Dětský domov Dagmar v Brně

Pod Wilsonovým lesem v Brně se rozkládá hezká část města, kde jedním z prvních postavených domů byla Jurkovičova vila. 

Představme si 20. léta 20. století. Brno se zdaleka nerozrostlo do okolních sídel. Ve směru na severozápad k hradu Veveří místní silnici postupně v řadové zástavbě obklopovaly vesnice Žabovřesky, Komín a Bystrc. Na značné části území Žabovřesk se rozkládaly pole a louky. 

V Bílovicích nad Svitavou bydlí a v Brně pracuje tou dobou spisovatel, novinář a vůbec všestranně zajímavý člověk Rudolf Těsnohlídek. 

22. 12. 1919 pánové Těsnohlídek, Koudelka a Tesař našli v lese velmi blízko Bílovic opuštěnou Ludmilu "Lidušku" Kosourovou, 17 měsíční děvčátko. Dnes na místě nálezu stojí Liduščin pomník. 

Těsnohlídkem vánoční příhoda tak otřásla, že se rozhodl podnítit v Brně velkou sbírku. Lidé měli přinášet peněžní dary pod Vánoční strom republiky. První takový strom byl v Brně na náměstí Svobody vztyčen r. 1924. To už byl Těsnohlídek známá osobnost. Lišku Bystroušku, příběh o zvířatech a lidech, do operní podoby přepsal Leoš Janáček a tím zajistil lišce, sobě i Těsnohlídkovi světovou proslulost. Pod stromem se opravdu podařilo nashromáždit velké množství peněz. Díky nim mohl Těsnohlídek uskutečnit velkou myšlenku. Nechává pod dnešním Wilsonovým lesem na volné parcele postavit domov pro opuštěné děti a nechává ho nazvat Dagmar, podle dánské královny, dcery Přemysla Otakara I., která proslula dobrotivou péčí o chudé lidi. 

Dům bez nároku na honorář vyprojektoval Bohuslav Fuchs, který byl v té době mladý, plný energie, ale současně zkušený po realizacích významných staveb (Pavilon města Brna na Výstavišti, Kolonie Nový dům v Brně, Klostermannova chata na Modravě atd.). 

Fuchs vymyslel velmi jednoduchou dvoupatrovou budovu ve tvaru kvádru (jak ostatně bylo zvykem pro jím prosazovaný funkcionalismus). Střední chodba rozdělovala vilu na tři trakty. Velká okna s ložnicemi a rohové balkony společenských místností vedly do zahrady, směrem do ulice byl orientován obslužný prostor. 

Fuchsova koncepce vydržela až do 80. let, kdy byly hromadné ložnice změněny na rodinný koncept s maximální kapacitou 25 dětí rozdělených do tří skupin. Každá má vlastní pokoj, kuchyň a sociální zázemí. Změna si vynutila přestavbu interiérů. Další velká rekonstrukce proběhla r. 2006. Žádná z přestaveb nezměnila zásadním způsobem původní vzhled budovy.  

Dnes v domově Dagmar žijí děti, jímž je zajišťována náhradní rodinná péče z výchovných či ochranných důvodů na základě soudního rozhodnutí. 

Dětský domov Dagmar není přístupný veřejnosti. Z ulice Zeleného si ale můžete učinit velmi dobrou představu o stavebním díle Bohuslava Fuchse. 

Podle: 

https://www.bam.brno.cz/objekt/c201-detsky-domov-dagmar, 16. 6. 2020

http://www.dddagmar.cz/#historie, 16. 6. 2020