Čertovo jezero

Pozůstatek jednoho ze šumavských ledovců


Čertovo jezero je nádherný přírodní jev. Vzniklo jako pozůstatek jednoho z malých šumavských ledovců, který vyhloubil  kotel - kar a navršil před sebou nepříliš vysokou morénu. Tu však nikam netlačil, takže se za ní vytvořilo karové jezero. Hezká vodní plocha a nízká moréna ani nedávají tušit, že jezero je velmi hluboké, přes 36 metrů.   

Čertovo jezero je součástí rezervace s pozoruhodným přírodním společenstvím  Kar je otevřen východním směrem k Železné Rudě, voda do jezera přitéká drobnými přítoky v téměř svislých stěnách Jezerní hory (1343 m.n.m.), odtok obstarává Jezerní (podle jiných pramenů Řezný) potok, který se vlévá do říčky Řezné (Regen). Ta patří do povodí Dunaje, tedy do úmoří Černého moře.

Když roku 1933 byla vyhlašována rezervace Černé a Čertovo jezero, přihlíželo se nejen k zájmům ochrany přírody, ale i k zájmům ekonomickým. Do chráněného území byla zahrnuta nejen obě jezera, Černé a Čertovo, ale také plochý vrchol Jezerní hory. V těchto územích lesníci nechtěli těžit. V prudkých svazích nad jezery by se ke stromům mnohdy vůbec nedostali a na vrcholu Jezerní hory byl tehdy nízký smrkový porost s nepatrným přírůstkem dřevní hmoty. Panovala obava, že v případě úmyslné těžby by se vrchol nově vůbec nepodařilo zalesnit. Stromy nízkého vzrůstu tu navíc byly silně poškozeny sněhem a ledovkou.

Stěna nad Čertovým jezerem budí dojem, že je jednolitá, ale ve skutečnosti se jedná o strmé skalní stráně, mnohdy s obrovskými balvany. Jednotlivé úseky stěny jsou odděleny roklemi, které jsou těžko zdolatelné. Protékají tu stálé nebo občasné potůčky. V dolních částech roklí se hromadí kamenná suť s balvany transportovanými z vyšších pater stěny.

Stěna přes svůj strmý sklon je porostlá smrkem s příměsí jeřábu.

Geologický podklad tvoří staré krystalické horniny, většinou svory a ruly s občasným výskytem křemene na ostrých nezvětralých skalách. Ty tvoří nad Čertovým jezerem souvislý hřbet s několika dominantními horami, jimiž jsou např. Pancíř (1152 m.n.m.), Špičák (1199 m.n.m.), Jezerní hora (1343 m.n.m). Nejnižším místem hřbetu nad Čertovým jezerem je tzv. Rozvodí (1158 m.n.m.) Zde jsou turisté upozorňováni na skutečnost, že vody severně odtud jsou odváděny do Černého jezera a později přes Vltavu a Labe do Severního moře, kdežto vody jižně odtud přes Dunaj do Černého moře. Hlavní evropské rozvodí ale pobíhá celým hřbetem, nikoli jen na Rozvodí.

Čertovo jezero má plochu asi 10 ha. Jeho vody se nacházejí v oblasti studeného horského podnebí. Zima tu přichází často již na konci října, bývá typická vysokou vrstvou sněhu, který se často udrží až do května. Proto jen krátkou část roku můžeme vidět Čertovo jezero s nezamrzlou hladinou. V důsledku toho je letní vegetační období velmi krátké a rostou tu jen rostliny, které studené podnebí dobře snášejí.

Příroda si dokázala poradit s přirozeně drsnými životními podmínkami, ale v od 80. let 20. století začala prohrávat boj s kombinovaným útokem kyselých imisí SO2 přinášených nad Šumavu od elektráren spalujících hnědé uhlí. K tomu se přidal lýkožrout smrkový (kůrovec) a stromy nad Čertovým jezerem přestaly tyto extrémy zvládat a začaly usychat. Výsledkem jsou rozsáhlé bezlesé plochy na Jezerní hoře, které lesníci nuceně vytěžili. Nadějí je skutečnost, že okyselování půd se po instalaci odsiřovacích zařízení v elektrárnách zastavilo a pod uschlými stromy začínají růst nové stromky. Buď se uchytávají přirozeně nebo je lesníci vysazují. Vstup k Čertovu jezeru je dovolen pouze na jeho okraj. Na Jezerní horu vstup není dovolen. Abyste se mohli poučit o rozsahu poškození šumavských lesů nad Železnou Rudou, doporučujeme vystoupit z bavorské strany na Svaroh.

Na druhou stranu je faktem, že bezlesé šumavské vrcholy poskýtají neobyčejné výhledy do Česka i Bavorska.

Podle:

Vyskot, M. a kol. (1981): Československé pralesy, Academia Praha, s. 130



Umístění

GPS souřadnice

49°9'55.083"N, 13°12'0.915"E

Adresa

Alžbětín
Železná Ruda 340 04

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Alžbětín
Nadmořská výška
1030 m.n.m.
Základní číselné údaje
Rozloha jezera je 10,3 ha. Obvod vodní hladiny je 1,36 km. Maximální hloubka činí 36,7 m. V jezeře je 1 852 000 metrů krychlových vody. Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero má rozlohu 208,5 ha. Byla vyhlášena r. 1933.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Šumava. Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší železniční stanicí je Špičák na trati Plzeň - Železná Ruda. Jezdí sem i přímé rychlíky z Prahy.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Na Špičák jezdí velmi málo "běžných" autobusových spojů, o víkendech ani jeden. V červenci a v srpnu sem jede několikrát denné cyklobus na trase Kvilda - Modrava - Srní - Železná Ruda - Špičák - Hojsova Stráž. Vystupte na zastávce Železná Ruda, Špičák. Je to na nejvyšším bodě silnice ve Špičáckém sedle. Cyklobus vozí i "pěšáky".

Příjezd osobním autem, parkování

Na Špičáku je několik parkovišť, z nichž doporučíme dvě.

První je placené ve Špičáckém sedle. Druhé je neplacené asi 1 km na jih od Špičáckého sedla. Je neplacené.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Doporučujeme bus odstavit na parkovišti 1 km na jih od Špičáckého sedla.

Přístup pěšky

Ze žst. Špičák nebo z parkoviště 1 km na jih od Špičáckého sedla: jděte nejdříve k dolní stanici lanovky na horu Špičák. Odtud po modré značce na rozcestí Špičák, Jezerní cesta, odkud pokračujte po žluté. Celkem něco přes 2 km.

Ze Špičáckého sedla: 2,5 km po žluté značce.

Příjezd na kole, parkování kol

K jezeru je na kole vjezd zakázán.

Poznámky pro vozíčkáře

K jezeru se vozíčkář od parkovišť prozatím nedostane, ale vhodná cesta je již ve výstavbě a v úseku Špičák, Jezerní cesta - Čertovo jezero byla na počátku r. 2016 hotova.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu