Tiské stěny

V západní části Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na levém břehu Labe najdete pozoruhodné seskupení skalních věží, ráj milovníků přírody a horolezců. Místo se podle nejbližší vesnice nazývá Tiské stěny. 

Pískovcové skály v Tiských stěnách patří geologicky do České tabule, kde se v období křídy usazovaly mořské sedimenty mocné až několik stovek metrů. Po ústupu moře a vyzdvižení pevniny zde vznikl zpevněním pískových sedimentů pískovec a stolové hory, jejichž okraje jsou postupně odnášeny erozí, čímž vznikly bizarní skály, rokle a soutěsky. V Tiských stěnách převažuje křemenný pískovec, který je pevný až tvrdý a přitom křehký. Při tektonických pohybech v něm vznikaly pukliny, na nichž byla eroze znát nejviditelněji. Protože pukliny měly nejčastěji směry na sebe kolmé, vznikaly tak kvádry a podle toho se místní pískovce (ale nejen místní) nazývají kvádrové. V České republice je hojně užívaným názvem pro skupiny pískovcových útvarů sousloví skalní město. V Tiských stěnách můžeme hovořit o třech lokálně blízkých skalních městech (viz níže), jejichž pískovce jsou bohatě členěny roklemi a tvoří voštiny, tunely, lišty a pseudokrasové jeskyně. 

Díky rozmanitosti poloh ve stínu nebo na slunci ve skalách žijí rozmanité rostliny a živočichové. Protože některá místa jsou člověku nepřístupná, jedná se často o ekologicky velmi hodnotná, lidmi neporušená společenstva. 

První skupina skal na jihovýchodě se jmenuje Velké stěny. Jejich délka je přibližně 700 m, šířka do 250 m. Nad obcí Tisá tvoří Velké stěny prakticky souvislou skalní hradbu. Na vrcholové plošině Velkých stěn se nachází nejvyšší bod přírodní památky s nadmořskou výškou 615 m. Na severu se tato část chráněného území rozbíhá do soustavy morfologicky složitých roklí. Skalní město pokrývá ve Velkých stěnách 10 až 11 hektarů terénu. 

Malé stěny o rozloze asi 3 ha se rozkládají západně od Velkých stěn a jsou od nich odděleny Skalním náměstím. Tato část chráněného území je asi 300 m dlouhá a asi 100 - 150 m široká. Je orientována v severojižním směru. 

Bürschlické stěny tvoří sever přírodní památky. Od Velkých a Malých stěn je odděluje prameniště Rájeckého potoka. Turistické trasy k nim nevedou. A proto také máte jen malou šanci prohlédnout si důkaz, jak eroze a zvětrávání stále působí na skalách. R. 1981 se tady zřítila Neuberova věž. 

Celou plochu chráněného území pokrývá druhotný lesní porost s převahou břízy bělokoré a s výrazným zastoupením borovice lesní a s vtroušenými dřevinami jeřábem ptačím, smrkem ztepilým, smrkem pichlavým a bukem lesním. Podrost je sporadický, roste v něm například ostružiník a maliník. Protože na pískovcích obvykle vznikají jen chudé půdy, je také bylinné patro velmi chudé. Dominuje v něm metlička křivolaká. Botanicky zajímavější jsou místa v nižších polohách, kde roste hojnost mechů. Zvláště chráněné druhy rostlin se v Tiských stěnách nevyskytují. 

Z Krušných hor do Tiských stěn zasahuje výskyt lesního druhu střevlíka Carabus sylvestris. 

Skalním městem procházejí dva vyznačené okruhy. 

V Malých stěnách při značené stezce návštěvníci poznají 19 skal, některé písemné materiály jich uvádějí 20 i víc. Ze Skalního náměstí trasa vede k Janusově hlavě, kde si můžete vybrat směr. Jděte vlevo k Západní vyhlídce, kde budete obdivovat rozhled na věže Velkých stěn, na České středohoří, obec Tisou a Děčínský Sněžník. Po kamenných schodech sestoupáte do soutěsky a pak kolem Zpovědnice k Lesní bráně, Kazatelně a Kamennému stolu. Poté budete zkoušet hledat Herkula, Jeskyni oblud, sluj Provianturu a Švédský tábor. Masiv Hradu zdoláte buď po schodech nebo ho obejdete stezkou pří úpatí. Ve schodišti si určitě všimnete balvanu zaklíněného do skalní rozsedliny. Útvar se jmenuje Zvon. Na další vyhlídce uvidíte Krušné hory a Rájecké skály a pak dojdete k Bradavičnímu kameni. Za skalní průrvou minete Tunel a Sloní nohu (musíte se podívat zpět). Potom se dostanete k věži s Průlezem a uvidíte Úly. Okruh končí na Skalním náměstí, odkud se můžete vydat do Velkých stěn. 

