Zámek Praha-Uhříněves

V Praze-Uhříněvsi stojí v areálu Výzkumného ústavu živočišné výroby renesanční zámek, jehož vlastníky v minulosti byly rody Smiřických a Lichtenštejnů.

Zámek postavil r. 1591 Jaroslav Smiřický ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy, ve své době jeden z nejbohatších mužů v Čechách. Stavbu situoval do již existujícího dvora.

Je to prostorná jednopatrová budova s plochým středním rizalitem postavená na obdélníkovém půdorysu členěná obdélníkovými okny. V přízemí jsou těžké křížové nebo valené klenby. Tady bydlela vrchnost. V prvním patře byly panské pokoje s bohatým vybavením a kanceláře úředníků a panského hejtmana. 

Rod Smiřických držel panství do r. 1621. Majiteli Uhříněvsi a Kostelce nad Černými lesy byli postupně od r. 1597 Zikmund, od r. 1608 Jaroslav, po něm od r. 1611 Albrecht Václav, od r. 1614 Albrecht Jan, od r. 1618 Markéta Salomena provdaná Slavatová. Poručníkem majetků se r. 1621 stává Albrecht z Valdštejna. R. 1622 panství černokostelecké a uhříněveské prodává knížeti Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna (1611-1684).

Karel Eusebius byl jedním z nejbohatších aristokratů v habsburské monarchii. Patřila mu rozsáhlá panství v Rakousku, paláce ve Vídni a v Praze, dále Valtice, Lednice, Branná, Ruda nad Moravou, Moravská Třebová, Úsov, Šumperk, Zábřeh, Černá Hora, Opavsko, Krnovsko, Lanškroun, Lanšperk, r. 1638 přikoupil Břeclav, r. 1645 po strýci dědí Pozořice, Bučovice a Nový hrad. Ačkoli byl největším pozemkovým vlastníkem v monarchii, neměl příliš hotovosti nazbyt, protože po třicetileté válce musel složitě obnovovat hospodářství. Velice mnoho prostředků spolykaly velkolepé stavební projekty, jak o tom například píšeme na příkladu kostela ve Valticích.

Hodně peněz ho stále černokostelecká aféra, kdy dvorská komora po vraždě Albrechta z Valdštejna r.1634 v Chebu zpochybnila Valdštejnovo převzetí majetku po rodu Smiřických a tím i kupní smlouvu mezi Valdštejnem a Eusebiem. R. 1653 císař Ferdinand III. dosadil na zámek v Kostelci nad Černými lesy svého hejtmana, ale Karel si za 400 000 zlatých panství v podstatě koupil zpět. Další císař Leopold I. r. 1658 ale nařídil vyšetřování dalších nejasných transakcí. Z nich se Karel Eusebius vykoupil zaplacením 1 350 000 zlatých dvorské komoře.

Za svého života se Karel Eusebius věnoval zejména zámkům ve Valticích a v Lednici, upravil zámky v Zábřehu a v Lanškrouně, udržovací práce si nechal udělat na zámku Kostelec nad Černými lesy a na hradě Úsov. Nechal postavit kostel P. Marie ve Valticích a kostel Nanebevzetí P. Marie v Bučovicích. Podle vlastního projektu hodlal vybudovat zámek v Plumlově, ale z megalomanských plánů se podařilo postavit jen jedno křídlo. O jeho vztahu k Uhříněvsi není známo nic podstatného. 

Dalším majitelem byl Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, který zámek nechal r. 1711 barokně upravit. Jeho dcera Marie Terezie Savojská spravovala majetek v l. 1712-1772. Po ní byli majiteli František Josef a Alois Josef. Z jeho doby pocházejí stavební úpravy z r. 1791. Jeho bratr Jan Josef vlastní majetky od r. 1805 s pak dalším vlastníkem je od r. 1836 Alois. Za jeho vlády se uhříněveské panství stalo střediskem rozsáhlého patrimonia. Vládu pak r. 1859 přebírá Aloisův syn Jan II., který umírá r. 1927 (podle některých zdrojů r. 1929). Předtím ale je svědkem pozemkové reformy, která v Československu probíhala v l. 1923-25. Pozemky byly rozparcelovány mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele. 

O zbytek majetku v Československu Lichtenštejnové přišli r. 1946. 

Zámek převzala Vysoká škola zemědělská a lesního inženýrství v Praze. Nyní jeho prostory spolu s rozsáhlými pozemky a hospodářskými budovami v okolí patří Výzkumnému ústavu živočišné výroby. 

Zámek není veřejnosti přístupný. Za běžných okolností se nedostanete ani přes vnější vrátnici a stavbu můžete sledovat jen z dálky od silnice u kostela nebo z blízkého školního pozemku. 

Podle:

Karel Eusebius z Lichtenštejna – Wikipedie, 21. 3. 2025

Holec, F. a kol.(1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. Praha a okolí, Svoboda Praha, str. 93