Červený lom v Dalejském údolí v Praze

Ve svazích na levém břehu Dalejského potoka probíhala v Dalejském údolí v Praze od začátku 19. století na tehdejší poměry rozsáhlá těžba vápence, která v lomech odkryla geologické profily svrchním silurem a spodním devonem. Lokalita se stala významnou lokalitou výskytem zkamenělin už od dob Joachima Barranda. Těžba vápence skončila ve 40. letech 20. století. Území se stalo chráněným pod názvem Opatřilka-Červený lom, dnes je součástí přírodní rezervace Prokopské údolí. Kromě geologických fenoménů je  dalším důvodem ochrana rostlinných společenstev teplomilných pastvin na skalních stepích a lesostepích s výskytem vzácných a ohrožených druhů. 

Lomy sloužily jako zásobárna surovin pro výrobu vápna (nikoli moc kvalitního) a cementu a pro těžbu kamene na stavbu místních domů. Dominantou chráněného území je Červený lom u cesty, která v podélné ose prochází údolím. Další velký lom se nachází západně odtud, blíže k železniční zastávce Praha - Holyně a k usedlosti Opatřilka. V literatuře jsme nikde nenašli jeho jméno, říkejme mu Západní lom. 

Za II. světové války okupanti v Červeném lomu zřídili pracovní tábor. 

Největší zásluhu na popisu zdejších lokalit má vědec světového významu, geolog Ivo Chlupáč (1931 - 2002). 

V Západním lomu je odkryt profil horninami siluru a devonu a lze ho pokládat za opěrný profil. Mezinárodní stratotyp hranice mezi silurem a devonem byl určen r. 1972 při jednání geologického kongresu v Montrealu. Je jím Klonk u Suchomast. Dalším profilem mezi silurem a devonem je Budňanská skála u Karlštejna. V Západním lomu na hranici siluru a devonu je vidět mj. požárské souvrství s množstvím zkamenělin. 

Červený lom je odkryvem ve spodním devonu (pražské souvrství - tzn. úplný sled: slivenecké , loděnické řeporyjské a dvoreckoprokopské vápence a dále zlíchovské souvrství). Lom je i známou lokalitou s hojnými nálezy zkamenělin v tzv. bílých vrstvách při hranici sliveneckých a loděnických vápenců.  V nejvýchodnějším bloku je to profil hranicí zlíchovského souvrství a dalejských břidlic. Také je tady vidět celý hraniční interval mezi stupni prag a zlíchov, také s hojnou faunou. Pro opravdové znalce uvádíme i latinské názvy zdejších zkamenělin, např. graptolit Monograpus bouceki, brachipoidi Dubaria latisinuata a Daya bohemica a trilobit Warburgella rugulosa. 

Na území okolo lomů bylo nalezeno 408 druhů cévnatých rostlin, z toho 10 druhů zvláště chráněných, a to bělozářka liliovitá, sasanka lesní, hvězdnice zlatovlásek, kozinec dánský, chrpa chlumní, plamének přímý, dub šípák, kavyl Ïvanův, kavyl sličný a koniklec luční český. 

V okolí převažují travnaté stepi a lesostepi, které byly v minulosti narušeny výsadbou nepůvodní borovice černé, borovice lesní, akátu a modřínu. Tam, kde les zastínil původní trávníky, je bylinné patro zcela zničeno. 

Ve chráněném území žije několik druhů plazů, ptáků a 15 druhů savců.

V Červeném lomu na bývalém odvalu ochránci přírody a Centrum současného umění učinili originální pokus. Umístili tady plastiky Kurta Gebauera Bojiště z vápencových kvádrů. Také si můžete dosadit název Panáčci, co se prali všude a učinit si vlastní názor na spojení přírody, rekultivace lomu a umění. 

Stezka okolo lomu bývá v jarních a letních volných dnech velmi využívána pěšími turisty i cyklisty. Červený lom a Západní lom patří k nejhezčím lokalitám Prahy a okolí. 

Podle:

Opatřilka – Červený lom | Pražská příroda, 9. 1. 2025

Významné geologické lokality, 9. 1. 2025

Opatřilka - Červený lom, 9. 1. 2025