Trasa Velkými stěnami začíná také na Skalním náměstí. Nejdříve uvidíte Slony. Chobot jednoho z nich je současně pilířem Skalní brány. Na odbočce můžete obdivovat Zavalenou rokli. Hned poté zkuste hledat Indického slona, Tančícího medvěda, Hradní bránu, Skalní hrad a Cikánský tábor. Za rozsedlinou doporučujeme ohlédnout se zpět na Herkulovy sloupy a k nim Přimáčknutého krejčíka. Další skály se jmenují Starosta, Hubený doktor a věž Ozvěna. Poté procházíte Vítěznou bránou, okolo Medvědího doupěte, za odbočkou vpravo najdete Hlavu krokodýla, Supa v hnízdě, Obří hlavy a Úly. Když se pak ohlédnete, uvidíte věž Mumie. Následuje pestrý sled skal, kde můžete tipovat názvy nebo hledat jeskyni Poustevnu, Lesní kovárnu, sloup Kazatele, Tuleně, průlez připomínající mapu Afriky, Lesní kovárnu, Lenošku, Velrybu, Hrad, bludiště Labyrintu, Lví hlavy, Švédskou bránu, Rytířský sál a poněkud zlomyslnou Zkoušku štíhlosti (nechte se překvapit, zda mezerou projdete). Pak spatříte věž Sťatý major, která je oblíbena u horolezců. Má v horních partiích větší šířku než při základně. Okolo Kazatelny a Člunu dojdete k další skupině skal, uvidíte jeskyni Ovčinec, Lodní příď, Krejčovskou uličku a Borůvčí věž, Slony s nákladem, Želvu, Napoleonovu botu, Ořech a Tank. Konec cesty je u Turistické chaty, ale můžete tady i začít. 

Různé průvodcovské materiály pojmenovávají skalní útvary Tiských stěn odlišně. Na výletě si můžete tvořit vlastní verze, zvláště pak s dětmi. Může to být zábavnější, než se držet zaběhnuté terminologie. 

Vstup do skalního města Tiské stěny je placený. Prohlídkové trasy jsou otevřené celoročně. 

Trasy jsou krátké, lze projít řádově za desítky minut, ale pokud chcete mít opravdu správný zážitek, počítejte na Malé stěny asi hodinu, na Velké stěny dvě. 

Podle:

Tiské Stěny - Ráj turistů a horolezců (region-ceskesvycarsko.cz), 31. 3. 2022

Skály Tisá | Tiské stěny a Děčínský Sněžník (skalytisa.cz), 31. 3. 2022

Velké tiské stěny

 Odbočkou trasa pokračuje ke sluji Kravín se zaklíněným balvanem Havraního hnízda a poté k věži Sťatý major. Její základna je užší než vrcholová část a je prubířským kamenem horolezců. Během další cesty se objeví Kazatelna, Člun, jeskyně Ovčinec, Lodní příď a Krejčovská ulička vedoucí ke Kurtovým věžím, podél kterých stezka sestupuje do Salónu k Borůvčí věži. V závěru okruhu čeká Slon s nákladem a cesta po úpatí skal vede k železnému schodišti stoupajícímu na skalní hřeben, po kterém prochází červeně značená cesta. Na závěr se objeví ještě Hřib, Želva, Napoleonova bota, Ořech a Tank a poté již cesta končí u Turistické chaty, kde je druhý vstup do skal.

Kudy do Tiských stěn?

Vstupy do stěn jsou dva. První vede od parkoviště u kostela sv. Anny v Tisé, druhý začíná u Turistické chaty. Spojnicí obou míst je červeně značená cesta procházející po hřebenech. Obě části spojuje také naučná stezka, která je dlouhá asi 3 km a je na ní umístěno 9 informačních panelů. Okruh Malými stěnami trvá asi hodinu, poznání Velkých stěn vyžaduje o hodinu víc.

Občerstvení

Restaurace penzionu Refugio v Tisé, Turistická chata.

Provozní doba

Tiské stěny jsou přístupné celoročně.

Vstupné

Dospělí 30,- Kč
Děti 15,- Kč

Parkování

Parkoviště se nacházejí v obci Tisá v blízkosti kostela a u Turistické chaty.