nejednotné. Podle zrnitosti se pískovce dělí na jemnozrnné, střednězrnné a hrubozrnné (jako u písku). Dále tuto horninu můžeme dělit podle složení klastických částic (stabilní či nestabilní minerální zrna, úlomky hornin), podle toho, jaká je základní hmota (nejčastěji jílovitá), a tmel (tj. hmota druhotně vyloučená neboli chemogenní, vzniklá při zpevňování), někdy v pískovci jsou přítomna tmelící klastická zrna. Pískovce se také posuzují podle příměsi minerálů, úlomků organických zbytků, podle toho, jak je  vytříděn klastický materiál a a jaký je stupeň jeho opracování.

Ale pro běžný náhled stačí, když budeme znát tři hlavní typy pískovců: křemenný pískovec, arkóza a droba.

Křemenný pískovec je složený z nejodolnějšího materiálu (především křemene), obsahuje jen malý podíl jílu a siltu. Vzniká především rozpadem hornin bohatých na křemen a dlouhodobým opracováním a tříděním jejich zrn. V geologickém vývoji byl jemnější a měkčí materiál rozrušen a jemnější frakce odplaveny. Křemenné pískovce vznikaly hlavně v místech dlouhodobé abraze křemenných zrn a jejich třídění, např. u plážových usazenin nebo v pouštích v píscích usazených a tříděných větrem. Samozřejmě v geologickém vývoji docházelo také ke zpevnění těchto sedimentů. 

Arkózy jsou rovněž dobře velikostně vytříděné, obsahují jen malé množství jílovité základní hmoty, ale obsahují velice četná zrna nestabilních minerálů nebo úlomky nestabilních hornin, nejčastější nestabilní složkou přítomnou v arkózách jsou živce. Arkózy často vznikají při zvětrávání jako produkt zvětrávání granitoidů. 

Droby jsou horniny s nedostatečným vytříděním materiálu a přítomností nestabilních minerálů. 

Jak byla původně volná zrna zpevněna? Pískovcový tmel vzniká odpařováním vody z roztoku mezi zrnky písku. Pak tmel drží zrnka písku při sobě, takže vzniká hornina. V pískovci je nejčastější kalcitový nebo křemitý tmel. A aby to nebylo až příliš jednoduché, často se stává, že křemitý tmel často v průběhu vývoje zatlačí méně stálý tmel starší generace, např. kalcitový. Tento proces se nazývá silicifikace. Při intenzívíní silicifikaci vznikají z pískovců křemence. Nazýváme je též ortokvarcity. A poznamenejme že metakvarcity jsou křemence vzniklé metamorfně.  

Využití pískovců je velmi široké, ale většinou o něm rozhoduje povaha tmelu. Z pískovců se odedávna tesala sochařská díla a výrazné použití bylo a je ve stavebnictví. Některé druhy pískovců lze vybrousit do krásných tvarů nebo u nich lze využívat různé barevné variace, zvláště, jsou-li ve tmelu přítomny hnědé a červené oxidy železa. 

V krajině pískovce tvoří charakteristické skalní tvary - věže, převisy, vzácnější jsou skalní brány. Skupinám těchto tvarů se vžilo pojmenování skalní města. Téměř vždy jsou předmětem ochrany. Kdyby tomu tak nebylo, zcela určitě by mnohá pískovcová skalní města skončila v drtičích a produktem by byl kvalitní stavební písek. 

Pískovce velkolepých tvarů jsou známy z pouštních a polopouštních krajin v USA, kde se vyskytují v otevřené krajině. V České republice se nacházejí mohutná a rozlehlá skalní města vzniklá erozí druhohorních pískovců vzniklých v moři. Jsou na špičce zájmu cestovního ruchu, ať už "obyčejných" turistů nebo horolezců (např. Pravčická brána). Na rozdíl od USA je na nich mezi návštěvníky oceňováno, že jsou v lesích. 

Prohlédněte též související hesla: voštiny, písek. 

Podle:

http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?piskovec, 17. 3. 2019