Židovský hřbitov v Boskovicích

Boskovice jsou městem, ve kterém patrně již v raných dějinách žila početná židovská komunita, která si zřídila mimo jiné svoji modlitebnu - synagogu a také svoje pohřebiště. O přesné lokalizaci starého hřbitova nejsou hodnověrné důkazy. Uvažuje se o třech místech, tj. o východním předměstí v Bělé, dále na jižním či východním svahu hradního kopce poblíž vyhlídky nebo  jihozápadně od města ve směru ke dnešnímu hřbitovu, ale blíže ghettu. Systematický průzkum Boskovic a jejich okolí není možný, a tak je možné, že historikům pomůže v budoucnu jen náhodný archeologický nález.

Židovská obec si pro nový hřbitov (datum založení také není nikde uváděno) musela najít místo tak, aby se na něj tehdejší občané nebyli nuceni se dívat. Dnešní poloha je na jihozápadním okraji města, asi 500 m od náměstí, ve svahu se sklonem k severozápadu. Na kopci nad hřbitovem, který se již od 16. stol. nazývá Srák či Sráček, bývala zámecká obora. Návrší naproti hřbitovu bylo vyhrazeno kohenům, kteří odtud sledovali pohřební obřady.  (Kohen je židovský kněz, který  se nesmí znečistit dotykem mrtvoly ani místem, kde jsou mrtvá těla přechovávána. Nesmí chodit přes hřbitov.)

Půdorys hřbitova je značně složitý a vypovídá mimo jiné o postupném přikupování sousedních pozemků. Nejstarší je jihozápadní část (pozemek parc. č. 960/1), poté byly přičleněny pozemky v severozápadním sektoru (č. p. 960/2) a v severovýchodním sektoru (č. p. 951). Listinné zprávy v souvislosti s tím vypovídají o dvojím rozšíření hřbitova na počátku 18. století (r. 1704) a na počátku 20. století. Část nejnovější části hřbitova již hroby neobsahuje. Postupným rozšiřováním se boskovický židovský hřbitov stal jedním z nejrozsáhlejších v Česku. 

Plochu hřbitova téměř po celém obvodu ohraničuje zeď, kterou místní vystavěli z opuky, později ji doplňovali cihlami a pilířky. Ve zdi jsou místy uchovány malé kamenné desky s hebrejským označením sekcí hřbitova. Na hřbitov se vchází jednou ze dvou kovaných bran, které byly osazeny r. 1982. Východní brána, tj. blíže k městu, sloužila pro povozy, pěší účastníci obřadu vstupovali západní branou. Ohel (tj. židovská "márnice") byla postavena r. 1763 jako jednoduchá stavba, která stála uprostřed hřbitova. 

Plocha hřbitova je poseta dvěma a půl tisíci kamenných náhrobků, které jednak dokumentují židovské obyvatele Boskovic a také práci místních řemeslníků. Nejstarší náhrobek pochází t r. 1670, souvislá časová řada končí ve 30. letech 20. století. Patrně nejvýznačnější jsou  barokní náhrobky jihomoravského či mikulovského typu z pol. 18. století. Jsou zdobeny dobovými ornamenty (volutami, lasturami, rostlinnými motivy). 

Starší náhrobky (přibližně od pol. 19. století) jsou zhotoveny většinou do tvaru obdélníku postaveného kratší stranou na podstavci či na zemi, a to z pískovce nebo opuky, méně často ze žuly nebo mramoru. Evidentně hlavní roli hrála snadnost opracování. Mají různorodá horní ukončení - půlkruhovitá, pravoúhlá, trojúhelníkovitá i složitější. Zhruba v těžišti bychom se v hebrejštině dočetli jméno zemřelého a podrobnosti o jeho osobnosti či díle.  V horní části kamene bývá často vytesán nějaký znak, symbol jména, vlastností či zaměstnání zemřelého.

Novodobé náhrobky jsou zpravidla rozměrnější, mají tvar obelisku nebo obdélníku osazeného delší stranou u země, materiálem je mramor nebo černá a světlá žula, nápisy jsou zhotoveny v němčině, výjimečně v češtině, výzdoba bývá jen ojediněle. Náhrobky byly vždy usazovány po vrstevnicích čelem do údolí a majetnější obyvatelé měli zajištěna místa dole, tj. v přístupnější části hřbitova, kdežto chudší souvěrci se museli spokojit se vzdálenějšími místy nahoře. 

Hřbitov dosloužil svoji hlavní funkci za II. světové války, kdy boskovická židovská obec zanikla. O hřbitov náhle neměl kdo pečovat. Na jeho dnešním stavu se podepsala eroze na prudkém svahu, kde se náhrobní kameny často vyvracejí a pomáhají jim v tom kořeny náletové vegetace. Dále pozorujeme na měkkých pískovcích a opukách jejich velmi rychlé zvětrávání, ale nejhorší rány hřbitovu zasazují vandalové. Ti někdy pokácejí i desítky náhrobků. Stalo se tak například r. 1957, 1986, 1989 a 1993. 

Současným majitelem hřbitova, který je památkově chráněn a vysoce ceněn pro svou starobylost, je Židovská náboženská obec v Brně.

Podle:

http://www.regionboskovicko.cz/zidovsky-hrbitov-boskovice/os-1059, 9. 5. 2019