Vápenná pec u Zblovic

U obce Zblovice na západní periferii Jihomoravského kraje stojí u malého ložiska vápence technická památka, stará pec na jeho pálení. 

Obec je známa podle první písemné zmínky z r. 1349 pod názvem Příblovice. Byla založena pány z hradu Bítova, Lichtenburky. Lom na vápenec již tehdy nejspíše existoval a poskytoval surovinu pro stavby v širokém okolí. Název obce byl patrně odvozen od nástroje na vybírání vápna z pece, který se nazýval přiblo. Na vysvětlení změny názvu na současný existuje jen hypotéza, podle které po požáru vesnice z ní nebylo ani zbla (tedy nic). 

Písemný zápis z roku 1809 tvrdí, že u lomu existovalo pět vápenných pecí. Protože okolí je na ložiska vápence chudé, má se za to, že ložisko ve Zblovicích zásobovalo mj. stavbu zámků ve Vranově nad Dyjí a v Uherčicích, ale také novostavbu přestěhované obce Bítov po zatopení staré zástavby vodami Vranovské přehradní nádrže. 

Pec ve Zblovicích je zachovaným torzem vápenné pece o vnitřním průměru asi 5 m a výšce 7 m. Vyzděna je z pálených cihel a z kamene, je na ní zachována ještě částečně původní omítka. Obepnuta je historickými kovanými pásy. 

Do pece se vápenec navážel shora po náspu, který se nezachoval. V peci se vápno pálilo v 19. století. Roku 1934 kupuje od bítovského barona Gregora Haase starou vápenku (několik metrů východně od zachované pece) pan Reinhold Hollmann, současně si pronajímá pozemek, na němž dnes stojí pec. Sám se ale nechal zaměstnat na bítovském velkostatku a vápno pálil p. Václavek z Velkého Dešova. 

Roku 1945 připadla pec státu jakožto německý majetek. Pak se o ni dlouhá léta nikdo nestaral, opravena byla až v 21. století. Je to cenný důkaz o pálení vápna v nekrasové oblasti, daleko od tradičních center jeho výroby.

Podle:

Informační tabule na lokalitě, září 2023.