Smrk

Zapomenuté, Opuštěné nebo také Borůvkové - i tak by mohli lidé pojmenovat Rychlebské hory. Pravdou je, že valná část hlavního hřbetu tohoto pohoří navštěvována turisty opravdu není, ačkoli výlet s dětmi mezi všudypřítomným borůvčím by mohl být zážitek. Nic na tom nemění vyprávění znalců a série propagačních článků. Rychlebské hory co do návštěvnosti zůstávají ve stínu blízkého Hrubého Jeseníku. Nikoli co do krásy. Je to nádherné, zelené a na středoevropské poměry mohutné pohoří.

Smrk je horou s plochým vrcholem, který vznikl ve třetihorách vyzdvižením rulového a křemencového masívu podél zlomů. Na okrajích plochého vrcholu spadají do okolních údolí svahy, místy velmi příkré. Hora je natolik zajímavá, že láká geodety k přeměřování, ovšem je jistým problémem v plochém reliéfu a v podmáčené smrčině s rašeliništi a vývraty přesně nejvyšší bod určit. Jisté je, že vrchol Smrku  je nejvýše položeným bodem v Rychlebských horách. Znalci místního terénu uvádějí, že poblíž vrcholu si myslivci postavili posed, z něhož se naskýtá úchvatný kruhový rozhled. Běžný turista by ovšem neměl opouštět červenou místní turistickou značku a spokojí se s dočasným výhledem ze západního úbočí. Výhled z posedu bude "fungovat" do doby, než zdejší paseka zaroste mladými smrky.

Z přírodovědného a zejména ekologického hlediska je dobře, že přes zásahy lesníků se poblíž vrcholu zachovalo rašeliniště, někdy uváděné jako Malení, jinde jako Rašeliniště Na Smrku. Hřbetem Smrku prochází hlavní evropské rozvodí a také historická hranice mezi Moravou a Slezskem. Tu ostatně můžete sledovat podle historických hraničních kamenů podél cesty z Ramzovského sedla k vrcholu. U blízkého Hraničníku je dokonce trojmezí hranic historické Moravy, Slezska a Kladska.

Podle:

http://www.tisicovky.cz/cs/hory/rychlebske-hory/smrk-hlv162/, 11. 12. 2015