Sněžka (Śnieżka)

Sněžka (Śnieżka) je nejvyšší horou Česka, Krkonoš, Slezska a Sudet. Je tvořena z odolných hornin, proto její vrchol o 200 metrů výrazně převyšuje okolí, jehož nadmořská výška se pohybuje mezi 1300 - 1400 m.n.m. Vrchol se vypíná vysoko nad hranicí lesa, poskytuje tedy při hezkém počasí neobyčejně krásný kruhový rozhled.

Téměř na vrchol Sněžky vede kabinková lanovka z Pece pod Sněžkou, z Polska na blízký vrchol zvaný Kopa vede lanovka z Karpacze. Vysoká atraktivita a snadná dostupnost  činí ze Sněžky velmi oblíbený, hojně navštěvovaný turistický cíl. Na plochém vrcholu neobvykle velké rozlohy bývají najednou stovky, možná i tisíce lidí.

Státní hranice

Sněžka je dominantním vrcholem dvou států. Hranice vede vrcholovým hřebenem, přesný vrchol leží několik metrů v Polsku.

Trocha geomorfologie

Skalnatý vrchol hory byl ve studených obdobích čtvrtohor modelován třemi ledovci: od západu z Obřího dolu, od východu ze Lvího dolu a od severu z údolí Lomniczky. Do jisté míry má Sněžka stejný způsob vzniku i vzhled jako alpský Matternhorn, avšak přiznejme švýcarskému velikánu, že on je mohutnější. Pod Sněžkou vznikl ledovcový Obří důl s typickým příčným profilem do tvaru písmene U. Ledovec na své pravé, tedy západní straně podťal úbočí Studniční hory, které má nyní téměř svislé stěny. Potoky jej překonávají vodopády, z nichž nejvýraznější jsou Úpské vodopády. Na opačné, východní straně ledovec vymodeloval strmé úbočí Sněžky a Růžové hory. Sněžka tak při pohledu z Česka budí majestátní dojem. Severozápadní úbočí Sněžky klesá do Obřího sedla (kde je nápadná Slezská bouda). Za ní pak je směrem na západ téměř rovné území dávající svědectví o zarovnaném povrchu, který byl ve třetihorách rozlámán na kry a vyzdvižen do současné nadmořské výšky. Kdyby nebylo tvrdých hornin ve Sněžce, pak by náhorní planina Krkonoš měla podobu jako rovina mezi Obřím sedlem a Luční boudou. Severní úbočí Sněžky prudce spadá do údolí potoka Lomniczky. Na východ vybíhá takřka z temene hory mohutná rozsocha - Obří hřeben. Podobným hřebenem je do jisté míry i jižní úbočí, kde do značné vzdálenosti si terén "drží" vysokou nadmořskou výšku v podobě Růžové hory.

Historický exkurs

V minulosti se hora označovala českými nebo německými názvy. Polsko, jak známo, do konce II. světové války na sever od Krkonoš vůbec neexistovalo. R. 1380 Přibík Pulkava použil pro celé pohoří název Sněžné hory. V roce 1546 Georgius Agricola označil horu názvem Risenberg. Dvojjazyčné pojmenování Krkonoším i Sněžce zůstalo. Zatímco německy mluvící obyvatelé hory někdy od konce 19. století nazývají Riesengebirge, tedy Obří hory (ale z Henelova spisu o Slezsku dokládá název Riesengebirge již r. 1679 Bohuslav Balbín), nejvyšší hora byla pojmenována jako Schneekope. Patrně doslovným překladem vznikla Sněžná kopa, též Sněhovka, nakonec Sněžka. Slezané  říkali Krkonoším Sněžné hory. Není zřejmé, který jazyk byl při pojmenovávání hory jako první, tedy původní.

První zaznamenaný výstup pochází z r. 1546, od té doby byla hora pokořena mnohokrát různými způsoby, v éře motorismu i automobily (Josef Bašek r. 1932).

Kaple sv. Vavřince

Kaple je nejstarší stavbou na vrcholu. Je 14 m vysoká a nechal ji postavit Kryštof Leopold Schaffgotsch. Stalo se tak od r. 1653, což je letopočet zahájení výstavby. Pak byly práce na 11 let přerušeny, když na vrchol si činil nárok také jiný šlechtic Humprecht Černín (vlastnil nedaleké panství Kowary). Hlavní stavební práce pak proběhly v l. 1655 - 81. Mše v kapli se sloužily pětkrát ročně. R. 1810 byla kaple uzavřena a pak sloužila jako hostinec a útulna. Původní bohoslužebné poslání byla kapli navráceno po jejím opětovném vysvěcení r. 1854. Pak byla několikrát poničena požáry a následně vždy znovu obnovena.

Polská bouda s meteorologickou stanicí

Polskou, dříve Slezskou boudu, nechal postavit od roku 1850 Fridrich Sommer, hostinský z boudy u Sněžných jam. R. 1857 budova vyhořela, obnovena byla r. 1862. Sloužila až do výstavby nového horského hotelu, který byl dán do užívání roku 1976. V objektu je od téhož roku i meteorologická stanice. Budova má nápadný tvar někdy přezdívaný UFO nebo též  Létající talíře. Meteorologové pracují v nejvyšším disku, ve středním disku mají technické zázemí a sklady, spodní disk je největší (o průměru 30 metrů) a je částečně zahlouben do terénu. Projekt je dílem architektů navrhli architekti Witolda Lipinského a Waldemara Wawrzyniaka. Architektura stavby byla na svou dobu velmi avantgardní, ale dostala se do ostrého kontrastu s pojetím  kaple sv. Vavřince a tehdy ještě stojící České boudy. R. 2009 se stala na Sněžce poměrně závažná nehoda, kdy se pod hmotností sněhu střední disk částečně zřítil na spodní, ale provoz na stanici byl brzy obnoven.

Česká bouda

Tuto budovu nechal postavit r. 1868 boudař Blaschek z Pomezních bud. R. 1870 ji koupil majitel nedaleké Slezské boudy Fridrich Sommer, takže obě "komerční" stavby na vrcholu Sněžky měly stejného majitele, i když mezi nimi vedla zemská hranice. Hezké snímky České boudy jsou na serveru zde. Bouda sloužila turistům do konce zimní sezony 1989 - 1990. Státní podnik Interhotely Krkonoše, tehdejší majitel, ji musel na návrh hygienika uzavřít v květnu 1990.

Boudu pak získalo město Pec pod Sněžkou. Vedení radnice ale velmi dlouho uvažovalo o tom, jak se stavbou naložit. V úvahu připadalo zbourání, rekonstrukce pro turistické účely nebo jako horní stanice lanovky. Mezitím ale uzavřená Česká bouda chátrala a tak se později už hledaly jen prostředky na odstranění. R. 2003 boudu město prodalo za symbolickou korunu Správě Krkonošského národního parku. Ten ji nechal na podzim r. 2004 zlikvidovat, což vzhledem ke klimatickým a dopravním podmínkám byla poměrně složitá operace. Materiál se do údolí vozil zčásti lanovkou, zčásti byl dopravován vrtulníkem.    

Zůstala jen základová terasa a trafostanice. Trafostanice byla později také  odstraněna - nahradila ji nová ve sklepě horní stanice lanové dráhy. Nastalo čekání na novou podobu budovy.

Poštovna Anežka

Tradice poštovní stanice na Sněžce pochází už z doby Rakouska-Uherska, kdy na vrcholu v roubené chatě fungovala již před rokem 1875 c.k. poštovní radiotelegrafní stanice. V l. 1899 - 1938 zde pracovala česká poštovna.

Od roku 1948 byla přiřazena jako kiosek patřící k České boudě, poštovní činnost již v ní nebyla obnovena a sloužila jako skladiště.

Po r. 1989 přichází soukromý investor, p. Jaroslava Skrbková, s nápadem poštovní služby obnovit. V letech 1993–1995 bývalou poštovnu zrekonstruovala a poskytovala vybrané poštovní služby a rychlé občerstvení. Současně na uvolněném místě po České boudě hodlala otevřít novou moderní poštovnu, což se jí r. 2008 podařilo. Bývalou, starou poštovnu koupil a rozebral jiný soukromý investor. Postavil ji znovu v kempu Javorová skála u Monínce. Později Jaroslava Skrbková poštovnu prodala jinému soukromému zájemci.

Nová poštovna je postavena podle projektu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Hlavním pojetím je jednoduchý kvádr z několika tisíc dřevěných dílů, který má dvě podoby. Funguje buď jako skleněný nebo je možno ho "zatáhnout" tak, že je celý obedněn dřevem. Stavba spočívá na podkladě jen na několika patkách. Uvnitř jsou k dostání suvenýry, na střeše se lze za symbolický peníz kochat výhledem. Hlavní výhodou stavby je její jednoduchost. Část odborné i laické veřejnosti vyčítá nové poštovně velmi malou kapacitu a také fakt, že do architektonického nesouladu na vrcholu Sněžky byl vnesen další provokativní prvek.

Lanovka Pec pod Sněžkou - Sněžka

První lanovka na Sněžku byla v provozu neuvěřitelně dlouhou dobu v l. 1949 - 2012. Byla dvouúseková, s otevřenými sedačkami uspořádanými po dvou velmi nezvykle bokem ke směru jízdy. Uvádí se, že za tu dobu  na vrchol Sněžky vyjelo více než 7,2 miliónu osob. Dlouhou dobu bylo zřejmé, že nápor návštěvníků zastaralá lanovka nezvládne. Investorem nové stavby v l. 2011 - 13 se stalo město Pec pod Sněžkou.

Trasa zůstala stejná. První úsek na Růžovou horu je v provozu od 20.12.2013, úsek na Sněžku od 22.2.2014. Spodní stanice v Peci pod Sněžkou je oproti projektu z r. 1949 posunuta níž k chatě Lesovna. Výstavbu provedla stavební firma BAK stavební společnost, a.s., Trutnov, dodavatelem technologie firmou byla firma LEITNER A.G. z Itálie. Nová lanovka je opět dvouúseková, visutá, jednolanová, oběžná, nově oproti staré lanovce jezdí na Sněžku čtyřmístné uzavřené kabiny.

Nadmořská výška dolní stanice je 829 m, střední stanice Růžová hora 1339 m, na Sněžce vystoupíte ve výšce 1588 metrů nad mořem. 

Šikmá délka prvního úseku je 1747 m, druhého 2012 metrů, kabiny jezdí v odstupu cca 290 metrů, což činí přibližně 57 sekund. Přepravní kapacita 250 osob za hodinu není nijak vysoká, a proto se ve špičkách víkendových dnů a o letních prázdninách před dolní stanicí tvoří výrazně dlouhá fronta.

Před jízdou na Sněžku doporučujeme prostudování ceníku, abyste náhodou nezruinovali výletní rozpočet.

Rozhled ze Sněžky

Rozhled ze Sněžky patří k excelentním zážitkům. Liší se podle počasí a roční doby. Při zvlášť dobré dohlednosti uvidíte všechna okolní pohoří, tj. celé Krkonoše, Jizerské hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Orlické hory, dohlédnete na Praděd v Jeseníkách a na Králický Sněžník. Ve vnitrozemí Čech je vidět Česká tabule a za ní vzácně Českomoravská vrchovina. Na polské straně je podhůří geologicky plošně nevelké, Krkonoše ostrým zlomem přecházejí do nížiny, kde jsou nápadným prvkem hladiny vodních nádrží.

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_po%C5%A1tovna_na_Sn%C4%9B%C5%BEce, 19. 4. 2016

http://www.snezkalanovka.cz/cs/lanovka, 19. 4. 2016

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEka, 19. 4. 2016

Lutterer, I., Majtán, M., Šrámek, R. (1982), Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta Praha, s. 278