Křemenec

Popis

Křemenec je usazená hornina, která vznikla z původního písku nebo pískovce prokřemeněním (silicifikací) a pevným spojením zrn. Vzniklá hornina má jemnou strukturu, může vypadat makroskopicky jako celistvá, nemá téměř žádné póry, je tvrdá a houževnatá. Barva horniny je bělošedá, béžová nebo narůžovělá, ale výjimkou nejsou i tmavší odstíny do zelené nebo hnědé barvy. Složení křemence je tedy: křemenná zrna spojená křemitým tmelem. 

V neodborných článcích se někdy křemenec používá jako rovnocenný termín pro slovo kvarcit. 

Kvarcity dělíme na dvě skupiny: ortokvarcity a metakvarcity. 

Platí, že křemenec = ortokvarcit, tedy usazená hornina.

Křemenec během geologického vývoje mohl projít přeměnou. Pak se z něj stává přeměněná hornina. Ta se pak nazývá krystalický křemenec = metakvarcit. Složení má stejné jako výchozí hornina, tedy křemenná zrna spojená křemitým tmelem. 

Křemence se těžily v lomech a používaly jakožto odolný materiál na obložení sklářských a hutnických pecí (tzv. dinasové křemence a dinasové cihly). Také se používaly pro výrobu dlažby, jsou to známé "kočičí hlavy", dodnes funkční například v Praze na Žižkově v několika ulicích. Časté bylo i prosté využití křemence na silniční nebo železniční štěrk. 

V přírodě se s křemenci = ortokvarcity setkáte například v Brdech v lomech pod Čertovou kazatelnou na Plešivci nebo na Černolických skalách. Zajímavé lomy jsou na Rohožníku nebo v Dubči na východě Prahy. 

S krystalickými křemenci = metakvarcity se setkáte v oblastech s přeměněnými horninami, např. v Jizerských horách, v Krkonoších, na Českomoravské vrchovině.