Výchozy břidlic v Praze-Hlubočepích

V Praze-Hlubočepích existuje několik uliček, v nichž si můžeme připadat jako ve foglarovských Stínadlech. Malé domečky se krčí pod skalami, které kdysi byly lomovými stěnami. Až by se dalo věřit, že odněkud ze dvora vyjde některý z hrdinů knih slavného spisovatele a skauta.

Jedna z uliček příkře stoupá podél náspu železniční trati a jmenuje se Ke Hřbitovu. Mezi ní a kolejemi je možno najít odkryv dalejských břidlic (dalej je obdobím nejvyššího spodního devonu).

Dalejské břidlice jsou vápnité, šedozelené barvy, místy jsou prostoupeny vložkami jemnozrnných šedých vápenců. Ještě v 90. letech byl odkryv velmi instruktivní, dnes jej zastihnete místy zarostlý travou a křovinami.

V břidlicích lze najít velké množství zkamenělin, zejména jehličkovitých schránek tentakulitů. Příčně kroužkované jsou schránky druhu Nowakia cancellata, což je vůdčí fosilie těchto vrstev. Dále jsou v břidlicích zkamenělí přímí loděnkovití hlavonožci (Orthoceras), drobní i větší mlži, drobní ramenonožci, trilobiti a koráli. Z pevniny sem vodní toky splavily zbytky cévnatých rostlin. Fauna se tehdy rozvíjela v klidném, ale nepříliš hlubokém moři. Paleontologové v břidlicích objevili i chodby červů, které byly vyvrtány v bahně na dně ještě předtím, než se sediment zpevnil do podoby horniny. 

Profil není vizuálně příliš atraktivní, ale pokud projdete propustkem pod tratí a pak se dáte vlevo, dojdete k překásnému skalnímu útvaru Hlubočepské plotny. 

Podle:

Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, s. 157