Velký Hornek

Velký Hornek je přírodní rezervací, kterou najdeme v jižní části Moravského krasu, z větší části se nachází na území Brna-Líšně. Většina návštěvníků si pod pojmem Velký Hornek vybaví skalnatou stráň s vyhlídkou do údolí Říčky, avšak chráněné území Velký Hornek je mnohem rozlehlejší. Zaujímá zmíněnou skalnatou stráň, přilehlou plochou step a lesostep, ale také celé svahy na pravém břehu Říčky od plošinové hrany až dolů k vodnímu toku.

Geologické podloží je tvořeno devonskými vápenci, u nichž můžeme na jejich výchozech pozorovat deskovitou odlučnost. Podloží by tedy zdánlivě nahrávalo vcelku monotónní flóře a fauně, která je vázána na vápence. Abychom pochopili zdejší neobvyklou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na velmi malém prostoru, je třeba zamyslet se dále.

V minulosti na Velkém Horneku převládal listnatý les, který byl pravděpodobně jen místně přerušen několika místy se stepí. Kvůli pastvě dobytka byl les na mnoha místech vykácen, čímž vznikla druhotná step a to umožnilo invazi mnoha druhů, které mají rády světlo. Pastvina začala později zarůstat, takže dnes na Velkém Horneku žijí vedle sebe druhy světlomilné (na stepních místech) a druhy stínomilné (v lese), žijí tu vedle sebe druhy původní i zavlečené, také tu existují rozdíly mezi druhy suchomilnými (na stepích) a vlhkomilnými (dole v údolí Říčky).

Pojďme projít místní biotopy podrobněji:

Na pastvinách na místech vykácených lesů pozorujeme druhově chudou vegetaci. Byl sem druhotně zavlečen trnovník akát (Robinia pseudoacacia), roste tu ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus).

Vzácné a chráněné druhy se vyskytují tam, kde se zachovaly ostrůvky bez lesa. Najdeme zde např. koniklec velkovětý (Pulsatilla grandis), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kosatec nízký (Iris pumila), přičemž poslední dvě uvedené rostliny se v Moravském krasu vyskytují pouze zde, hlaváček jarní (Adonis vernalis), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) aj.

Svahy nakloněné k jihu a jihovýchodu a některá rovinatá stanoviště jsou většinou velmi teplá. Jsou porostlá dubovým lesem s převládajícím dubem zimním (Quercus petraea), keřem dřínem obecným (Cornus mas), v podrostu s bylinami třemdavou bílou (Dictamnus albus) a prvosenkou jarní (Primula veris).

Na jiných místech nakloněných k severním směrům se k dubu přidružuje ještě habr a je tu velmi bohatý bylinný podrost tvořený zejména na jaře nápadnými květy roslin jako plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), ptačincem velkokvětým (Stellaria holostea), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa), jaterníkem trojlaločným (Hepatica nobilis) nebo svídou krvavou (Cornus sanguinea).

Na místech příkře se svažujících do údolí Říčky rostou suťové lesy. Převládá tu habr obecný (Carpinus betulus), v podrostu se vyskytují např. lipnice hajní (Poa nemoralis), kakost smrdutý (Geranium robertianum) nebo chráněná lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Těsně při toku Říčky pestrost zdejších stanovišť "ukončují" mokřadní rostliny, které poznáme podle olše lepkavé (Alnus glutinosa), s mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), prvosenkou vyšší (Primula elatior) nebo netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere).

Velký Hornek je také neobyčejně pestrou směsicí druhů mechorostů (69 druhů), hub (699 druhů), ptáků (65 druhů). Motýl nesytka jednopásá má na Velkém Horneku údajně jediné stanoviště v Česku.

Z vyhlídky na Velkém Horneku je za jasného počasí vidět do okolních lesů a do nížiny východně od Brna s Pavlovskými vrchy v pozadí.

Podle:

PR Velký Hornek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,18.11. 2011. Dostupné online.

Štefka, Leoš; Laštůvka, Zdeněk, a kol. Naučná stezka Hády a údolí Říčky: panel 11. Brno: ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2003.