Kontaktní informace
Poznámky
Osada Koledník nemá vlastní katastrální územíMotoristé jedoucí z Berouna na Koněpruské jeskyně obvykle bez povšimnutí v prudkém stoupání mezi částí Berouna zvanou Jarov a osadou Tetína zvanou Koledník míjí rozsáhlý stěnový lom, který odkryl hranici mezi dvěma souvrstvími období siluru a současně je tu k vidění nádherná vrása.
Geologové rozlišují v usazeninách různá souvrství a dávají jim jména podle sídel, kde je jejich výskyt typický. V lomu pod Koledníkem vidíme svrchní část kopaninského souvrství a spodní část přídolského souvrství a pochopitelně hranici mezi nimi.
Nejstarší vrstvy jsou vidět v severní části lomu, tedy nejblíže k Berounu. V silurském moři se tu usadily deskovité, tmavě šedé vápence s vložkami vápnitých břidlic. Patří vyšší části kopaninského souvrství. Paleontologové tu našli zkameněliny trilobitů, ramenonožců, kusadla dravých červů (skolekodontů), jehlice křemitých hub a další. Směrem nahoru jsou uloženy vápence světlejší s jinými druhy trilobitů. Kopaninské souvrství zakončují nahoře hruběji vrstevnaté, lavicovitě světle šedé vápence, které jsou tvořeny rozdrcenými články lilijic a úlomky schránek ramenonožců a dalšími druhy trilobitů a ramenonožců. Tato světlá vrstva má mocnost asi 6 m. Nad ní spočívá již báze následujícího přídolského souvrství.
Přídolské souvrství je v siluru nejvyšším. Vyznačuje se nástupem usazování jemnozrnných vápenců s jemnými vložkami vápnitých břidlic. Vápence jsou většinou tmavě šedé, uvnitř jednotlivých vrstev je výrazné tenké zvrstvení – laminace. Zbytky fauny jsou zachovány jen v některých laminách. Geologové vysvětlují počátek usazování jemnozrnných vápenců tím, že sedimentační pánev se změnila, nejspíše prohloubila, takže k místu usazování se dostaly jen nejjemnější částečky a nazývají tuto událost bazální přídolský event. V přídolském souvrství je hojný graptolit Monograptus parultimus, keříčkovití dendroidi, drobní trilobiti, ramenonožci, ostrakoidi, skolekodonti. V břidličnatých vložkách paleontologové našli zbytky rostlin rodu Cooksonia, jež patří k nejstarším suchozemským druhům.
Lom je opěrným stratigrafickým profilem, je podrobně prostudován a vrstvy v něm jsou očíslovány. Vrstvy jsou mírně ukloněny, v severní části lomu jsou odkryty velmi pěkné příklady vrás.
Další silurské odkryvy můžete navštívit v blízkém lomu na Kosově.
Lom byl otevřen začátkem 20. století firmou Jíra a Dobruský. Nakládka suroviny byla prováděna ručně, vápenec povozníci odváželi vozy taženými koňmi do Berouna k pecím. Pak se z vápence pálilo vápno, které se prodávalo pod obchodními názvy Berounské stavební vápno kusové a Berounské stavební vápno bílé. Nadložní horniny se prodávaly na štěrk. Čím více se lom zahluboval, tím méně rentabilní byla těžba. Již r. 1915 firma otevírá nový lom na Kosově a Jírův lom využívá stále méně. Nakonec majitel lom prodal Velkostatku Tetín, který ale těžbu již neobnovil.
Podle:
Chlupáč, I. (1988. 1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Akademie věd České republiky, Praha, str. 107-109
Hejna, M. (2012): Lomy a vápenice v srdci Českého krasu, Envidea, místo vydání neuvedeno, str. 62.
Umístění
49°56'30.003"N, 14°4'10.769"E
Adresa
Tetín 266 01- Katastrální území
- Tetín u Berouna
- Nadmořská výška
- 360 m.n.m. - 380 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Lom zaujímá plochu asi 0,65 ha. Lomová stěna je asi 110 m široká a asi 18 m vysoká.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Beroun na křižovatce tratí (mj. trať Praha - Plzeň).Příjezd jinou hromadnou dopravou
Nejbližšími zastávkami jsou Beroun, Jarov, odbočka, kam jezdí některé linky místních spojů z Berouna a autobusy městské hromadné dopravy v Berouně ve směru na Jarov, náves, a také zastávka Tetín, Koledník, kam jezdí autobusů podstatně méně, ale zato je to odtud k lomu blíž. Autobusové nádraží v Berouně je vedle vlakového.Příjezd osobním autem, parkování
Jediná rozumná možnost parkování je u osady Koledník. U jejího severního konce je u silnice ve směru na Beroun malá odstavná plocha.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Účastníky zájezdu můžete vysadit na Koledníku, čekat v Jarově na návsi (je mimo hlavní silnici) a naložit v Jarově, odbočce z hlavní silnice na zastávce linkových autobusů.Přístup pěšky
Z Koledníku: jděte loukami dolů a v křovinách mírně vpravo najděte průchod do lomu. Pak sestupte prudkým svahem, což je za mokra a sněhu mírně nebezpečné. Asi 0,5 km.
Od Jarova: stoupejte nejdříve po silnici od Berouna vzhůru a za posledním domem, který již stojí na samotě, odbočte první polní cestou vlevo. Z Jarova po silnici 600 m, pak ještě 300 m po polní cestě.