Bacín je poměrně nenápadným vrchem (či spíše dvojvrchem) poblíž Vinařic jižně od Berouna. Tvoří s několika okolními vápencovými kopci nejjižnější výspu Českého krasu. Přes svou nenápadnost je nejvyšší kótou Českého krasu, která vynikne až při pohledu z velké vzdálenosti, např. z některého vyhlídkového místa v Brdech.
Na úbočích Bacína jsou zemědělské lány, vrcholy jsou porostlé listnatým lesem, na západním svahu najdeme poměrně rozlehlou louku. Po ní lze nejsnáze "dobýt" vrcholovou kótu.
Geologické podloží tvoří vápence, které na povrchu v lese vytvořily jen málo nápadné krasové jevy - skalky, škrapy a terénní deprese mezi dvěma hlavními vrcholy. Jižnější vrchol má nadmořskou výšku 492 m, severnější 499 m. Vápence lákaly v minulosti místní obyvatele k těžbě, na západním úbočí je dodnes patrný malý lom, do něhož je možno vejít z louky. Nic význačného ale v lomu není, kromě zdevastované chaty a velkého kamene na dně lomu v křoví, pod nímž lze při troše trpělivosti v suti najít drobné krystalky kalcitu. Překážkou při pohybu v lomu jsou náletové dřeviny.
Z horního konce louky na západním úbočí se otevírá velmi pěkný výhled na Brdy, západní část Berounska a Rokycansko. Nad loukou je možno pěšinou vkročit mezi dva hlavní vrcholy a oba chůzí ve volném terénu v lese zdolat. Vrcholy jsou bez výhledu.
R. 1988 hledali speleologové na Bacíně jeskyně a místo nich v jedné z krasových dutin (která byla patrně uměle rozšířena) objevili vrstvy kostí promíchaných s keramickými střepy. Objev se stal archeologickou senzací, protože Bacín dle tohoto nálezu byl místem spojeným s rituály, které se zde konaly po neuvěřitelně dlouhou dobu 10 000 let. V nejstarší vrstvě se našly pozůstatky dvaceti až třicetiletého muže z doby okolo roku 9000 př. n. l. Dalšími nálezy byly keramika, kosti desetiletého chlapce z mladší doby bronzové, kostra dvouletého dítěte z doby halštatské, uhlí a kosterní pozůstatky zvířat, domácích i lesních. V okolí pak archeologové našli kamenné předměty z mladšího paleolitu, neolitickou srpovou čepel, knovízské a halštatské keramické střepy.
Podle:
http://www.vinarice.info/index.php?page=zajimavosti, 23. 7. 2019
Umístění
49°53'48.026"N, 14°6'11.882"E (vrchol)
49°53'48.026"N, 14°6'11.882"E (malý lom)
Adresa
Vinařice 267 01- Katastrální území
- Vinařice u Suchomast
- Nadmořská výška
- 499 m.n.m.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Český kras
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční zastávka se jmenuje Všeradice a leží na místní trati Zadní Třebáň - Lochovice. Z Prahy se sem dostanete s přestupem v Zadní Třebáni. Pak pokračujte pěšky po silnicích 4,1 km.
Můžete také vystoupit v zastávce Liteň na téže trati a jít po zelené značce do Vinařic a pak na vrchol, celkem 4,3 km.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do nedalekých Vinařic je velmi špatné autobusové spojení v pracovní dny, o víkendech se sem autobusem nedostanete vůbec. O něco lépe jsou na tom sousední Suchomasty.Příjezd osobním autem, parkování
Doporučujeme s autem přijet např. od Berouna, u obce Suchomasty odbočit doleva a parkovat ve Vinařicích na návsi.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Doporučujeme totéž, co pro osobní auto.Přístup pěšky
Ze žel. zast. Všeradice jděte po silnici do obce Všeradice a pak po silnici k severu do Vinařic. Z vinařické návsi vede zelená značka, kterou pokračujte vlevo a za posledním domem ze značky odbočte vpravo na stoupající cestu k Bacínu. V sedle cestu opusťte a jděte loukou k vrcholu. Z louky asi uprostřed vlevo lze vstoupit do lomu anebo jít loukou vzhůru k vrcholům, celkem 4,1 km. Pokud jdete jen z vinařické návsi, pak jen 1 km.
Z Litně, žst se do Vinařic dostanete po zelené značce, pak jděte k vrcholu, celkem 4,3 km.