Bývalá lesní železnice Borky - Cikháj

Na trať, která sloužila v l. 1931-34 k odvozu dřeva z polomů, upozorňují dnes v terénu jen tělesa lesních cest.


Mezi hájovnou Borky a vesnicí Cikháj v l. 1931-34 sloužila v provozu železnice, kterou dnes v terénu připomínají už jen tělesa lesních cest. Ačkoli byla v provozu jen 3 roky, stala se pro zdejší krajinu symbolem technického pokroku, skvělé organizace práce a lidské soudržnosti.

Jak se to stalo?

Dne 26. 10. 1930 ve 4 hodiny ráno začal na Žďársku padat sníh a foukat severozápadní vítr, který postupně dosáhl značné síly. Těžkého, mokrého sněhu napadalo až 75 cm. Sněhová kalamita polámala okolo 350 000 m3 dřeva (hlavně smrků) a hrozila kůrovcová katastrofa. Největší škody (320 000 m3) zaznamenalo právě vzniklé lesní družstvo v Přibyslavi, které po pozemkové reformě čerstvě převzalo majetek od velkostatku Zámek Žďár. I tak kalamita poničila zbylých 5 000 hektarů majitelkám velkostatku Eleonoře Kinské a Klotyldě Festeticsové.  V místních kronikách se píše o nepředstavitelné spleti sněhu a polámaných nebo popadaných stromů. Koně ani auta by nestačili. Zprávu o stavu lesů u Žďáru si dokonce do svých pamětí poznamenal Josef Opletal, brněnský profesor, jeden z nejuznávanějších československých lesníků všech dob. Napsal: "Lesy za Žďárem neexistují."

V obdivuhodně rychlém tempu si na Žďársku s kalamitou poradili. Už dva týdny po větrné kalamitě začaly příslušné úřady schvalovat nápravné kroky. 

Nejdříve byla naplánována stavba provizorních železničních tratí. První vedla od rybníka Velké Dářko k pile u Hamrů nad Sázavou, druhá z osady Lány u Kameniček k Herálci a třetí, o níž teď pojednáme, z lesů u Cikháje kolem Tisůvky k hájovně Borek, kde také stála pila. Projednávání stavby prošlo v neskutečně rychlém tempu, ačkoli plánovaná železnice překračovala zemské hranice a bylo třeba razítka ze dvou různých úřadů. Na stavbu železnice a na likvidaci katastrofy bylo povoláno asi 1000 dělníků, převážně ze Slovenska, Podkarpatské Rusi (nezapomeňme, že žili s Čechy v jednom státě), přijeli i Rumuni. Zajisté se majitelé lesů museli hodně snažit, aby např. dělníky jen ubytovali v lesních boudách a práci jim zorganizovali. 

Železnice postavěná podle plánů nakreslených již dříve (r. 1916) měla rozchod 760 mm (stejný, jako je např. na jihočeských úzkokolejkách). Provoz zajišťovaly 1 benzinová a 2 parní lokomotivy, které vozily vagony k pile u hájenky Borky, která byla postavena patrně souběžně se stavbou trati. Ještě jedna pila byla postavena severně od Cikháje. Provoz začal v listopadu 1931. 

Hned po r. 1934 byla železnice zlikvidována a materiál na její stavbu byl rozprodán, údajně za 680 000 korun. Škoda, že se nezachovala, dnes by to zajisté byla prvořadá turistická atrakce. V terénu po ní nezbylo vůbec nic (kromě zbytků parní pily u Hamrů na první železnici), jen traťové těleso, po němž dnes vedou lesní cesty s minimálním převýšením, tedy vhodné pro jízdu na běžkách, s kočárkem nebo na kole. 

Je také škoda, že po kalamitě žďárští lesníci na novou výsadbu použili opět smrky. Nová katastrofa je postihla v 70. letech 20. století a jmenovala se kyselé deště. I z ní se postupně lesy ve Žďárských vrších vzpamatovaly. Jaká je čeká další?

Podle:

Lesní železnice Borky–Cikháj - Technická památka | Turistika.cz, 27. 11. 2020

Lesní železnice na Borkách | Vojnův Městec (vojnuvmestec.cz), 27. 11. 2020


Umístění

GPS souřadnice

49°38'58.660"N, 15°56'10.967"E

Adresa

Cikháj 591 02

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Cikháj
Nadmořská výška
697 m.n.m.
Základní číselné údaje
Železnice Borky - Cikháj měla délku asi 9,2 km.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte do žst. Žďár nad Sázavou

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Výlet do oblasti bývalé železnice a na Tisůvku doporučujeme začít buď v Cikháji nebo ve Škrdlovicích, kam jezdí autobusy ze Žďáru nad Sázavou a kde je autobusové nádraží hned vedle vlakového. 

Příjezd osobním autem, parkování

Parkování je možné na Cikháji nebo ve Škrdlovicích. Ze Škrdlovic je možné jet po polní asfaltce (s červenou turistickou značkou) blíže k lesu a zde auto nechat. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Parkování je možné na Cikháji nebo ve Škrdlovicích. 

Přístup pěšky

Ze Škrdlovic: po červené značce asi 2 km. Zpočátku polní asfaltka, pak lesní cesty a pěšiny. Převažuje mírné stoupání. 

Z Cikháje: nejdříve po modré značce na okraj lesa, kde hned za památníkem najdete bývalé traťové těleso, po němž můžete jít např. pod Tisůvku nebo až k hájovně Borky. 

Příjezd na kole, parkování kol

Téměř celé traťové těleso je vhodné pro jízdu na kole, některé úseky jsou terénní, použijte horské kolo. 

Poznámky pro vozíčkáře

Příjezd od Cikháje zvládne vozíčkář celkem dobře. Představu o trati si můžete udělat např. u památníku na západním konci obce v lese nebo severně od obce, kde trať kdysi křížila silnici. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu