Zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek Náměšť nad Oslavou je zdaleka viditelnou, velmi nápadnou a dominantní stavbou ve městě na trase mezi Brnem a Třebíčí. Turisty láká svou polohou k prohlídce. Po jejím absolvování mohou být nadšeni. Na prohlídkových trasách je vidět soudobý luxus, návštěvníkovi se dostane přiměřeného poučení o místní historii a novodobé dějiny zámku v osobě prezidenta republiky mají dokonce rozměr národní. Ale pojďme se do Náměště podívat popořádku.

Na místě dnešního zámku stával původně hrad chránící brod přes řeku Oslavu. Není znám letopočet jeho vzniku, soudí se jen, že to bylo ve 13. století kolem r. 1220 a že staviteli byli páni z Lomnice. Nejstarší zmínkou o Náměšti je listina z r. 1234, v níž je jmenován Budiš z Náměště. Literární prameny ale tvrdí, že se jedná o falzum z let 1267-75.

Z hradu se dochovala jen válcová věž z lomového kamene, která střežila hradní palác a byla vojenskou oporou. R. 1399 Jindřich, poslední člen meziříčské větve pánů z Lomnice, uzavírá se svým příbuzným, Lackem z Kravař dohodu, podle které přechází veškerý majetek náměšťského i meziříčského panství na Lacka.

Lacek z Kravař byl velmi statečným mužem. V době bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem stál na Joštově straně a současně bojoval proti svému zeti Leopoldu Krajířovi z Krajku, který se postavil na Prokopovu stranu. Z dějin hradu Lamberka víme, že Jan Sokol z Lamberka a Leopold Krajíř obsadili Náměšť, hrad ale nedobyli. Lacek pro Jošta a pro sebe získává Náměšť zpět r. 1408, v tomtéž roce je sídlo povýšeno na město. Dějiny dále zaznamenávají Lackovu smrt r. 1416, kdy je Lacek znám jako horlivý zastánce Mistra Jana Husa. Již předtím se r. 1415 na Lackův popud sjeli moravští páni na náměšťský hrad a odeslali odtud dopis, v němž žádali Zikmunda, aby propustil Jana Husa z vězení.

Není divu, že v neklidných válečných dobách počátku 15. století Lacek neustále hrad přestavoval a opevňoval. Z této doby pochází zpevněné bašty s předhradím, patrové obytné křídlo a dvojice gotických hranolových věží.

Hrad poté držel Lackův dědic a příbuzný Jindřich z Kravař na Plumlově. Ten stál pro změnu na straně císaře Zikmunda. Byl jím jmenován r. 1419 moravským zemským hejtmanem. Po r. 1420, po bitvě na Vítkově pomohl Zikmundovi sestavit nové vojsko a vydat se do nového tažení proti husitům. Chystal se osvobodit Vyšehrad, který husité oblehli. Před bitvou Jindřich Zikmunda varoval, že pro Moravany klání nedopadne dobře. Byl odbyt a nazván bázlivcem. Osvobození Vyšehradu se Moravanům nepodařilo, císař z bitvy vyvázl, ale Jindřich byl smrtelně zraněn a mnozí padli, např. Vok IV. z Holštejna.

Jako další majitelé náměšťského hradu se uvádějí Petr ze Strážnice a jeho synové do r. 1437, pak Matěj Švamberk ze Škviřína. V l. 1481 - 1567 na Náměšti sídlili páni z Lomnice.

Poté se Náměšť dostává do držení dalšího významného rodu - Žerotínů. Matka Jana Žerotína pocházela z náměšťské větve pánů z Lomnice a dostala jeho část věnem.

V průběhu 16. a 17. století majitelé zámku postupně skupovali okolní i vzdálenější vesnice a zvyšovali hospodářský obrat zámeckého velkostatku. R. 1900 patřilo k Náměšti 10 500 ha pozemků, z toho asi 8 000 ha lesů.

Hospodářskému růstu měl odpovídat i ráz bydlení majitelů. Proto se Jan Diviš ze Žerotína, bratr známějšího Karla Staršího ze Žerotína rozhodl hrad přestavět na renesanční zámek. Karel  za Jana v době jeho neletilosti a po jeho smrti po r. 1616 panství spravuje.

Postupně dochází k zásadnímu ekonomickému povznesení celého kraje a Náměšť se stává centrem hospodářského i kulturního života. Přestavbu sídla zahájili majitelé u zámecké kaple a pokračovali postupným budováním všech křídel zámku. Závěr přestavby tvořila vstupní hranolová věž s bránou. V severozápadním rohu nádvoří byla do nového zámku pozoruhodným způsobem včleněna někdejší obytná věž se stěnami až 2 m silnými. Přestavba proběhla po vzoru italských kastelů, křídla jsou víceméně pravidelná, na jihu a na západě zdobená arkádami. Ty byly původně otevřené, ale později byly zaskleny, aby byly obyvatelné i v drsném podnebí Vysočiny. Arkády mají v přízemí pískovcové  toskánské sloupy, v prvním patře jónské, ve druhém korintské. V obou patrech byly mezi oblouky umístěny erby Žerotínů a spřízněných rodů. V přízemí při západní straně stavitelé umístili latinský text a datum výstavby arkád - 1573. Vnější průčelí zámku bylo opatřeno sgrafity, sochu Neptuna na nádvoří, kašnu, výzdobu arkád a balustrády jsou dílem italského umělce Jiřího Gialdiho.

Za Žerotínů došlo r. 1578 k přemístění českobratrské tiskárny z Ivančic do blízkých Kralic, kde vzniklo nejpozoruhodnější dílo své doby - Bible kralická. V zámku již předtím ve 30. letech 16. století působili novokališničtí učenci Beneš Optát z Telče a Petr Gzel z Prahy, kteří tu do češtiny překládali Nový zákon podle latinského textu Erasma Rotterdamského. Za podpory Karla staršího působila na zámku Jednota bratrská.

Po Bílé hoře musela být českobratrská tiskárna v Kralicích zachráněna před zničením nepřátel. Nejprve byla přenesena na zámek Náměšť, později do polského města Lešna.

Jakmile vyšlo po Bílé hoře r. 1628 Obnovené zřízení zemské, chystal se Karel Starší do exilu a prodal celé panství svému příbuznému Albrechtovi z Valdštejna (třetí manželka Karla st. byla Valdštejnova sestra - v té době ale už dávno po smrti a Karel byl počtvrté ženat). Ten je vzápětí přenechává svobodnému pánu Janu Křtiteli Verdovi z Werdenberka. Jan Filip Werdenberk proslul krutým útiskem poddaných. Werdenberkům Náměšťsko patřilo pod správu  až do r. 1733.

Po vystřídání několika majitelů získává panství hrabě Bedřich Vilém Haugwitz, autor rozsáhlé správní reformy císařovny Marie Terezie, konferenční ministr a nejvyšší kancléř Českého království. Suma za transakci byla na tehdejší dobu astronomická - 460 000 zlatých rýnských. Haugwitzové vlastnili Náměšť až do r. 1945.

Když r. 1760 vyhořela předzámecká budova, byl tím dán podnět k dalším stavebním úpravám. Zámek měl stále pevnostní ráz a ten se rozhodli Haugwitzové setřít. Nechali zbourat hradby a bašty, zrušili předhradí s mohutnými věžemi, nechali jen hranolovou renesanční baštu. Zasypali příkopy, v podhradí postavili barokní most s krásnými sochami a založili zámecký park. R. 1780 byla do celkové stavby zámku pojata zámecká kaple a sál, který byl nejdřív knihovnou, za Wartenberků hodovní síní, se opět stal knihovnou. Vyzdobil ho italský mistr Carpophoro Tencalla. V tomto navýsost kulturním prostředí se Haugwitzové často věnovali hudbě. Pořádali koncerty a měli svoji vlastní kapelu, která čítala v jedné době až 60 muzikantů. Hrála skaldby od Salieriho, Haydna a dalších.

R. 1945 byl zámek zestátněn a Haugwitzové jej opouštějí na základě Benešových dekretů. Byl upraven na letní sídlo prezidenta, ale ten zde pobyl jen krátce dvakrát - v l. 1946 a 1947.

Přestavba interiérů po 2. světové válce na prezidentovo sídlo se víceméně nepodařila po architektonické stránce a možná buďme rádi, že v načatém trendu se nepokračovalo vzhledem ke krátké době Benešova prezidentování . Do některých místností (např. do sálů pro hosty čekající na audienci) byly zcela necitlivě přistavěny umývárny a WC. Zde byly dekorace stěn zatřeny na bílo. Zařízena byla pracovna prezidenta, návštěvníci mohou zhlédnout původní pracovní stůl i další kusy nábytku, rovněž tak mohou vstoupit do místnosti těsně přiléhající k pracovně, kde prezident vykonával tělesnou potřebu. Mimochodem, je odtud neobyčejně krásný výhled. Na arkádách byly v té době zcela přestavěny vstupy do jednotlivých místností. Byly obloženy umělým mramorem. Ani tento prvek se nepovedl, neboť obložení je tmavé a ze všeho nejvíce připomíná vchody do protiatomových krytů.

Po r. 1948 byly do Náměšti přivezeny rozsáhlé sbírky gobelínů, nápaditě instalovány v interiérech a staly se dodnes jednou z hlavních zajímavostí zámecké prohlídky. Velmi vzácná je dodnes zachovaná knihovna se svazky z 18. století. Je jich přibližně 10 000.

Zámek si můžete prohlédnout v rámci dvou návštěvních okruhů. Na prvním uvidíte reprezentační prostory především v I. poschodí mj. s gobelíny a barokním nábytkem. R. 2016 tu byla instalována unikátní expozice o stolování, kde bylo možno vidět prostřené stoly od nejchudších rodin po nejbohatší hodovní tabule hraběte a jeho rodiny.

Druhý okruh ukazuje soukromé obytné apartmány hraběte z počátku 20. století.

Otevírací doba: IV. a X. So, Ne 9 - 15, V.-VI. a IX. Út - Ne 9 - 16, VII.-VIII. Út - Ne 9 - 17 (r. 2016)

Základní vstupné: I. okruh 90 Kč, II. okruh 80 Kč (r. 2016).

Podle:

https://www.zamek-namest.cz/cs/o-zamku/historie, 30. 1. 2017

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Svoboda Praha