Habrůvecká bučina

Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina se nachází poblíž města Adamov na Rudické plošině v Moravském krasu. Území zaujímá plochý kopec s příkrými svahy nad pravostranným přítokem Křtinského potoka.

Podloží je budováno lažáneckými vápenci, které jsou na mnoha místech zkrasovělé, s častými výskyty křemenných tzv. rudických geod a s nálezy zkamenělin, především ježovek a amonitů.

Návštěvník pohybující se po cestách okolo rezervace má možnost obdivovat nádherné rostlinstvo, především květnaté bučiny, kde převažuje buk lesní (Fagus sylvatica) s vtroušeným jilmem habrolistým (Ulmus minor), dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a javorem mléčem (A. platanoides). Na jaře v bohatém bylinném podrostu kvetou sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (A. ranunculoides), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). V létě v rezervaci uvidíme svízel vonný (Galium odoratum), ostřici chlupatou (Carex pilosa), kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), z chráněných rostlin můžeme spatřit lilii zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia). Vyskytuje se zde kriticky ohrožený sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum).

Na rostliny se váže neméně zajímavé společenství živočichů. Jmenujme např. méně známé motýly píďalka skvrnopásník jilmový (Calospilos sylvata), šedokřídlec říjnový (Epirrita christyi) a hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata). Hnízdí zde čáp černý (Ciconia nigra).

Nechce se ani věřit, že porosty rezervace jsou bývalým hospodářským lesem. Kvalitní porosty buku se zachovaly díky původním lichtenštejnským majitelům, kteří v této části panství nesázeli smrky. Upuštění od zájmů hospodářských nebylo u Lichtenštejnů ojedinělé. Dokázali to mj. i v Jeseníkách. Jan II. Lichtenstein založil mj. rezervaci Šerák - Keprník viz heslo Julius Wiehl (to byl tehdy na jeho panství vrchní lesní rada).

Území rezervace bylo ve středověku intenzivně využíváno pro těžbu a zpracování nerostných surovin, o čemž svědčí zachované zbytky malé šachtové pece na pálení vápna (pravděpodobně mladší středověk), slovanská železářská huť pracující pravděpodobně 400 let (nálezy střepů jsou z 11. stol.) a zbytky středověkých dřevouhelných milířů. Škoda, že pokračující těžba železných rud do konce 19. století patrně smazala řadu hmotných dokladů starších výrobních činností. Nebude tedy nejspíše nikdy prokázáno, zda železářská huť a milíře pracovaly společně a závisle na sobě či nikoli.

Zajímavé postřehy z okraje rezervace si odnesete, pokud půjdete od pomníku Rudolfa Haši po lesní cestě k modřínu trojáku. Také můžete jít cestou okolo horního okraje rezervace a uvidíte přitom pomník Aloise Zlatníka.

Podle:

http://www.cittadella.cz/c/index.php, 13. 3. 2011

http://www.phil.muni.cz/archeo/webmaster%, 20peppe/stara_mura/morarch/Vyzkumy/rany_st/habruv_bucina_tm.html, 13. 3. 2011