Mohl by být stejně jako v minulosti výstavným, reprezentačním sídlem. Ale není. Velmi dlouhou dobu byl devastován, opravy probíhají jen pomalu. Jsme na západním okraji Jihomoravského kraje, v málo osídlené krajině v povodí říčky Želetavky, která je přítokem Dyje. Jsme na zámku Uherčice na okraji stejnojmenné obce 31 km západně od Znojma.
Ves Uherčice vznikla na výsluze pánů z Thürnau (vesnice v Rakousku nedaleko Vratěnína) na počátku 13. století. Když vymřeli páni z Thürnau, byla část vsi v l. 1310-1312 darována klášteru cisterciaček v Oslavanech, zbytek příslušel zeměpanské části Vratěnína. Za husitských válek získal tento majetek od krále Zikmunda Lipolt Krajíř z Krajku, toho času sídlící na
Frejštejně. V této době byly ale Uherčice vypáleny a dlouho se uvádějí jako pusté. Obnovu začal provádět Lipolt Krajíř z Krajku, což byl prasynovec výše jmenovaného Lipolta. Sídlil na Cornštejně. Ten r. 1493 kupuje oslavanskou část Uherčic a vesnici nechal nově osídlit. K její ochraně buduje pozdně
gotickou tvrz obehnanou příkopem. Půdorys tvrze je dodnes patrný ve východní části zámku („starý zámek“). V dějinách ves známe pod názvem Nové Uherčice
Lipoltův synovec Jan II. Krajíř z Krajku vybudoval z Uherčic nové centrum panství. Jeho bratr Václav se inspiroval cestou do Itálie a tvrz v letech 1552–1554 přestavěl na renesanční zámek. Na jihovýchodní straně nechal postavit mohutnou věž a celému sídlu dal obytný charakter a potlačil dřívější pevnostní funkci.
Ale již roku 1562 Krajířové prodávají Uherčice dolnorakouskému šlechtici Wolfu Streinovi von Schwarzenau. Wolf poté postupně přikoupil i panství bítovské a vranovské, čímž se stal jedním z nejmocnějších mužů v Podyjí. Uherčický zámek hodlal proměnit ve vynikající reprezentativní sídlo. To se mu sice za svého života nepodařilo, ale záměr dokončuje jeho syn Wolfart Strein.
Nechal postavit nové vnitřní nádvoří, které obklopil na severu a jihu obytnými křídly. Na západě jej vymezovala dvoupodlažní arkáda. Na přístupové cestě od jihu vzniklo jiné nádvoří s přízemními arkádami a zdaleka viditelnou vstupní hranolovou věží. Ta je dnes je v náznacích postavena z cihel a zdaleka nedosahuje dřívější výšky. Stavebním rozvojem ale Hanuš Jiří Strein vyčerpal finance a v podmínkách první fáze třicetileté války r. 1628 (jako protestant) zámek prodává
Jakubu Berchtoldovi, který byl v té době dolnorakouským místodržitelem a rádcem císaře Ferdinanda II. Tím otevřel cestu na českou a moravskou půdu rodu Berchtoldů, který se v dalších staletích značně proslavil (viz hesla
Zámek Buchlovice,
Leopold I. Berchtold a
Leopold II. Berchtold). Synové Jakuba Berchtolda si po smrti otce dědictví rozdělili, již měli titul říšských hrabat a po tatínkoví nejen zámek, ale i rozsáhlé skoupené majetky v okolí. Na Uherčicích pak sídlil František Benedikt, který však roku 1690 umírá bez mužského dědice a zámek s panstvím kupuje polní maršál
Donát Heissler z Heitershei, ověnčený zásluhami z boje proti Turkům.
Nový majitel přikoupil panství Písečné a v duchu tehdejší doby přistoupil k barokním úpravám. Jako voják některé prvky výzdoby pojal velmi svérázně, viz např. fotogalerie - štuková výzdoba zpodobňující anděla, který vidlemi propichuje jiného anděla. Barokní úpravy vedl Francesco Martinelli. Práce po Donátově smrti dokončil jeho syn František Josef Heissler. Mistrem štukové výzdoby kaple a více než 12 reprezentačních sálů byl Baldassare Fontana.
Konečný klasicistně-romantický vzhled dostal zámek za Collaltů, kteří jej vlastnili od r. 1768 do r. 1945.
Návštěvníkům se nabízejí dva prohlídkové okruhy. Otevřeno je VI. So a Ne, VII.-VIII. Út - Ne, vždy 9.30 - 17.00. Základní vstupné činí 70 Kč. Po domluvě se správou zámku je možné za vyšší vstupné objekt navštívit i jindy. Severně od zámku se nabízí k návštěvě rozlehlý park s několika stavbami (např. obelisk).
Podle:
Propagační materiál Zámek Uherčice, NPÚ, nedatováno
Přístup
Příjezd vlakem
Železniční doprava je od Uherčic značně vzdálena. Nejbližší stanice se jmenují:
Drosendorf: je konečnou stanicí na trati z Retzu. Jezdí sem ale jen příležitostné vlaky (Reblaus express).
Jemnice: konečná stanice na trati z Moravských Budějovic. Sem nejezdí pravidelné vlaky a ani téměř žádný příležitostný.
Šumná: na trati Znojmo - Okříšky, odtud do Uherčic nejezdí přípojné autobusy.
Znojmo: je to sice daleko, ale zase odtud se dopravíte do Uherčic autobusem.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte ze Znojma linkou 816 na trase Znojmo - Vranov nad Dyjí - Uherčice - Vratěnín - Drosendorf. Jen některé spoje projedou celou trasu, část končí po cestě ze Znojma ve Vranově.
Příjezd osobním autem, parkování
Poblíž zámku je dostačující parkoviště.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Zaparkujte poblíž zámku.
Přístup pěšky
Do Uherčic nevede žádná turistická značka. Od parkoviště ke vchodu do zámku činí vzdálenost cca 100 m.
Příjezd na kole, parkování kol
Blízko Uherčic, přes Vratěnín, vede dálková cyklistická trasa Praha - Wien.
Poznámky pro vozíčkáře
Prohlídka zámku není uzpůsobena pro vozíčkáře. Mohou si prohlídnout pouze nádvoří. I zde jsou však terénní nerovnosti, takže doporučujeme vzít si s sebou doprovod.