Zámek Uherčice

Ves Uherčice vznikla na výsluze pánů z Thürnau (vesnice v Rakousku nedaleko Vratěnína) na počátku 13. století. Když vymřeli páni z Thürnau, byla část vsi v l. 1310-1312 darována klášteru cisterciaček v Oslavanech, zbytek příslušel zeměpanské části Vratěnína. Za husitských válek získal tento majetek od krále Zikmunda Lipolt Krajíř z Krajku, toho času sídlící na Frejštejně. V této době byly ale Uherčice vypáleny a dlouho se uvádějí jako pusté. Obnovu začal provádět Lipolt Krajíř z Krajku, což byl prasynovec výše jmenovaného Lipolta. Sídlil na Cornštejně. Ten r. 1493 kupuje oslavanskou část Uherčic a vesnici nechal nově osídlit. K její ochraně buduje pozdně gotickou tvrz obehnanou příkopem. Půdorys tvrze je dodnes patrný ve východní části zámku („starý zámek“). V dějinách ves známe pod názvem Nové Uherčice

Lipoltův synovec Jan II. Krajíř z Krajku vybudoval z Uherčic nové centrum panství. Jeho bratr Václav se inspiroval cestou do Itálie a tvrz v letech 1552–1554 přestavěl na renesanční zámek. Na jihovýchodní straně nechal postavit mohutnou věž a celému sídlu dal obytný charakter a potlačil dřívější pevnostní funkci.

Ale již roku 1562 Krajířové prodávají Uherčice dolnorakouskému šlechtici Wolfu Streinovi von Schwarzenau. Wolf poté postupně přikoupil i panství bítovské a vranovské, čímž se stal jedním z nejmocnějších mužů v Podyjí. Uherčický zámek hodlal proměnit ve vynikající reprezentativní sídlo. To se mu sice za svého života nepodařilo, ale záměr dokončuje jeho syn Wolfart Strein.

Nechal postavit nové vnitřní nádvoří, které obklopil na severu a jihu obytnými křídly. Na západě jej vymezovala dvoupodlažní arkáda. Na přístupové cestě od jihu vzniklo jiné nádvoří s přízemními arkádami a zdaleka viditelnou vstupní hranolovou věží. Ta je dnes je v náznacích postavena z cihel a zdaleka nedosahuje dřívější výšky. Stavebním rozvojem ale Hanuš Jiří Strein vyčerpal finance a v podmínkách první fáze třicetileté války r. 1628 (jako protestant) zámek prodává Jakubu Berchtoldovi, který byl v té době dolnorakouským místodržitelem a rádcem císaře Ferdinanda II. Tím otevřel cestu na českou a moravskou půdu rodu Berchtoldů, který se v dalších staletích značně proslavil (viz hesla Zámek Buchlovice, Leopold I. Berchtold a Leopold II. Berchtold). Synové Jakuba Berchtolda si po smrti otce dědictví rozdělili, již měli titul říšských hrabat a po tatínkoví nejen zámek, ale i rozsáhlé skoupené majetky v okolí. Na Uherčicích pak sídlil František Benedikt, který však roku 1690 umírá bez mužského dědice a zámek s panstvím kupuje polní maršál Donát Heissler z Heitershei, ověnčený zásluhami z boje proti Turkům.

Nový majitel přikoupil panství Písečné a v duchu tehdejší doby přistoupil k barokním úpravám. Jako voják některé prvky výzdoby pojal velmi svérázně, viz např. fotogalerie - štuková výzdoba zpodobňující anděla, který vidlemi propichuje jiného anděla. Barokní úpravy vedl Francesco Martinelli. Práce po Donátově smrti dokončil jeho syn František Josef Heissler. Mistrem štukové výzdoby kaple a více než 12 reprezentačních sálů byl Baldassare Fontana. 

Konečný klasicistně-romantický vzhled dostal zámek za Collaltů, kteří jej vlastnili od r. 1768 do r. 1945.