Podhradí nad Dyjí je první obcí, kterou protéká řeka Dyje poté, kdy vstoupí na území České republiky a ještě než jsou její vody nadrženy vodní nádrží Vranov. Obec se do roku 1949 jmenovala Frejštejn. Nyní jméno zůstalo jen malebné zřícenině nad Podhradím, na ostrohu nad soutokem Dyje a Křeslického potoka.
Hrad Frejštejn existoval určitě před polovinou 13. století. R. 1250 se uvádí Gaytmar z Frejštejna a jeho bratr Hartleb. Pak ještě známe záznam z r. 1286, kdy v dějinách vystupuje Oldřich Frej z Frejštejna. R. 1331 působil na hradě purkrabí, r. 1390 se píše, že na hradě existovala kaple sv. Kateřiny. Král Zikmund zapsal r. 1422 hrad Lipoltovi z Krajku jako poděkování za obranu Znojemska a Dolního Rakouska před husitskými nájezdy (také mu věnoval mj. zámek Uherčice). Jeho nástupce Jan Krajíř je znám z dějin jako jeden z rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty, který se řešil r. 1440 ve Velkém Meziříčí. K dojednanému míru se sice připojil, ale sám přepadával okolní městečka, vsi a panství na Moravě i v Rakousích. Proto moravští stavové hrad vykoupili a rozbořili. Tuto informaci ale uvádíme s jistou opatrností, protože podle jiných pramenů se Jan Krajíř na hradě připomíná ještě do r. 1447 a je známa pokračující stavební činnost na hradě. Po něm dle rodinné smlouvy získává hrad Wolfgang z Krajku (jinde uváděn jako Wolf), současně se jeho majetkem stává mj. i Landštejn.
V těsné blízkosti Frejštejna se r. 1464 odehrál další ozbrojený konflikt. Král Jiří z Poděbrad si "vyšlápl" na zemského škůdce Hynka z Lichtenburka, který sídlil na Cornštejně a jeho bratrovi patřil Bítov. Hynek obléhání Cornštejna nevydržel a zkonfiskované panství Jiří věnoval Krajířům, kteří v bitvě měli rozhodující podíl.
Je možné, že hrad Frejštejn byl zbořen až v dalších válkách, např. r. 1468 při válce proti Matyáši Korvínovi.
Později r. 1487 Wolfgang z Krajku svým synům Lipoltu (někdy uváděného jako Lipold) a Jindřichovi daroval zbořený Frejštejn a mnoho vsí v okolí.
Po Bílé hoře r. 1628 získává hrad císařský rada Jakub Berchtold, který se r. 1633 stává svobodným pánem z Uherčic. Je zřejmé, že dvě blízká šlechtická sídla mají od té doby společné dějiny.
Z hradu se zachovaly zbytky válcové věže, kaple i trojpodlažního paláce. Hrad zůstal zříceninou, i když se jeho majitelé jej pokoušeli v 16. století přebudovat na pevnost. Z této doby se zachovala vysoká věž se střílnami.
Pak už hrad zůstal zříceninou do dnešní doby, dnes je v majetku obce a je volně přístupný, i když k němu vede od blízké silnice jen velmi krkolomná pěšina.
Podle:
Hosák, M., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. Jižní Morava, Svoboda Praha, s. 98.
www.podhradinaddyji.cz, 28. 4. 2020
Umístění
48°53'57.891"N, 15°41'8.790"E
Adresa
Podhradí nad Dyjí 671 06- Katastrální území
- Podhradí nad Dyjí
- Nadmořská výška
- 390 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První písemná zmínka o Frejštejnu se vztahuje k r. 1250.