Zaniklá vesnice a tvrz Lítožnice

V plochém údolí potoka Říčanky v území mezi pražskými městskými částmi Dubeč a Běchovice stával kdysi kostel, tvrz a vesnice Lítožnice. Je historickou záhadou, proč Lítožnice existovaly v historii jen velmi krátkou dobu a proč zanikly.

Zmínka o kostele sv. Gottharda a vsi Lítožnice se objevuje až r. 1351. Archeologické nálezy ale ukazují, že osídlení tady bylo nepochybně starší a ves mohla vzniknout v době svatogotthardského kultu v polovině 30. let 12. století.

Nejstarší historická zmínka udává, že r. 1351 vdova po Ulmanovi ves prodala Mikuláši Rokycanskému, měšťanu ze Starého Města pražského. V l. 1358-59 na ní sídlil vladyka Nevlas z Lítožnic a po něm nejspíše Pešek z Příboje a Lítožnic, zakladatel kaple Všech svatých v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském. Neznámým způsobem se pak majitelem stává Pecman z Babic a Frenclin z Kotvic a z Buben, přitom Pecman byl r. 1417 vlastníkem poloviny majetku.

Na konci května 1420 tady tábořil Zikmund a jeho vojsko. Když obdržel zprávu o blížících se husitech, odtáhl ke Staré Boleslavi.

Další majitelé ovládali poloviny rozdílně, ale po nějaké době se vlastníkem celku stal Štěpán z Novosedel a Lítožnic. Ten ves postupuje své manželce Ludmile z Charvatec. Poté se ujímají majetku r. 1481 jejich synové Zachař a Jan a protože Jan umírá, je poté jediným majitelem Zachař.

Ves byla někdy před r. 1508 za neznámých okolností zničena a pozemky přešly podle tehdejších zápisů k dubečskému panství.

Polohu zaniklé vsi zjistil na levém břehu Říčanského potoka nedaleko hráze Litožnického rybníku už r. 1874 V. Trnka. Vědecké následovníky měl až po uplynutí téměř 100 let. Roku 1969 provedli výzkum odborníci S. Vencl a Z. Smetánka z Archeologického ústavu ČSAV. Ti určili rozsah a vnitřní členění vsi. Další výzkum pod vedením P. Sommera se konal r. 1975. Ukázalo se, že východně od zaniklé vsi stávala na vyvýšeném místě malá věžovitá tvrz o čtvercovém půdorysu asi 6 x 6 m. K ní byla přičleněna ještě menší stavba. Tvrz byla obehnána příkopem.

Dnes jsou zbytky vsi jen málo patrny v křoví u turistické stezky s modrou značku a jsou dost obtížně přístupné. A tak se viditelnější a lákavější atrakcí pro znalce turistiky stal Lítožnický rybník a uměle obnovené meandry Říčanského potoka pod ním.

Podle:

Fiala, Z. a kol. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, s. 49