Drátenická skála

Krásný skalní útvar u Samotína na Českomoravské vrchovině


Severně od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě na Českomoravské vrchovině se na několika lokalitách nacházejí skály, které mají geologicky takřka stejné složení. Jedná se o ruly nebo migmatity, které podlehly mrazovému zvětrávání. 

K tomu doporučujeme nejdříve prostudovat hesla Devět skal a Malinská skála, kde se o geologických poměrech rozepisujeme podrobněji. 

Na Drátenické skále (též zvané Dráteničky nebo Drátník) u osad Samotín a Blatiny (obec Sněžné) můžeme pozorovat horninu dvojslídný, leukokratní migmatit. Skála je zbarvená světle, ale probíhají v ní tenké žilky a bloky tmavé barvy. Horninou probíhají i bílé žilky křemene. Migmatit je výrazně protažený do délky (foliace), místy je zvrásněný, přitom vrásy jsou až překocené a sevřené. Mineralogicky převažuje křemen, živec, plagioklas a oba druhy slídy muskovit a biotit.

Skála byla modelována v době ledové mrazovým zvětráváním do tvaru mrazového srubu a dnes ji tvoří několik víceméně izolovaných skalisek. Skála Sokol je až 35 m vysoká. Hornina na skalách je proťata puklinami, které se složitě proplétají a byly základem pro vznik výklenků, puklinových jeskyní a 7,5 m dlouhého tunelu. Bloky migmatitu vlivem zvětrávání odpadávaly z hlavní skály a vytvořily balvanová pole a proudy, které se ale dnes již nepohybují. 

Okolí skály je zarostlé lesem, takže výhled do krajiny není možný. Nicméně blízké sedlo s monumentem Radka Jaroše poskytuje velmi pěkný výhled, například na Buchtův kopec. 

Rostlinstvo tvoří především smrkovo-dubový les les, ojediněle vtroušená je jedle bělokorá. Na skalách rostou nízké borovice lesní, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Chudý podrost tvoří zejména brusnice borůvka, šťavel kyselý, metlička křivolaká, kapraď rozložená  a bez červený. 

Lokalita je historickým hnízdištěm sokola stěhovavého.

Na skále podnikl s přáteli 7. 3: 1982 svůj první horolezecký výstup Radek Jaroš.


Podle:

Maloplošná zvláště chráněná území, 10. 11. 2025

Významné geologické lokality, 10. 11. 2025



Umístění

GPS souřadnice

49°39'15.274"N, 16°5'3.263"E

Adresa

Blatiny
Sněžné 592 02
Katastrální území
Blatiny
Nadmořská výška
707 m.n.m. - 776 m.n.m.
Základní číselné údaje
Přírodní památka zaujímá rozlohu 3,62 ha. Byla vyhlášena r. 1976.
Kategorie chráněného území
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Přírodní památka Drátenická skála

Přístup

Příjezd vlakem

Jeďte buď do Žďáru nad Sázavou na trati Brno - Havlíčkův Brod, kde zastavují osobní vlaky i rychlíky, nebo do stanice Nové Město na Moravě (místní trať Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Tišnov).

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Autobus jezdí na lince Nové Město na Moravě - Svratka. Nastoupit můžete například na terminálu u vlakového nádraží v Novém Městě. Vystupte na zastávce Sněžné, Milovy.

Jiné linky jezdí ze Žďáru n. S. nebo z Nového Města n. M. do Sněžného. Vystupte v zastávce Sněžné, Krátká. 

Příjezd osobním autem, parkování

Parkovat lze buď na záchytném parkovišti u Samotína nebo u Milovského rybníka. 

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

  Parkovat lze u Milovského rybníka. 

Přístup pěšky

Ze Samotína, od parkoviště: Jděte po zelené a pak ze sedla s monumentem Radka Jaroše krátce vzhůru do lesa na sever. Cca 1,5 km. 

Od parkoviště u Milovského rybníku: Jděte po zelené a pak doleva po červené značce, cca 3 km. Nebo po silničce do Blatin a pak po červené značce 2,2 km. 

Příjezd na kole, parkování kol

Jižně od skály vede cyklotrasa 4340. Od ní k sedlu a pak vzhůru do lesa lze ke skále dojet na horském kole. Přímo u skály ale terén pro kola příliš sjízdný není. 

Poznámky pro vozíčkáře

Od sedla s monumentem Radka Jaroše ke skále dojedete, pokud vám po nerovném povrchu pomůže fyzicky dobře vybavený a šikovný doprovod. 

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu