Pomník prvního vánočního stromu u Bílovic nad Svitavou

Spisovatel a novinář zažil r. 1919 těsně před Vánoci v lese poblíž Bílovic nad Svitavou neobvyklou příhodu. Spolu s přáteli našli v lese opuštěné děvčátko, které později dostalo jméno Liduška. Více o tom píšeme jednak v životopise Rudolfa Těsnohlídka, jednak pod heslem Liduščin pomník.

Příhoda vedla Rudolfa Těsnohlídka k myšlence založit v Brně tradici, kterou znal ze severských zemí - stavění velkých vánočních stromů na náměstích a veřejných prostranstvích. Protože tehdejší doba oslavovala konec monarchie a vznik republiky, začalo se stromům na náměstích říkat Vánoční stromy republiky. První takový byl pokácen u Bílovic a dopraven do Brna, kde se rozzářil 13. 12. 1924. Tradice se rychle roznesla a přešla přes hranice Československa do dalších zemí. Pod brněnským stromem se vždy pořádala a pořádá sbírka, která podle Těsnohlídkovy iniciativy pomáhá opuštěným dětem. Těsnohlídek se velice silně zasadil o to, že v Brně dle projektu věhlasného prof. Bohuslava Fuchse vyrostla budova pro opuštěné děti, kterou dnes známe pod názvem Dětský domov Dagmar.

Z podnětu komise životního prostředí při Radě obecního úřadu v Bílovicích nad Svitavou vznikla r. 1994 myšlenka postavit prvnímu stromu republiky pomník. V místě, kde byl r. 1924 pokácen, byl r. 1994 položen základní kámen. Samotný pomník byl postaven až r. 1999. Tvoří jej kvádr přírodního vápence přivezeného z lomu od Březiny. Na kameni je připevněna černá tabule s Těsnohlídkovými verši podle Lidových novin ze 6. 12. 1924. Tabuli tehdy vyrobilo družstvo Kamena v Blansku. Pomník byl odhalen 20. 12. 1999.