Kalendář věků v Dolních Věstonicích

Na východním okraji obce Dolní Věstonice byla v provozu malá cihelna se dnem v nadmořské výšce 178 m.n.m. Těžbou tady byl odkryt profil ve spraších o výšce 15 - 20 metrů, o jehož výjimečnosti neměli majitelé lokality ani ponětí. Když těžba suroviny pro výrobu cihel skončila, byl ve středu stěny proveden rovný řez, který ukázal a podtrhl vědeckou důležitost profilu. Jedná se o učebnicový profil sprašovými vrstvami s několika černými pásy.

Světlé horizonty ukazují na období doby ledové, kdy území pod Pálavou bylo pod vlivem větrů vanoucích sem od severských ledovců. Ty přinášely jemná zrnka světlé spraše, která se tu ukládala.

Tmavé horizonty jsou důsledkem dob meziledových, kdy se na uložené spraši vytvářela půda - černozem. 

Tolik jednoduchý úvod - pojďme se na profil Kalendáře věků podívat podrobněji. 

Profil se nachází na severním úpatí Pavlovských vrchů, které geologicky chápeme jako příkrovy flyšového pásma Karpat. Ve čtvrtohorách prodělaly složitý geologický vývoj. Podél Dyje, které tekla podobně jako dnes tzv. věstonickou bránou, vznikal terasový systém říčních usazenin (štěrky a písky), který se střídá s usazeninami, na nichž měl hlavní podíl vítr (spraše a naváté písky). Mezi nimi se vyskytují pohřbené (fosilní) půdy. Geologové v nich navíc dokážou vypozorovat kryogenní (ledové, mrazové) jevy a sesuvy. 

V profilu zvaném Kalendář věků jsou nejčastějším materiálem spraše. V dolní části cihelny to jsou spraše svrchnovarisského stáří, kde jsou jako zkameněliny nalézáni měkkýši. (Riss je označení pro druhou nejmladší dobu ledovou před 300 000 - 130 000 lety.) Nad touto mocnou vrstvou spraše je vyvinuta parahnědozem bez paleontologických nálezů a nad ní tři černohnědé horizonty humózní černozemě, které jsou odděleny splachy a spraší. V černozemích i ve vrstvách mezi nimi se nalézají fosilie stepní fauny. 

Ve vyšších horizontech byly nalazeny fosilie z nejmladší doby ledové (würmské zalednění), např. mamut, srstnatý nosorožec, sob, vlk, liška,...

Vědci také zkoumali profil ve směru dolů, k tomu jim posloužily vrty. Objevili 15 m mocné souvrství spraší, svahových sedimetů a říčních písků se dvěma půdními komplexy. 

V blízkém okolí cihelny proběhl roku 2000 intenzivní speleologický průzkum, který ukázal výskyt několika pseudokrasových dutin ve spraších. Největší jeskyně s délkou 70 m a hloubkou 20 m byla objevena poblíž vinárny U Langrů. 

Když se v l. 1987 - 88 ve stráni asi 100 m od Kalendáře věků těžily spraše pro stavbu nedalekého vodního díla Nové Mlýny, byly tady odkryty další zajímavé vrstvy větrných a svahových usazenin včetně fosilních půd a půdních sedimentů porušených sesuvy a soliflukcí (soliflukce = půdotok). Byly také nalezeny zvířecí kostry a kostry čtyř jedinců lovců mamutů ze dvou hrobů. 

V chráněném území se místy vyskytují zbytky stepních trávníků, zejména při severní boční straně cihelny a na severní hraně náhorní plošiny. Stepní trávy se také vyskytují v průrvách a teráskách přímo v profilu. 

Vytěženou cihelnu lze považovat za významnou entomologickou lokalitu, protože svislá stěna je domovem blanokřídlého hmyzu. 

Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území (nature.cz), 9. 10. 2023

Geologické lokality - Lokalizace - Kalendář věků (geology.cz), 23. 10. 2023