Punkevní jeskyně

Světově proslulé, veřejnosti přístupné jeskyně spojené s prohlídkou dna propasti Macocha a plavbou po podzemní Punkvě

Kontaktní informace

+420 516 413 575
Oficiální stránky
punkva@caves.cz

Punkevní jeskyně jsou bezesporu jedním z nejvyhledávanějších turistických objektů České republiky. Nacházejí se v severní části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vchod do podzemních prostor je situován  v krasovém kaňonu Pustý žleb, kde je v celé jeho délce od Skalního mlýna k hotelu Broušek u Sloupu vyloučen automobilový provoz. Turisté se ke vchodu dostanou buď pěšky nebo shora od propasti Macocha lanovkou nebo silničním vláčkem od Skalního mlýna.

Atraktivita jeskyň je dána zejména nesmírně krásnou krápníkovou výzdobou a faktem, že návštěvníci v rámci prohlídky jdou na dno Macochy a zpět ke vchodu plují na loďkách překrásnými dómy po podzemní říčce Punkvě.

Punkevní jeskyně vznikly erozní činností říčky Punkvy, která má dvě hlavní zdrojnice. Sloupský potok se ztrácí v podzemí jižně od Sloupu a potok Bílá voda jižně od Holštejna. Oba potoky se v podzemí stékají a vytvářejí Punkvu, která se objevuje na denním světle nejdříve na dně Macochy, poté opět teče podzemím a pak se objevuje ve vývěrech v Pustém žlebu. Poté teče okolo hotelu s parkovištěm Skalní mlýn a v Blansku se vlévá do Svitavy.

Vývěry Punkvy v Pustém žlebu zajímaly badatele již v 19. stol. V té době nebyl znám přesný průběh Sloupského potoka, Bílé vody a Punkvy v podzemí, ale bylo zřejmé, že tyto vody spolu souvisejí. Bylo také zřejmé, že pod zemí se ukrývá nejdelší labyrint jeskynních chodeb v České republice. Ten byl definitivně prostoupen až na začátku 21. stol. a jeho délka se udává přes 35 km.

Historii objevů začal Jindřich Wankel, který pronikl na jednoduchém voru proti proudu Punkvy několik desítek metrů, než ho zastavil v té době nepřekonatelný sifon. Jeho vnuk, nejslavnější československý krasový badatel všech dob, Karel Absolon, si vytkl za cíl propojit dno Macochy s Pustým žlebem. Ustanovil pracovní skupinu, sestoupil na dno Macochy, kde nechal vybudovat tábor a 140 m dlouhý (!) ocelový žebřík. Jeho skupina také důkladně zkoumala v Pustém žlebu skálu nad vývěrem Punkvy. Nevysoko nade dnem Pustého žlebu se jim podařilo vniknout do prostor s nádhernou krápníkovou výzdobou. Tudy později prostoupili až na dno Macochy. Poznamenejme, že nešli řečištěm Punkvy, ale suchými částmi jeskyní. Tato trasa byla brzy zpřístupněna pro turistický provoz a první návštěvníci stanuli na dně Macochy r. 1914.

Karel Absolon se rozhodl objevit i systém řečiště Punkvy a v l. 1918-33 postupoval od Macochy i od vývěrů za pomoci techniky, např. sifon, ke kterému doplul jeho dědeček Jindřich Wankel, byl odstřelen. Tak mohla začít již roku 1920 být organizována plavba na člunech Punkevními jeskyněmi, i když v mnohem menším rozsahu, než jak jej známe dnes. 

Poslední ze sifonů, tzv. Zlý sifon, nechal Absolon odstřelit r. 1933. Objevitelé narazili na dómy s překrásnými krápníky a byli také překvapeni množstvím chodeb, které odbočovaly z hlavní linie řečiště. V té době nově objevené jeskyně navštívil tehdejší prezident. Na jeho počest se jejich část jmenuje Masarykův dóm.  

Od roku 1933 se návštěvnický okruh Punkevními jeskyněmi v podstatě nezměnil, turisté jdou od vchodu překrásnými dómy ke dnu Macochy suchou cestou a zpět se plaví na lodičkách. Velká rekonstrukce proběhla r. 1996. Dnes mají jeskyně velmi hezkou správní budovu, moderní osvětlení a zabezpečovací systém.

Návštěvu jeskyní můžeme doporučit jako jeden z TOP cílů České republiky. Vzhledem k vysoké návštěvnosti současně také doporučujeme rezervaci prohlídky předem. 

Podle:

Zajíček, P. (2010): Jeskyně České republiky, Academia Praha




Umístění

GPS souřadnice

49°22'15.749"N, 16°43'33.440"E (Punkevní jeskyně, vstupní budova)

Adresa

Suchdol
Vavřinec 678 25

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Suchdol v Moravském krasu
Nadmořská výška
360 m.n.m. (vchod)
Základní číselné údaje
Jeskyně byly zpřístupněny r. 1909 (suchá část). Celá suchá část mezi Pustým žlebem a dnem Macochy byla zpřístupněna r. 1914. Vodní plavba provozována od r. 1933. Jsou součástí nejdelšího jeskynného systému ČR (délka chodeb 35 km, délka chodeb Punkevních jeskyní je 4 km). Návštěvníci při prohlídce vidí i dno propasti Macocha (hloubka až na dno jezírek 189 m). Teplota vzduchu v jeskyních: 7°C - 8°C. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolec 99 %. Délka návštěvnického okruhu je 1,29 km.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras, Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Blansko. Zastavují zde osobní vlaky i rychlíky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

K jeskyním se nejlépe dopravíte z Blanska do Skalního mlýna autobusem č. 226 s hezkým názvem Krasobus. Jen si při nástupu v Blansku  musíte dát pozor, zda opravdu jede ke Skalnímu Mlýnu a nikoli pod stejným číslem do Češkovic. Dál od Skalního Mlýna lze pokračovat silničním vláčkem nebo tutéž trasu absolvovat pěšky.

Můžete ale jet také z Blanska či Sloupu linkou 233 do zastávky Vavřinec, Nové Dvory  a pak jít pěšky.

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze na placených parkovištích u Skalního mlýna nebo v těsné blízkosti Macochy. Vyzkoušejte ale také výlety z míst, kde žádné parkovné platit nebudete, např. z návsi ve Vilémovicích nebo z Ostrova u Macochy.

Pozn. Hezký výlet lze uskutečnit i z Nových Dvorů, tam je ale na parkování málo místa.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Řidiči zájezdových autobusů obvykle parkují u Skalního Mlýna (musejí jet s vozem až na větší parkoviště ke Kateřinské jeskyni) nebo jedou nahoru na velké parkoviště k Macoše.

Přístup pěšky

Z parkoviště u Skalního Mlýna: jízda silničním vláčkem k Punkevním jeskyním nebo totéž pěšky.

Z Nových Dvorů, autobusové zastávky: nejprve jděte Novodvorskou alejí ke zřícenině hradu Blansek, pak prudce sestupte do Pustého žlebu a jděte vpravo žlebem k jeskyním.


Příjezd na kole, parkování kol

Okolo jeskyní vede jedna z větví dálkové trasy č. 5 Brno - Kraków. Jízda Pustým žlebem po této trase, kam v úseku Skalní mlýn - Hotel Broušek je zakázán vjezd motorovým vozidlům, patří k nejhezčím cyklovyjížďkám v ČR

Poznámky pro vozíčkáře

Jeskyně není upravena pro návštěvu vozíčkářů. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu