Ve vrcholových partiích Žďárských vrchů jsou na několika místech mrazovým zvětráváním vypreparovány z podloží nádherné skalní útvary. Některé jsou z migmatitu, některé z ruly, na většině z nich jsou zastoupeny obě horniny. Pojďme se podívat na Lisovskou skálu, kterou můžeme navštívit současně s návštěvou Devíti skal.
Na Lisovské skále můžeme pozorovat ruly a procesy mrazového zvětrávání. Ani se vlastně nevydáváme na jednu skálu, ale na dva na sebe navazující skalní hřebeny, jeden o délce 35 metrů, druhý o délce 44 m, jejichž výška nad terénem je až 12 m. Také si můžeme povšimnout výrazných vodorovných puklin (na rozdíl od Pasecké skály, kde jsou pukliny svislé). Podél nich skála erodovala, takže se na jednom místě širší část terénu ocitla nad užším blokem, více nahlodaným erozí. Vznikl překrásný skalní hřib, který jinak spíše známe z pískovců.
Vlivem mrazového zvětrávání se část skal zřítila na okolní terén a vytvořila balvanové moře, které má rozměry přibližně 80 m x 50 metrů.
Za normálních okolností by v těchto nadmořských výškách rostl smrkovo bukový les. Ten musel ustoupit člověkem vysazenému hospodářskému lesu s převahou smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica). Na skalách můžeme sledovat i další dřeviny jako je bříze bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Na chudých a mělkých lesních půdách v podrost najdeme spoustu borůvek (Vaccinium myrtillus), roste zde šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další běžné rostliny, žádná ze vzácných či chráněných. Skály jsou pokryty vegetací lišejníků a mechů, kterých tu botanikové našli 18 druhů.
Když budete mít štěstí, můžete na Lisovské skále pozorovat hnízdící i přilétající ptáky. Jsou to mj. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), kalous ušatý (Asio otus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a sýkora parukářka (Parus cristatus), káně lesní (Buteo buteo), jeřáb lesní (Accipiter gentilis) a krkavec velký (Corvus carax).
Lesy na Lisovské skále a v okolí poměrně dost trpí imisemi, námrazou a lýkožroutem. Lesníci a ochranáři se snaží obnovit alespoň na menších plochách les původního složení, tedy různověký a různodruhový s převahou smrku a buku.
Skály jsou částečně přístupné turistům, horolezci je nevyužívají.
Podle:
http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zvlaste-chranena-uzemi/prirodni-pamatka-lisovska-skala/, 15. 4. 2020
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=705, 15. 4. 2020
Umístění
49°39'42.265"N, 16°2'17.625"E
Adresa
SamotínSněžné 592 03
- Katastrální území
- Samotín
- Nadmořská výška
- 780 m.n.m. - 802 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Dva skalní hřebeny na Lisovské skále mají výšku nad okolním terénem až 12 metrů a délky 44 m a 35 m. Ochrana území byla vyhlášena r. 1976. Dnešní jeho rozloha je 0,86 ha.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Přírodní památka Lisovská skála
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte buď do Žďáru nad Sázavou na trati Brno - Havlíčkův Brod, kde zastavují osobní vlaky i rychlíky nebo do stanice Nové Město na Moravě (místní trať Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Tišnov).Příjezd jinou hromadnou dopravou
Autobus jezdí na lince Nové Město na Moravě - Svratka. Nastoupit můžete například na terminálu u vlakového nádraží v Novém Městě Vystupte na zastávce Křižánky, u mostu.
Jiný autobus jezdí na lince Žďár nad Sázavou - Svratka. Nastoupit můžete na autobusovém nádraží ve Žďáře, které těsně sousedí s vlakovým. Vystupte na zastávce Cikháj.
Na obou linkách je provoz poměrně hustý v pracovní dny, o víkendu jede velmi málo spojů.
Příjezd osobním autem, parkování
Nejbližší parkoviště je u Rumpoltova rybníka nebo pod Lisovskou skálou, obojí při úzké silnici Herálec - Kadov.Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobusům doporučujeme parkování při úzké silnici pod Lisovskou skálou.Přístup pěšky
Od parkoviště pod Lisovskou skálou: jděte po žluté značce lesní asfaltkou a pak doprava po červené, v závěru prudší stoupání. Celkem asi 1 km.
Od parkoviště u Rumpoltova rybníka: jděte po červené značce na východ. Pokud nebudete odbočovat na Devět skal, pak je to asi 2 km.
Z Cikháje, autobusové zastávky: jděte vzhůru na sever k lesu, odtud po červené značce přes Žákovu horu, okolo Rumpoltova rybníka a pak pod Devíti skalami. Celkem asi 7 km.