Turnerova chata

Možnost ubytování a občerstvení na stezce při řece Vydře


Turnerova chata stojí při soutoku řeky Vydry a Zhůřského potoka na jednom z nejkrásnějších míst Šumavy. Vodní tok tu má značný spád. Řečiště je tvořeno obřími balvany. Je-li ve Vydře hodně vody, je řeka dravá a peřejnatá, ale i za normálního stavu je zcela impozantní. Nad údolím stoupají prudké svahy, které jsou místy skalnaté. Co sem přivedlo obyvatele Šumavy? Proč vybudovali v těsném, nepřístupném údolí cestu a poté chatu?

Samozřejmostí 18. a 19. století byly snahy o hospodářské využití všech dostupných území a Šumava nebyla výjimkou. Jako nesmírně výhodnou se stala výroba skla. Šumavské sklářství se stalo pojmem. Současně se zvyšoval tlak na využití šumavského křemičitého písku jakožto základní sklářské suroviny. Jedno z ložisek se nacházelo poblíž dnešní Turnerovy chaty v místech zvaných Na Stoupách. Ve sklárnách se topilo dřevem nebo dřevěným uhlím, což byl další důvod pro využívání šumavských lesů. 

Lesní cesta od Čeňkovy Pily podél Vydry vedla odnepaměti. Fungovala - jak jinak - pro převoz písku a dřeva. Na soutoku Vydry a Zhůřského potoka stál jednoduchý srub. Knižní Průvodce Šumavou z r. 1888 líčí, kterak v něm nocoval cestářský mistr, který vedl stavbu lesní silničky k Antýglu. A to byl počátek novodobých dějin údolí Vydry. Je známo, že silnička se začala stavět r. 1864.

Dokonce o ní píše i Karel Klostermann (1848-1923), rodák ze Srní. Od něj se dozvídáme, že cesta je dílem obce Kašperskohorské, že zpřístupnila jedno z nejmalebnějších zákoutí celé Šumavy a že byla budována za použití "prachových a dynamitových min". Když se na nové cestě objevili první turisté, dal cestářský mistr okolo srubu postavit lavičky a stoly. A konečně poslední střípek do mozaiky: cestářský mistr se jmenoval - Thurner. Není divu, že srub byl pojmenován po něm. Výše zmíněný průvodce z r. 1888 konstatuje, že srub má neobyčejně romantickou polohu. 

R. 1908 nechalo město Kašperské Hory postavit hostinec Thurnerhütte. Roubená stavba sloužila nejen dřevorubcům, ale začali se v ní zastavovat především turisté. Dokonce se tady na nějaký čas ještě před 1. světovou válkou usadil malíř krajin Otakar Nejedlý. A když už mluvíme o umělcích, připomeňme dobu, kdy chata ještě nestála a v 19. století tady tvořil malíř Josef Navrátil se synem a rok 1867, kdy se tady procházel skladatel Bedřich Smetana (ubytovaný na Čeňkově Pile), který se tak zaposlouchal do tónů řeky, že brzy nato vytvořil symfonickou báseň Vltava. Tehdejším i dnešním posluchačům tohoto mistrovského díla vůbec nevadí, že Vltava teče na Šumavě poněkud jinde než v místech, kde skladatele oslavná myšlenka napadla. A samozřejmě musíme vzpomenout Karla Klostermanna a jeho romány „V srdci šumavských hvozdů”, „V ráji šumavském” a „Ze světa lesních samot”. 

A jsme opět u Turnerovy chaty, která získává stále větší věhlas a stává se nejnavštěvovanějším místem Šumavy. Majitelem stavby stále bylo město Kašperské Hory, nájemnicemi zpravidla ženy, které čepovaly zlatavý mok z městského pivovaru. a jako specialitu podávaly pstruhy z řeky. A proč ženy? Muži v té době byli obvykle zaměstnáni jako lesníci, dřevorubci nebo kočí. Samozřejmostí bylo, že personál i hosté mluvili německy i česky. V chatě byla i stanice Klubu československých turistů.

Tím se ocitáme v meziválečném období, kdy chatu r. 1932 postihl požár, který ji zcela zničil. Názory na příčinu se liší. Mohl se vznítit olej při pečení pstruhů, mohl být vadný komín. 

Město Kašperské Hory novou chatu v podobě, jak ji známe dnes, nechalo postavit v l. 1938-39. Jen koncem války ale v ní hospodařil nájemce.    

Po únoru 1948 byla chata nakrátko zestátněna, pak sloužila jako rekreační zařízení několika socialistických podniků, ale občerstvení se nabízelo i běžným turistům, kterých bylo hodně. Po roce 1989 skončil poslední, polostátní majitel Turnerovy chaty v likvidaci. Nový majitel od r. 1998 vrátil stavbě předválečný vzhled, nákladně ji opravil a opět zavedl občerstvení a ubytování (několik dvoulůžkových pokojů). 

Řeka Vydra je hojně navštěvována a okolo chaty vládne čilý, někdy až nepříjemný ruch. Milovníkům "světa lesních samot" proto doporučujeme přijít sem v zimě, nebo třeba brzy ráno či pozdě večer. 

Zvláštností ubytování na chatě je, že se sem nedostanete vlastním autem a na cestě podél Vydry platí dokonce i zákaz vjezdu cyklistů. 

V létě u chaty možná ve výběhu uvidíte vydry říční.

Podle:

http://www.turnerovachata.cz/cs, 13. 3. 2018


Umístění

GPS souřadnice

49°4'56.262"N, 13°30'54.534"E

Adresa

Horská Kvilda 341 92

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Horská Kvilda
Nadmořská výška
792 m.n.m.
Základní číselné údaje
Chata v současné podobě byla vybudována v l. 1938-39.
Kategorie chráněného území
Národní park Šumava, I. zóna

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst Sušice na trati Horažďovice předměstí - Klatovy. 

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Ze Sušice jeďte autobusem směr Srní - Modrava. Vystoupit můžete na těchto zastávkách: Rejštejn, Čeňkova Pila nebo Srní nebo Srní, Antýgl. Některé spoje jedou již z Prahy. V Sušici je autobusové nádraží vedle vlakového.  

Příjezd osobním autem, parkování

Autem lze zaparkovat buď na malém parkovišti u Čeňkovy Pily (málo místa) nebo v Srní nebo u Antýglu, kde je místa poměrně dostatek. Parkoviště na Antýglu je placené.  

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Doporučujeme parkovat na Antýglu.  

Přístup pěšky

Podél řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou vede pohodlná turistická stezka. Turisté obvykle jdou podél toku z Čeňkovy Pily nebo z Antýglu tam a zpět nebo cestu pěšky kombinují s dopravou na začátku nebo na konci  výletu (tam či zpět) autobusem. Spoje ovšem nejezdí příliš často a je potřeba je mít před výletem prostudované. Silnice nevede nikde podél řeky, ale balvanitý úsek objíždí přes Srní. Celý úsek Antýgl - Klostermanův most - Bývalá Hálkova chata - Turnerova chata - Čeňkova Pila měří asi 7 km a je poněkud snazší absolvovat jej z Antýglu, tedy dolů.  

Přístup ze Srní ke Klostermanovu mostu: žlutá značka asi 4 km, částečně po silnici, částečně po cestách a pěšinách. Zajímavost po cestě: vlčí výběh. 

Přístup ze Zhůří k Turnerově chatě: žlutá značka asi 3,5 km, většinou lesní cesty. 

Příjezd na kole, parkování kol

Cesta podél Vydry je sice sjízdná pro horská kola, ale je na ní ve směru od Antýglu i ve směru od Čeňkovy Pily nainstalován zákaz vjezdu.  

Poznámky pro vozíčkáře

Cestu podél Vydry lze projet na vozíčku. Průjezd hodnotíme ale jako obtížný. Doporučujeme směr shora dolů, tj. od Antýglu a velmi schopný fyzický doprovod s sebou k překonávání  překážek. a nerovností.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu